Podniková praxe kybernetické bezpečnosti v Evropě není jednotná

Organizace střední a východní Evropy se v otázkách priorit a překážek rozvoje kybernetické bezpečnosti stále odlišují od svých západoevropských protějšků. Nečelí přitom jiným výzvám nebo problémům. Jak dokládají data studie IDC European IT Security Survey 2021, odlišnost spočívá v míře pozornosti, kterou jim věnují, nebo ve významu, jenž jim přikládají.
„Kybernetická realita středo a východevropských podniků v podstatě kopíruje nastavení tamních ekonomik,“ uvádí Mark Child, analytik společnosti IDC pro oblast bezpečnosti. „Častěji v nich působí subdodavatelé nadnárodních firem, kteří tvoří jen část dodavatelského řetězce. Obvykle se věnují výrobě komponent a manuálně náročnějším činnostem, méně kompletaci finálních produktů a jejich prodeji.“

Co brání evropským organizacím navyšovat úroveň kybernetického zabezpečení? Nedostatek finančních prostředků trápí zhruba 45 % oslovených evropských organizací. Podstatně markantnější problém je v neefektivitě bezpečnostních týmů. Ty v téměř 63 % organizací vytěžuje údržba a správa nástrojů, a nezbývá jim čas na vyšetřování incidentů. Neporozumění nebo nezájem vedení patří také k četným překážkám. Indikovalo jej téměř 53 % respondentů z řad zástupců evropských organizací všech oborů.
K poměrně častým tématům, jež komplikují zvyšování bezpečnostní úrovně, patří také vysoké zastoupení zastaralých systémů v provozu (47,14 %), obtížné dosahování rovnováhy mezi bezpečnostními prioritami a potřebami byznysu (46,14 %) nebo nedostatek lidí s potřebnou kvalifikací (41,57 %). „Některá témata světa podnikové kybernetické bezpečnosti se v průběhu let příliš nemění,“ říká Mark Child. „Technická bezpečnostní řešení se rychle vyvíjejí, zdokonalují a firmy si je průběžně pořizují. Organizační problémy ochrany informací ale obvykle řeší výrazně pomalejším tempem.“

Bariéry rozvoje kybernetické bezpečnosti v evropských organizacích – Top 3 a vybraná odvětví

Finanční služby

Zpracovatelský průmysl

Veřejná správa

Zdravotnictví

Vytíženost bezpečnostních týmů správou a údržbou nástrojů

58,8 %

52,4 %

74,1 %

54,4 %

Nezájem managementu

52,5 %

47,6 %

65,5 %

56,1 %

Provoz zastaralých systémů

37,5 %

46,4 %

53,5 %

49,1 %

 

 

Nejnižší výskyt překážek pro zvyšování bezpečnostní úrovně indikovali respondenti z odvětví maloobchodu a velkoobchodu. Nejvíce bariér popsali respondenti ze sektoru veřejné správy.
V českých organizacích jasně dominuje téma omezených či nedostatečných rozpočtů. Za jednu z překážek rozvoje kybernetické bezpečnosti je označilo 70 procent tuzemských respondentů. Polovina se potýká s nedostatkem kvalifikovaných lidí nebo s provozem zastaralých systémů.

Bariéry rozvoje kybernetické bezpečnosti v českých organizacích – Top 3 a vybrané země

Česká republika

Německo

Polsko

Omezený rozpočet

70,0 %

41,0 %

71,4 %

Nedostatek kvalifikovaných sil

50,0 %

46,0 %

17,1 %

Provoz zastaralých systémů

50,0 %

60,0 %

42,9 %

Mezi hlavní priority evropských organizací v oblasti provozního zajištění kybernetické bezpečnosti patří nastolení a rozvoj bezpečnostní kultury, správa uživatelů, identit a přístupů a zajištění ochrany soukromí a souladu s požadavky regulátorů. Zaměřují se ale i na řešení problému s nedostatkem kvalifikovaných lidí nebo na řízení rizik spojených s třetími stranami.

Priority provozu kybernetické bezpečnosti v evropských organizacích – Top 3 a vybraná odvětví

Finanční služby

Zpracovatelský průmysl

Veřejná správa

Zdravotnictví

Nastolení kultury bezpečnosti

36,3 %

40,5 %

34,5 %

38,6 %

Správa uživatelů, identit a přístupů

37,5 %

39,3 %

34,5 %

31,6 %

Zajištění důvěrnosti dat a souladu s požadavky regulátorů

32,5 %

34,5 %

46,6 %

45,6 %

Mezi hlavní priority českých organizací patří správa uživatelů, identit a přístupů (63,33 %) a zajištění důvěrnosti dat a souladu s požadavky regulátorů (46,67 %). Výrazně méně často se věnují problematice řízení rizik třetích stran (10 %) nebo zajištění transparentnosti v podnikovém IT prostředí (13,33 %).

Priority provozu kybernetické bezpečnosti v českých organizacích – Top 3 a vybrané země

Česká republika

Německo

Polsko

Správa uživatelů, identit a přístupů

63,3 %

35,0 %

54,3 %

Zajištění důvěrnosti dat a souladu s požadavky regulátorů

46,7 %

29 ,0 %

71,4 %

Řízení interních rizik

33,33 %

36,0 %

22,9 %

Některá kybernetická rizika evropské organizace přenášejí na další subjekty. Výrazně se totiž rozšiřuje praxe pořízení pojištění kybernetických rizik. Vloni je měla sjednána polovina dotazovaných podniků a institucí. Další čtvrtina si je hodlala uzavřít.
Co platí v Evropě, ale nemusí platit v České republice. Devět desetin tuzemských organizací, jež se zapojily do průzkumu, uzavření pojištění kybernetických rizik ani neplánuje. Sjednala si je zhruba 3 %, dalších 6 % jeho pořízení plánovalo. Přístup organizací z regionu střední a východní Evropy ale není stejný. 6 % z nich pojištění má a 18 % plánuje jeho pořízení.

Exit mobile version