Jaký vliv má ChatGPT, respektive obecně tento druh aplikací, na podnikání největších IT firem? Nejde teď o to, jaká konkrétní vlastní řešení si zde jednotliví hráči na trhu vybudují. Google se např. při premiérovém pokusu spálil a výsledkem byl prudký (ovšem dočasný) propad cen akcií firmy, následně však chatbota implementoval podstatně úspěšněji (Google integruje generativní umělou inteligenci do vyhledávání).
Ale to je vedlejší, praví několik analytiků. Jde spíše o to, za co takové chatboty primárně pokládáme. Podle mnohých jde (může jít) totiž víceméně o náhražku vyhledávání, vlastně nové rozhraní pro přístup k informacím (viz také: ChatGPT – pouhé rozhraní a komprese informací, praví autor sci-fi). Pokud je takový pohled na věc oprávněný, znamenalo by to ohrožení byznysu samozřejmě především pro Google.
Brett Winton z ARK Invest upozorňuje, že lidé budou nadále pracovat s aplikacemi (e-mail, textový editor, tabulkový procesor, podnikový software…), ale než by v okamžiku nejistoty přitom vyhledávali (na Googlu), nechají si příslušnou informaci dodat přímo v programu od asistenta. Takový může být třeba obchodní model Microsoftu a jeho využití pro ChatGPT. Google je extrémně zranitelný. I proto, že pokud sám dobře integruje umělou inteligenci a pozici ve vyhledávání si udrží, bude to pouze zachování současného rozdělení trhu. Malcolm Ethridge z CIC Wealt pak přímo uvádí, že pokud Google dosáhne v rozvoji vlastní generativní inteligence větších úspěchů, stejně si tím pozici na trhu nevylepší (kanibalizace vyhledávání, možná i GMailu).
A v této souvislosti se objevují i další rozvíjející úvahy. Pomineme-li Android a Google Cloud pro podniky, pak je vyhledávání (v rámci B2C internetových služeb) stále hlavní ziskovou aktivitou Googlu. I v dalších technologiích firmě zdá se ujíždí vlak, např. překladač Googlu výrazně zaostává za DeePL (to je samozřejmě samostatné téma, otázkou třeba je, jak hodlá firma stojící za Deeplem svou službu ekonomicky využít).
Analytik Patria.cz Jiří Soustružník pak přímo dává vedle sebe Google a ropné společnosti. Předpokládáme-li, že fosilní paliva jsou z hlediska byznysu za zenitem (z hlediska celé úvahy nejde o to, zda to odpovídá skutečnosti), mají firmy dominující v oboru vlastně jen dvě možnosti: buď se za pomoci svého (velkého dosavadního) kapitálu přeorientovat jinam a nebo podnikání prostě řízeně tlumit a kapitál vyplácet akcionářům formou dividend. Už vůbec to, že se podobná možnost zmiňuje v souvislosti s Googlem, je poněkud šokující, ještě tak před 2 roky by to asi nikoho nenapadlo. Nakolik lze pozici Googlu přirovnat z hlediska zlomu („strukturálního zlomu“) na trhu třeba k Exxonu? Dále analýza pokračuje srovnáním Googlu s Microsoftem, který podle všeho z AI naopak těží. Závěr ovšem zní, že Google není „zmenšující se firmou“ a z hlediska tržních ukazatelů a ocenění (zisk vzhledem k ceně akcií, zisk vzhledem k obratu, náklady kapitálu, očekávané růsty, vývoj cash flow…) se dnes Google a Microsoft příliš neliší. Trhy/investoři jako celek tedy prozatím skepsi některých analytiků k budoucnosti hlavního byznysu Googlu nesdílejí, uzavírá J. Soustružník. (Zatímco u Exxonu trhy očekávají hodnotu FCF (free cash flow) v záporu, u Microsoftu se předpokládá růst 5,1 % a u Googlu 5,4 %, to už jsou samozřejmě technické detaily.)
A závěrečná poznámka, která by mohla potěšit v době stále ještě vysoké inflace. Ron Insana z Contrast Capital uvádí, že umělá inteligence by mohla fungovat jako deflační faktor, především tím, jak bude firmám snižovat náklady na lidskou práci a ochlazovat pracovní trh. To není nic nového, tak fungují de facto všechny nové technologie, aktuálně např. digitalizace/automatizace (obecně). Unikátní pro AI má být ale rychlost průvodních změn.
Zdroj: Patria.cz a další