Přichází velká patentová bublina?

Když Google koupil Motorola Mobility, uvažovalo se, že mu jde hlavně o duševní vlastnictví. Totéž pak platilo pro souboj o zkrachovalý Nortel - patentové portfolio bylo tím skoro jediným, co kupce na firmě zajímalo. Poté, co Google neuspěl u Nortelu (za 4,5 miliard dolarů patenty získaly firmy Microsoft, Apple, RIM a Sony), zaplatil miliardu dolarů za patenty k mobilním technologiím IBM.

Dříve a dnes

Přitom dlouho patenty nikoho příliš nezajímaly. Komentátorka Brid-Aine Parnell na webu The Register poznamenává s nadsázkou, že širší veřejnost věděla o existenci patentů nejspíš jen proto, že na patentovém úřadu působil Einstein, když objevil teorii relativity. Současná bitva, především mezi Applem a Samsungem/HTC, vede k tomu, že na patenty/duševní vlastnictví se stále častěji pohlíží jako na běžné aktivum firmy - majetek, s nímž lze normálně obchodovat. Analytici začínají upozorňovat, že do tohoto segmentu bylo nalito velmi mnoho peněz. Nejsme svědky poměrně skryté bubliny? O patentech se mluví nejčastěji v souvislosti s tím, zda zrychlují nebo naopak zpomalují technickou inovaci, nemůžou ale kvůli nim zaplakat i akcionáři a investoři?

A je tu prý další bublina

Současný stav má dle Parnell opravdu znaky bubliny. Poptávka žene nahoru ceny, navíc kupci chtějí duševní vlastnictví často spíše znovu prodat než přímo využívat; transakce probíhají čím dál více na sekundárním trhu "obchodníků". To připomíná třeba příběh amerických nemovitostí, když kupující byli přesvědčeni, že (jako nejhorší scénář) budou dům moci stejně ještě se ziskem prodat. Jenže "průběžné" příjmy z patentů jsou krajně nejisté (nemovitost lze alespoň pronajmout), protože závisejí na výsledku několika soudních sporů, respektive na strachu konkurence se do takových sporů pouštět. Patenty (někdy) zdražují zboží pro koncové uživatele, připravit o peníze mohou snadno ale i investory a akcionáře, kteří v jejich hodnotu věří příliš. Prodej patentů málem "od kusu/na kila" může skončit tím, že mnoha hráčům zbudou v ruce draze nakoupené bezcenné papírky.

Z druhé strany - protože hodnotu patentů lze tak těžko měřit, třeba před sebou nemáme bublinu, ale cena duševního vlastnictví ještě poroste. To tvrdí pro The Register např. Dama Sutton ze společnosti Price Waterhouse Cooper. Ten je mimochodem přesvědčen i o tom, že trh je natolik konkurenční, že platba za patenty může výrobky pro koncové uživatele zdražit jen velmi dočasně.

Stále více analytiků se ale začíná bát, že především v bezdrátových technologiích svědkem bubliny opravdu jsme. Podobně vysoká poptávka po patentech a rizika bubliny má existovat i v jiných sektorech, např. u medicínských technologií, LED, baterií nebo sociálních sítí. Prodejem patentů by si mohly zkusit vylepšit svoji situaci např. firmy RIM a Nokia, které jsou nyní v problémech. Pokud k tomu dojde, ukáže se, zda se Apple, Microsoft, Google či výrobci zařízení Android budou trumfovat; to může ve skutečnosti ale znamenat jen další přifouknutí bubliny a následný ještě strmější kolaps trhu.

Za větším riziko pro stabilitu se nicméně nepokládají transakce mezi konkurujícími výrobci, ale sekundární trh, kde se s patenty obchoduje málem podobně jako s komoditou typu kukuřice.

Co k tomu dodat? Snad jen:

... a to platí i o patentech.