Pokud ve firmě potřebujete zjednodušit příjem a výdej zboží, omezit chyby či záměny nebo zjednodušit proces naskladnění a vyskladnění, je možná vhodná doba zamyslet se nad využitím čteček čárového kódu pro snadnou identifikaci jednotlivých položek. Máte již čtečky v provozu a přesto vás situace ve skladu „pálí“? Řešením by mohl být systém pro řízení skladu označovaný zkratkou WMS (Warehouse Management System).
Firmy ve skladu obvykle potřebují zjednodušit příjem a výdej zboží, omezit chyby či záměny a zjednodušit proces naskladnění a vyskladnění. Hlavním motivem je identifikace jednotlivých skladových položek. Až následně se přechází k samotným optimalizacím pohybů zboží ve skladu.
Kdy nasadit čtečky a kdy řízený sklad?
Pokud ve skladu pracuje malý počet osob, jeho plocha je malá a sklad není stavebně rozdělen do jednotlivých pater budovy a dílčích hal, je dost pravděpodobné, že si firma vystačí se zavedením čteček. Zásadní by mohlo být, zda počet položek dokladů a charakter zboží je takový, že jedna osoba zpracovává jeden doklad beze zbytku a cílem nasazení čteček čárového kódu je tak urychlení a zjednodušení práce a současně i omezení případných chyb.
Naopak, pokud je sklad rozdělen i stavebně (případně charakterem zboží či požadavky na skladování zboží) do více oblastí (patra, chladící boxy, chemikálie, drahé zboží, speciální sortiment), případně v něm pracuje větší množství osob současně, probíhá-li v něm kontinuálně nejen příjem a výdej, ale i optimalizace skladových lokací, úklid, přesun ze zásobovacích do vychystávacích pozic atd., pak je jasné, že firma ke zvýšení efektivity potřebuje mít podporu řízení skladových procesů.
Rozhodování je nejtěžší u těch firem, které jsou někde mezi. Sklady a procesy ještě nejsou tak obrovské, ale položek je hodně. To pak vyžaduje rozhodování. Přijmout dalšího člověka, či radši optimalizovat sklad? Logicky zní lépe varianta druhá. Je však třeba si uvědomit, že jde o zásadnější a dlouhodobé rozhodnutí. Nejen s ohledem na samotný proces jako takový, ale i s ohledem na následnou dlouhodobou nutnost zvýšit množinu evidovaných a sledovaných údajů (hmotnosti, rozměry, manipulační technika, půdorys, objem, balení apod.).
Čtečky s jednoduchou aplikací
První zvažovanou alternativou je tak zavedení čteček čárového kódu a hledání jednoduché aplikace. Nejčastější komplikace nastává, pokud se na příjmu přijímají neznámé, nezaložené položky, pokud se spojují příjemky a objednávky do jednoho dokladu, pokud ve skladu pracuje více osob současně (tím pádem ve více mobilních čtečkách jsou rozpracované doklady) a dochází tak k oddělení reality od informačního systému. Komplikuje se tak obchod, který do sehrání všech dokladů nemá správné informace o stavu a pohybu zboží. Jednoduše neví, co je a není skladem. Co dorazilo a co ještě ne.
Řešením zpravidla bývá doplnění terminálového serveru k aktuálnímu systému a naprogramování obrazovek, které by v terminálovém režimu byly přímo zobrazovány na mobilních čtečkách. Komunikace se čtečkami je realizována například prostřednictvím Wi-Fi sítě. Výhodou tohoto způsobu realizace je online přístup k datům, zápis i čtení. Všechny takto provedené operace se téměř ihned projevují v celém systému a mohou s nimi pracovat všichni další uživatelé. Zrychlují se tak obchodní a výrobní procesy bez potřeby další techniky.
Specializovaný externí software pro WMS
Pokud jsou nároky na funkčnost a algoritmy řízení vyšší, například je třeba řídit procesy uvnitř skladu, je třeba použít sofistikovanější řešení. Specializovaný software má obvykle široké možnosti optimalizaci skladů a jejich logiky. Zároveň jsou s ním ale spojeny určitá omezení plynoucí z provozu dvou vzájemně propojených programů. Tato omezení vyplývají na povrch například při komplikovaném řešení zpětných oprav dokladů, jejich změn při odstraňování chybných akcí a omylů obsluhy, při případných výpadcích nějaké technické části a především při upgradech. Externí řešení má také obvykle odlišné programátorské, správcovské i uživatelské rozhraní. Zvýší se tak nároky na provoz celého souběhu dvou systémů. Stejně tak se i zkomplikuje společné vyhodnocení dílčích částí, plánování či realizace procesů přesahujících skladovou logistiku.
Další nevýhodou je, že specializovaná řešení s opravdu širokou přidanou hodnotu současně vyžadují dodržování mnoha pravidel tak, aby nabízené funkčnosti mohly vůbec být realizovány. Stejně tak to platí i pro nároky na zadávání informací k jednotlivým kartám zboží, k jejich alternativním jednotkám, obchodním balením atd. Pokud tyto nejsou do systému beze zbytku doplňovány a i následně udržovány, celé řešení to znehodnocuje.
Nejlepší řešení je WMS přímo v informačním systému
Ideálním řešením je integrace dílčích funkcí řízeného skladu přímo do jádra vlastního informačního systému. To umožňuje nasadit do provozu mobilní čtečky čárového kódu a zároveň další funkčnosti přímo do jediného softwaru.
Výhodou tohoto řešení je, že odpadá problematická komunikace mezi systémy a správa dvou aplikací. Do procesů příjmů a výdeje takto navíc lze mnohem jednodušeji zahrnout další vlastnosti systému, jako je analytické vyhodnocení, generátor sestav, psaní zákaznických skriptů, definování workflow procesů atd.
Výsledné řešení se tak stává optimální pro každou firmu a přitom vlastně zůstává standardní. Zákazník se tak nemusí rozhodovat, zda chce ve skladu pouze zavést systém elektronické evidence zboží pomocí čteček, nebo nasadit celý velký modul řízení skladových procesů. V neposlední řadě odpadá i nejednotnost rozdílného uživatelského prostředí.
Pokud Váš informační systém již ve svém jádru zahrnuje funkce pro pokročilé řízení skladových operací, můžete se zaváděním čteček do skladových procesů začít v podstatě ihned. Zpočátku není nutné využívat velkou funkčnost náročnou na další evidenci, ale nahradit „znalostní“ kontrolu elektronickou. K tomu obvykle stačí evidence zboží pomocí čárových kódů a jejich využití pro vytváření dokladů příjmů, převodek a výdeje.
Autor pracuje jako obchodní ředitel ve společnosti K2 atmitec – výrobce a dodavatele Informačního systému K2.