Vědecko-technické zázemí ITC industries v USA z pohledu statistiky

Vedoucí role USA v ITC oborech je postavena na tradici, která začala už patentem T. A. Edisona, který dal vznik první elektronce. Největší a zřejmě „nekonečný“ proces výzkumu, vývoje a výroby nastal vynálezem integrovaného obvodu Jackem St. Clair Kilbym z Texas Instruments v roce 1958 a jeho patentováním o osm let později. Jenže jak dokazuje hned několik sfér průmyslu v ČR, samotná tradice k úspěchu nestačí, co tedy žene USA v oblasti technologií kupředu?

Ještě v padesátých a šedesátých letech 20. století byl oním hlavním hybatelem armádní a kosmický výzkum a vývoj, od kterého se učil výzkum a vývoj firemní. Dnes je situace obrácená, jedna věc ale platí stále. Za vším tímto děním se tyčí jako nositel pokroku universitní systém USA, který je primární hybatel vzdělávání, vědy a výzkumu. Kéž bychom si z něj někdy vzali příklad. Navíc si jednotlivé university konkurují ve svých informačních „outputs“ výstupech.

University v jednotlivých státech USA se postupně staly ohnisky, na které se nabalovaly další výzkumné instituce jak státní, tak firemní – postupně tak vznikly vědecké či výzkumné centra, parky či koridory. Financování oněch aktivit bylo více-zdrojové (federální, státní, armádní i firemní apod.) s podporami daňovými, grantovými, nadačními ap. Je třeba zmínit, že v oněch vědeckých „konglomerátech“ výzkum oborů ITC převažuje a je společně jak předmětem, tak prostředkem výzkumu.

Navíc v osmdesátých a devadesátých letech 20. století v některých vědeckých centrech začaly vznikat tzv. „inkubátory“ firem, které začaly využívat tzv. „venture“ kapitál (více riskantní, ale pohotový finanční zdroj) a služby právních a marketingových firem s jedním cílem; urychlit uplatnění „high-tech“ výrobků na trhu. Tyto mimořádně pružné „katalyzátory“ jsou dnes založeny převážně na oborech ITC, které jakoby sami ze sebe vytvářejí další a další obory! Postupně se začaly nazývat „silicons“ podle kolébky tohoto procesu kalifornského „Silicon Valley“.

Svět globalizace propojuje tyto „silicons“ s dalšími centry výzkumu doslova po celém světě na základě volného trhu, jak investicemi, tak kooperacemi. Takže se doslova propojují výzkumy celého světa někdy i s negativními konsekvencemi tzv.“drain brain“ pro řadu méně vyspělých států (Indie, JV Asie, L.Amerika apod.). Dnes jsou „silicons“ doslova internacionální společenství, kde je Američanů sotva 50 %. Díky příhodným podmínkám i tito vědci-vynálezci se brzy přetaví v americkém tavícím kotli na Američany.

Následně uvedeme přehled jednotlivých „silicons“ s jejich lokalizací jak v metropolitních oblastech (Combined Statistical Areas – CSA) neboli širokých aglomeracích a jejich napojení na okolní svět prostřednictvím metropolitních letišť.

Název „silicons“	CSA „aglomer.“ (v mil.)/ stát USA	Zaměstnanci „věda, služby výroba“(v tis.)	Letiště-kód (odb.cestující v mil.)	Universita (základní)
Silicon Valley	San Francisco     (7,5) /California/	300	SFO  39,2	Stanford University
Silicon Prairie	Dallas/F-W.        (6,7) /Texas/	200	DFW 56,9	Dallas County Community College District
Silicon Necklace (Magic Semicircle)	Boston                (7,5) /Massachusetts/	200	BOS 27,4	MIT, Harvard University
Silicon Dominium (Netplex)	W.D.C.Baltimore(8,6) /Virg.,Maryla.,D.C./	200	IAD 23,6	University System of Maryland
Silikon Alley	New York         (22,1) /New York state/	100	JFK 46,5	Duke University
Silikon Parkway	New York          (22,1) /New Jersey/	100	EWR 33,1	Princeton Univer.
Silicon Forest	Raleigh               (1,8) /North Carolina/	65	RDU 9,5	Duke University
Silicon Slope	Salt Lake City     (1,7) /Utah/	60	SLC 22,0	University of Utah
Silicon Forest	Portland              (2,2) /Oregon/	60	PDX 13,2	Portland Community College
Silicon Desert	Phoenix               (4,2) /Arizona/	40	PHX 38,6	Arizona State University
Silicone Hills	Austin                 (1,8) /Texas/	40	AUS 8,9	University of Texas

K těmto specializovaných center ITC můžeme přiřadit i vědecko- výzkumné centra, parky či koridory, kde ITC obory tvoří více než 50 % aktivit. Jejich přehled viz Níže.

Vědecko-výzkumná centra	CSA „aglomer.“ (v mil.)/stát USA	Zaměstnanci „věda-služby-výroba“ (v tis.)	Letiště-kód (odb. cestujících v mil.)	Universita (základní)
Tech-Valley	Albany               (1,2 ) /New York/	450	8,9	University of Albany
Dulles Technolog. Corridor	W.D.C.Baltimore(8,6) /Virg.,Maryla., D.C./	250	IAD 23,6	University System of Maryland
Eastside – Puget Sound	Seattle                ( 4,2) /Washington/	150	SEA 31,6	University of Washington
Georgia Tech. Research Institute	Atlanta                (5,6) /Georgia/	130	ATL 89,3	Georgia Institute of Technology
Illinois Tech. and Research Corridor	Chicago              (9,8) /Illinois/	120	ORD 66,8	University of Illinois
University Research Corridor	Detroit                (5,2) /Michigan/	100	DTW 32,4	University of Michigan
Denver Tech. Center	Denver                (3,1) /Colorado/	100	DEN 52,2	Community College of Denver
Florida Hight Tech. Corridor	Tampa                 (2,8) /Florida/	80	TPA 16,6	University of South Florida
Corridor Research 315	Columbus           (2,1) /Ohio/	80	CMH 7,5	Ohio State University
Digital Coast	Los Angeles     (17,9) /California/	65	LAX 59,1	Ventura College
Central Florida Research Park	Orlando              (2,8) /Florida/	60	MCO 34,9	University of Central florida
Cummings Research Park	Huntsville           (0,6) /Alabama/	60	HSV 1,2	University of Alabama
Philadelphia Science Center	Philadephia         (6,5) /Pennsylvania/	50	PHL 30,8	University of Philadelphia
Pardue Research Park	Lafayette          (0,24) /Indiana/	40	IND 7,5	Pardue University
N.Mexico Tech. Corridor	Albuquerque       (0,9) /New Mexico/	40	ABQ 5,8	University of New Mexico

Z uvedeného přehledu je vidět, že ekonomika USA je založena na masivním vědecko-technickém výzkumu. Uvedenou skutečnost si americká společnost uvědomila zvl. v poválečném období v době „studené války“ s tím, že tento trend se bude stále urychlovat. A doslova dle rčení „kdo zaostává, ten prohrává“!

Věda a výzkum je organizován tak, že doslova prolíná celou společnost a dává šanci uplatnit se prakticky každému prostřednictvím univerzit a informačních databází. Společnost si je např. vědoma, že „uzavírání“ informací např. z armádního a kosmického výzkumu jsou tzv. „ztracené“ peníze, proto dává i tyto výsledky výzkumu a vývoje k dispozici vybraným firmám! A to se týká z velké části ITC oborů.