Podnikové aplikace ve stále větší míře využívají virtuální a rozšířenou realitu. Otázkou zůstává, jak technologii integrovat do ekosystému IT a stávajících pracovních procesů. Nedávná analýza asociace ABSL se soustředila především na změny, které technologie VR vyvolá v rámci podnikových služeb.

Viz také: Virtuální realita přinese revoluci srovnatelnou s robotizací

Tématu se podrobně věnuje několik studii společnosti Deloitte. Za klíčové vlastnosti/změny VR/AR považují analytici Deloitte mj. následující:

Nové, transparentní rozhraní – komunikace se systémem hlasem, gesty, pohyby těla, pomocí sledování pohybů očí. Samo o sobě nejde o novinku, jenže tyto věci si spojujeme spíše s počítačovou hrou než s prodejní aplikací nebo ERP systémem.
Všudypřítomný přístup – jak k internetu a mobilním sítím, tak i k podnikovým aplikacím. Samo o sobě to opět není novinka, nyní ale půjde o zařízení prakticky „neviditelná“: pro které člověk nebude muset sahat do kapsy jako dnes pro telefon – příslušné brýle bude mít na očích pořád. Podstatně se také omezí nutnost řešit technické překážky (vybitá baterie, fyzické propojování zařízení apod.). Uživatel prakticky nebude na samotnou technologii muset myslet.
Řízení virtuální reality (ve smyslu jednotlivých datových vstupů) – podobně jako si člověk vypne zvonění mobilu nebo vyskakovací okna na webu, získá také kontrolu nad proudem dat virtuální reality. Během pracovní schůzky nebude nikoho rušit reklama apod. Zde ani tak nejde o samotné ovládací nástroje, ale spíše o návyky uživatelů a jejich zkušenost s prostředím.

Technologie VR přitom samozřejmě naráží na zažité metody práce a může být vnímána jako působící příliš intenzivně. Je věcí lidí ve vedení firem, aby zaměstnance k používání různých brýlí a další head setů dokázali motivovat a VR co do uživatelského komfortu ještě musí dozrát. Uživatelské prostředí a rozhraní podnikových systémů VR se bude vyvíjet postupně. Bude to vyžadovat nové programátory, nové vývojové nástroje, nové designery celých prostředí a jejich testery; vzniknou nové profese a změní se i charakter stávajících pracovních pozic. Lidé s příslušnými dovednostmi by se ještě včera zřejmě uplatnili spíše v Hollywoodu než v odděleních podnikového IT.

V souvislosti s integrací VR do podnikové IT dojde ke změnám požadavků na kapacity/infrastrukturu. Deloitte uvádí např. následující:

Změna požadavků na data a výkon – stačí si spočítat, kolik dat zabere generování 360stupňového zobrazení, přitom v závislosti na pohybu uživatele se musí nová scéna vykreslovat v reálném čase. Stále větší roli bude hrát hardware navrženy speciálně pro VR (specializované procesory apod.; podobně jako je třeba hardware speciálně navržený pro umělou inteligenci). Většinu z požadavků na datová úložiště bude asi řešit cloud. Streaming AV/VR bude také vyžadovat další kapacity sítí. Náklady na nejviditelnější část VR ve smyslu chytrých brýlí budou představovat jen špičku ledovce.
Propojení – interakce v prostředí VR bude muset být navázána na klíčové podnikové systémy (procesy, workflow…), jako je ERP nebo CRM. Vazby budou muset být obousměrné, transakce ve VR se ihned přenese do podnikové aplikace, naopak při práci se systémem bude možné přepnout na VR. Objeví se specializovaná rozhraní API pro tato propojení, která někdo bude muset navrhovat i spravovat
Analytika – k dispozici bude obrovské množství dat o chování zákazníků/uživatelů, kteří vstoupili do virtuálních prostředí. Tato data se budou používat ke generování dalších nabídek, řízení reklamy i úpravě zákaznické zkušenosti na míru. I tato data budou vyžadovat další zpracování (specializované aplikace s umělou inteligencí/strojovým učením, úložiště, výkon…).
Řízení rizik/bezpečnost – nasazení VR v kritických aplikacích (což může znamenat stejně práci chirurga jako systém ERP) sebou pochopitelně přinese i rizika týkající se spolehlivost těchto aplikací a jejich bezpečnosti. Řízení přístupu/identity/autentizace v prostředí VR/AR bude alespoň částečně odlišné než při dnešní autentizaci např. uživatelským jménem a heslem.