Modifikací Turingova testu existuje celá řada. Nová myšlenka je soustředit se ne na imitační hru, ale na to, jak „myšlení ve stroji“ probíhá.
Philip Nicholas Johnson-Laird z Princetonské univerzity a Marco Ragni z Technické univerzity v Chemnitzu navrhují, že v éře umělé inteligence již je jasné, že programy mohou úspěšně předstírat, že jsou lidé. Proto bychom se nyní měli přeorientovat spíše na jinou otázku: Je program schopen uvažovat způsobem, jakým uvažují lidé?
Klasický Turingův test nevyžaduje, aby si umělá inteligence byla vědoma sama sebe nebo aby rozuměla svému vlastnímu uvažování. Zaměřuje se pouze na vnější interakce a reakce a opomíjí introspektivní aspekt lidského poznávání.
Nový hodnotící rámec, který má určit, zda umělá inteligence skutečně uvažuje jako člověk, má tři hlavní součásti:
1. Testování v psychologických experimentech
Vědci navrhují podrobit programy AI sadě psychologických experimentů, jejichž cílem je rozlišit mezi uvažováním podobným lidskému a standardními logickými procesy. Tyto experimenty zkoumají různé aspekty uvažování, včetně toho, jak lidé odvozují možnosti ze složených tvrzení a jak shrnují konzistentní možnosti do jedné. Obecně: lidé se často odchylují od standardních (formálně) logických postupů. (Poznámka: Tím se mj. ale dostáváme i k tomu, zda opravdu chceme, aby umělá inteligence opakovala lidské chyby.)
2. Sebereflexe
Cílem tohoto kroku je posoudit, jak program chápe svůj vlastní způsob uvažování, což je kritický aspekt lidského poznávání. Program by měl být schopen introspekce svých procesů uvažování a poskytnout vysvětlení svých rozhodnutí. Kladením otázek, které vyžadují uvědomění si způsobů uvažování, se výzkumníci snaží zjistit, zda umělá inteligence vykazuje introspekci podobnou lidské. (Poznámka: jaký je vztah mezi introspekcí a sebeuvědomováním/vědomím? Dnešní chatboty vysvětlení svých procesů někdy dokážou podat, ale přitom popírají, že jsou vědomými bytostmi.)
3. Zkoumání zdrojového kódu
V posledním kroku se výzkumníci ponoří do zdrojového kódu programu (Poznámka: nebo spíš strukturu a chování objektů v příslušné neuronové síti? Viz dále srovnání se zobrazováním mozku.). Klíčové je zde zjistit přítomnost komponent, o nichž je známo, že simulují lidský výkon. Tyto komponenty zahrnují systémy pro rychlé vyvozování závěrů, promyšlené uvažování a schopnost interpretovat pojmy na základě kontextu a obecných znalostí. Pokud zdrojový kód programu odráží tyto principy, má se za to, že program uvažuje způsobem podobným člověku.
Tím, že autoři přistupují k umělé inteligenci jako k účastníkovi kognitivních experimentů a dokonce podrobují její kód analýze podobné studii zobrazování mozku, se snaží přiblížit k pochopení toho, zda systémy umělé inteligence skutečně uvažují způsobem podobným člověku.
Philip N. Johnson-Laird et al, What Should Replace the Turing Test?, Intelligent Computing (2023). DOI: 10.34133/icomputing.0064
Zdroj: Intelligent Computing / TechXplore.com