Holandská eurokomisařka Neelie Kroesová se toho snaží stihnout před koncem svého mandátu co nejvíce. Koncem minulého týdne přišla v jednom ze svých proslulých proslovů s plánem na radikální posílení Evropy v digitálním sektoru. Plán spočívá v masivních investicích do výroby procesorů a dalších polovodičových čipů či nanoelektroniky. Do roku 2020 by do podpory jejich výroby měla Evropa investovat 5 miliard eur.
Zdá se vám to jako další megalomanský projekt, užitečný asi tak podobně jako slavné Galileo? Eurokomisařka za digitální agendu celkem rozumě oponuje. „V dnešní době snad neexistuje průmyslový sektor, který by silně nezávisel na elektronice. Pokud je pak ale náš vlastní elektronický průmysl desetiletí pozadu, nebo není kvůli vysokým nákladům konkurence schopný, netrpí tím pouze on samotný, ale logicky veškerá výroba a ostatní části průmyslu, “ vysvětluje Kroesová.
Recept na řešení krize, jejíž existenci dokazuje například úpadek Nokie, je podle eurokomisařky v zásadě jednoduchý. Je potřeba přilákat větší investice a rozjet v tomto směru projekt, který půjde nad jednotlivé národní zájmy. To podle slov eurokomisařky vytvoří kritickou masu, která oživí nejen evropský elektronický trh, ale ve finále znovu nastartuje evropskou ekonomiku.
Ambice rozhodně nejsou malé, Kroesová chce v oblasti výroby čipů dokonce předběhnout USA, které mají v tomto ohledu několik desetiletí dlouhou tradici a pyšní se přítomností nejsilnějšího hráče na trhu.
Trochu problém pochopitelně bude se samotným financováním. Unie by měla přispět především na vývoj a výzkum a to částkou 1,5 miliardy eur. Pokud jde o zbylou částku, zde unie očekává, že jí doplatí jednotlivé státy a privátní sektor v regionech, kde se bude nejvíce investovat.
Přechod na 450-mm wafery
Jedním z důsledků finanční podpory má být urychlený přechod výroby na 450 mm wafery, která pomůže snížit náklady, dalším krokem pak má být vývoj čipů s modernější architekturou. Na úrovni výzkumu by mělo dojít k intenzivnějšímu propojení primárního a sekundárního výzkum a v důsledku toho k rychlejší adaptaci nových technologií do komerční praxe.
Kdo se bude príma mít
Unie má již více méně jasno také v tom, kam nakonec většina investicí poplyne. Evropský elektronický sektor by měl vyrůstat zejména ve třech velkých evropských clusterech, které tvoří německé Drážďany, francouzské Grenoble, nizozemské Eindhoven a belgickém Leuvenu. Z výběru je zřejmé, že priorita se neurčovala podle ceny, výkonu a stability jednotlivých regionů (snad s výjimkou Drážďan), ale spíše podle národních zájmů těch „rovnějších si“ v evropském společenství.
Chybí místní výrobci
Evropa dnes bohužel žalostně pokulhává, co do schopnosti vyrábět současné čipy a mikroelektroniku za konkurenceschopnou cenu, velká část výroby je dnes outsourceována. V první desítce výrobců polovodičových čipů se svým tržním podílem drží pouze evropský ST Microelectronics. Mezi držiteli know how je naštěstí situace o něco lepší, zde Evropu zachraňuje britská společnost ARM, jež vyvíjí a licencuje architekturu vlastních procesorů.
„Chci, aby naše výroba dosáhla přibližně 20 % světové produkce, EU by měla vyvíjet více čipů na domácí půdě, než Spojené státy“ uzavřela svůj plamenný projev Kroesová.