Synology DiskStation DS916+ | Virtualizace na síťovém úložišti

Tomáš Jirásko
7 roky Před

Při představení Synology DS jsme zmínili, že pro řadu firem může sloužit jako náhrada tradičních serverů. Kromě jiných nástrojů k tomu přispívá i možnost přidělování zdrojů a virtualizace samotného prostředí. Jednoduchým virtualizačním nástrojem je Docker DSM pracující s izolovanými softwarovými kontejnery, sofistikovanějším pak Virtual DSM.
Pokud potřebujete vytvořit oddělená prostředí, například z důvodu vývoje nebo vyčlenit prostředky a software pro určité uživatele, jde to i na síťových úložištích. V případě Synology DS915, jehož schopnosti a možnosti prověřujeme dlouhodobým testováním, nabízí jeho operační prostředí několik řešení. Základní a asi nejjednodušší možnost z hlediska běžného uživatele, je využít aplikaci Docker DSM, kterou v prostředí Synology DiskStation Manageru najdeme jako ostatní programy pod Správou balíčků.

Jestli jste ještě o Dockeru neslyšeli, jde o open source řešení, které pro virtualizaci využívá kontejnery. Nesimuluje tedy celou infrastrukturu včetně hardwaru, nad kterým běží, ale pouze sdílí hostitelský kernel, přičemž využívá řadu linuxových technologií. Základní myšlenkou dockeru je kontejner, do kterého se zabalí aplikace včetně nastavení, a takový kontejner pak jednoduše můžete „vzít a odkráčet“ někam jinam – jiná služba, jiné zařízení apod.

Instalace samotného Dockeru vyžaduje pouze několik kliknutí myši, kdy při instalaci máte například možnost omezit přidělené prostředky apod. Vytvoření kontejneru s programem je opět velice jednoduché. Instalace programů probíhá podobně, jako ji známe z linuxového světa. Záložka Registr nám přístupní nabídku programu v Docker hubu (úložiště/repository), kde je přes 19 000 aplikací, které na Synology NAsu můžeme provozovat. V nabídce najdeme třeba mySQL, WordPress, serverovou OpenOffice, Ubuntu, Debian apod. Přidat jde i aplikace z jiného zdroje po zadání adresy nebo načtením lokální souboru.

Po stažení se image aplikace stáhne do složky Obrázek, z níž spustíme samotný program. Ne všechny programy se ovšem nainstalují bez nutnosti zásahu – například vyžadují modifikaci instalačních příkazů, kterou je nutné zapsat při instalaci do rozšířeného nastavení. V tomto případě se většinou programy odmítnou bez zapsání dodatečných specifikací nainstalovat nebo pokud se nainstalují, dojde k jejich vypnutí ihned po instalaci. Pro tyto případy je u každého programu odkaz na stránku v hubu, kde lze v drtivé většině najít návod autora (v angličtině), jaké parametry nastavit nebo čerpat z diskuze u daného programu.

Přehled nainstalovaných programů se zobrazí v záložce Zásobník, kde u jednotlivých programů jsou k dispozici údaje o využití prostředků nebo získáme přistoupit k programu přes terminál a zadat příkazy přímo při jeho běhu. Pokud program (kontejner) zastavíme, dostaneme možnost nastavit či přenastavit přidělení jednotlivých prostředků a upravit další parametry, jako název apod.

Virtual DSM Manager představuje proti Dockeru nástroj pro tradiční vytvoření virtuálního stroje. V současné době je stále ve verzi Beta, nicméně ho lze již bez problémů využívat – tedy přesněji řečeno, nám se nic špatného během půl roku, kdy je DS915+ u nás v provozu, nepřihodilo. Virtual DSM tedy převezme NAS jako hostitele, jehož prostředky lze přidělit virtuálním strojům (počítačům) a na tyto poté instalovat operační prostředí DSM, jak je patrné z obrázku vytvořeného virtuálu s přidělenými 2 GB RAM. Virtual DSM rovněž umožňuje propojit další fyzické NASy Synology do clusteru a získat tak větší výkon a úložný prostor. Primárně však tyto možnosti využijí samozřejmě spíše provozovatelé výkonných Synology DiskStation DS2015, DS3617 a korporátních Synology RackStation.
V prostředí SOHO jde o řešení, které lze úspěšně použít například v co-workingovém prostředí, kdy každý uživatel má vlastní „server“ své „firmy“.