I navzdory pandemii a obavám z vyšší fluktuace zaměstnanců z řad cizinců firmy intenzivně hledají a nabírají pracovníky ze zahraničí. Po útlumu v roce 2020, kdy se řada cizinců obávala relokace a dokonce se vracela do svých domovských zemí, vloni v oboru podnikových, zákaznických a IT služeb počet zahraničních zaměstnanců meziročně vzrostl o více než 6 tisíc. V letošním roce pak dle plánů českých center přibude dalších bezmála 10 tisíc zahraničních expertů na IT, finance, logistiku či datovou analytiku. S cílem podpořit pocit bezpečí a spokojenosti svých lidí a snížit fluktuaci zahraničních pracovníků, umožňuje 17 % zaměstnavatelů z oboru svým lidem pracovat z domova z domovských zemí, dalších 36 % firem tento model zvažuje. Vyplývá to z letošního průzkumu trhu podnikových služeb oborové asociace ABSL.
„V prvním roce pandemie čelila řada zaměstnavatelů problému s vyšší fluktuací zahraničních pracovníků, kteří z obav z vývoje situace a kvůli pocitu bezpečí odcházeli zpět do domovských zemí. I když i nyní zhruba třetina center podnikových služeb pociťuje vyšší fluktuaci zaměstnanců z ciziny a 36 % zaměstnavatelů registruje méně uchazečů ze zahraničí než před vypuknutím pandemie, situace se víceméně stabilizovala, což dokládá i růst celkového počtu zahraničních expertů zaměstnaných v oboru,“ komentuje Jonathan Appleton, ředitel ABSL.
Obor podnikových služeb v současnosti zaměstnává téměř desetinu všech zahraničních pracovníků v ČR a je tak největším českým zaměstnavatelem cizinců. Protože centra stále rozšiřují záběr a služby poskytují do rostoucího počtu zemí, tento trend bude ještě posilovat. „Aktuálně naši zahraniční kolegové přispívají 2 % českému HDP a generují asi 4 mld. dolarů ročně,“ říká Jonathan Appleton s tím, že 31 % českých center zaměstnává dokonce více cizinců než Čechů. Průměrně se v centrech poskytují služby v osmi jazycích, celkově se však v oboru hovoří 29 jazyky. Plných 39 % českých center poskytuje služby po celém světě, 91 % v rámci západní Evropy a 29 % center obsluhuje i asijské země, což je jedním z důsledků pandemie. Místní firmy totiž nebyly schopné zajistit hladký provoz v době pandemických omezení.“