Registry sledovaná data neobsahují. Znovu se tak budou muset zapojit všichni obyvatelé Česka.
Při příštím sčítání lidu v roce 2021 budou statistici usilovat o to, aby co nejvíc lidí vyplnilo formuláře on-line. Před šesti lety elektronicky údaje poskytla zhruba čtvrtina obyvatel, v roce 2021 očekává Český statistický úřad (ČSÚ) dvojnásobný zájem. Zkrátí se i sčítací formulář a ubude v něm otázek. Počítá s tím návrh zákona, který ČSÚ připravil. ČTK to dnes sdělila mluvčí úřadu Petra Báčová. Statistici původně chtěli údaje získat z registrů a ptát se jen skupiny lidí. Registry ale sledovaná data neobsahují. Znovu se tak budou muset zapojit všichni obyvatelé Česka.
ČSÚ data úřadů ale maximálně využije. Obyvatelé tak už nebudou vyplňovat domovní list a polovinu bytového listu. Díky menšímu počtu formulářů by se měly snížit i náklady. Při minulém sčítání vypisovali lidé ve sčítacím formuláři 47 údajů, v roce 2021 jich má být jen 20.
Statistici už dřív uvedli, že posuzovali 37 registrů. Údaje o rodinách a domácnostech, dosaženém vzdělání, národnosti, mateřském jazyku, víře, zaměstnání či dojížďce do práce a škol v nich ale nenašli. Ucelená nejsou ani data o bytovém fondu. Kromě otázek na víru, mateřštinu a národnost je vyplnění odpovědí na ostatní dotazy povinné. Vláda už loni v lednu souhlasila s tím, že cenzus tak bude opět plošný.
Většina obyvatel to podle statistického úřadu provede přes internet. „Terénnímu došetření prostřednictvím sčítacích komisařů budou podléhat pouze ty domácnosti, které nevyplnily údaje on-line,“ uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.
Vedení ČSÚ rozhodlo, že mluvčí příštího sčítání se stane Báčová. Jejím hlavním úkolem bude komunikace s médii. „Petra Báčová je tiskovou mluvčí ČSÚ a podle nás bude nejvhodnější, pokud bude souběžně komunikovat i projekt sčítání. Tyto dva úkoly k sobě totiž neodmyslitelně patří,“ dodala Ritschelová.
Cenzus se koná každých deset let. Na českém území byl poprvé v roce 1869. V roce 2011 mohli v ČR lidé poprvé dotazníky vyplnit přes internet. Třeba Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Nizozemsko, Slovinsko či Rakousko využilo své registry. V Česku či někdejším Československu se data zatím vždy sbírala v terénu, do sčítání se zapojovali všichni obyvatelé. Při posledním cenzu statistici obdrželi skoro 17,5 milionu papírových a elektronických formulářů.
