Cílem Microsoftu bylo, aby Windows 10 fungovaly na miliardě systémů 2–3 roky po vydání. Toto číslo se podařilo dosáhnout až skoro po 5 letech.
V létě 2015 Microsoft vydal všeobecně dostupnou verzi Windows 10, tedy operačního systému deklarovaného jako služba. Stalo se tak po Windows 8, jejichž dlaždicové (tabletové) rozhraní stejně jako přepracovaná nabídka Start vzbudilo velmi smíšené reakce. Poslední operační systém Microsoftu, který byl přijímán jednoznačně pozitivně, byly Windows 7. Problém spočíval mj. samozřejmě v tom, že nové Windows (vždycky) musely přinášet nějakou viditelnou inovaci uživatelského rozhraní, což už ale od Windows XP vždycky částí uživatelů vnímala jako změnu k horšímu.
Nakonec Microsoft nabízel Windows 10 jako bezplatný upgrade a ještě k tomuto kroku uživatele různě popostrkoval, aktualizace na nový operační systém byly požadovány i v rámci aktualizací standardních a lidé mnohdy zkoumali, jak mechanismus obelstít – natolik byli s Windows 7 spokojeni. (A stejně tak to ukazuje, natolik jim chtěl Microsoft vnutit novou verzi.) Pokud smysluplnost strategie Microsoftu poměřujeme vývojem ceny akcií firmy, pak šlo asi o úspěch. Microsoft potřeboval k prodeji cloudových aplikací sjednotit operační systém svých uživatelů i za cenu toho, že oželí příjmy z jedné verze OS. Tak Windows 10 hodnotí alespoň Tim Anderson na The Register.
Statistiky Statcounter nebo Netmarketshare stále uvádějí, že Windows 7 zdaleka neodešly do starého železa, protože je najdeme na počítačích 20 nebo 30 % uživatelů (Windows 10 po 5 letech méně než 75 % uživatelů, respektive 55 %, rozdíly mezi různými statistikami jsou značné, podíl se samozřejmě bude výrazně lišit podle regionů atd.). Windows 10 na rozdíl od Windows 8 také zřejmě postrádají jednotící myšlenku – předtím šlo o snahu uchytit operační systém na zařízeních bez ohledu na velikost displeje a způsobu jeho ovládání. Tabletová revoluce už ovšem mezitím odezněla a naopak trh mobilních zařízení Microsoft de facto opustil. Tim Anderson nicméně tvrdí, že od určitého okamžiku jsou ve Windows už vždy přítomny alespoň stopy toho, jak si firma představovala Windows na malých přístrojích. K malému nadšení uživatelů.
Co dodat dalšího? Nové verze Windows obvykle přinášejí koncepty zvyšující bezpečnost, koncoví uživatelé i podniky by na ně přešli časem samospádem prostě s obměnou hardwaru. Jinak jsou ale Windows 10 ještě asi hlavně pozůstatkem nepovedeného experimentu s koupí Nokie. Co se týče konceptu Windows jako služby, zde sice Microsoft uspěl – jenže automatické aktualizace si uživatelé ve skutečnosti oblíbili už od Windows XP. Zde bylo asi hlavní motivací Microsoftu k tlačení na upgrade zaručit vývojářům, že mohou vyvíjet aplikace pro nejnovější systémy, a ty nakonec půjdou spustit všude. Výsledek opět trochu rozpačitý. Dále pak koncept Windows jako služby měl umožnit i uvádět rychle nové funkcionality, nikoliv jen bezpečnostní záplaty. Výsledek nepřesvědčivý. Tim Anderson za úspěch nepovažuje ani Cortanu, a to zase kvůli vazbě na vyhledávač Bing, jemuž se nedařilo nikdy. Plus internetové prohlížeče Microsoftu představují další kapitolu.
Cílem Microsoftu bylo, aby Windows 10 fungovaly na miliardě systémů 2–3 roky po vydání. Toto číslo se podařilo dosáhnout až skoro po 5 letech (Microsoft to oznámil v březnu 2020).
Z druhé strany je ale určitě pravda, že firma dokázala během poněkud klopotné anabáze získat nové zdroje příjmů a přesvědčit finanční trhy o životaschopnosti svého cloudového obchodního modelu. Těžko říct, kde bylo předtím jádro problému (Sázka na Nokii? Bill Gates hovořil o tom, že vedení firmy se příliš soustředilo na antimonoplní apod. soudní tahanice a nebyly síly na mobilní trh? A nebo prostě na poli mobilních OS vyhrál někdo jiný, dominance na jednom trhu není žádnou zárukou úspěchu jinde?). A tak, i když Windows 10 zvláštním úspěchem nebyly, umožnily firmě přes toto problémové období přejít a dostat se na rekordní kapitalizaci.
Zdroj: The Register a další