Přestože pozemní digitální vysílání v České republice běží již od roku 2000, jsme stále ještě na začátku. U nás se vysílá v systému DVB-T zatím pouze v pěti lokalitách. Ostatní pokrývá, a nějakou dobu ještě pokrývat bude, signál z analogových vysílačů. Průlomem v české digitalizaci by měl být právě započatý rok 2008. Podíváme se také, jak dopadla digitalizace ve Finsku a ostatních státech.
Digitální televize v Česku
V současné době běží digitální vysílání v Praze, Ústí nad Labem, Brně, Ostravě a Domažlicích. Česká televize chystá spuštění veřejnoprávního multiplexu na Plzeňsku, Sušicku, Českobudějovicku, v Praze a na Ústecku. Rozjet by se mohly i další digitální sítě.
„Jeden krok vpřed, dva kroky vzad,“ to byla slova, kterými loni popsal situaci české digitalizace jeden z radních Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) a bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Štěpánek na mediální konferenci v Českém Krumlově. Od té doby naštěstí došlo ke schválení digitální novely vysílacího zákona vládou, senátem a později i prezidentem republiky.
I když jsme už pravděpodobně překonali to nejhorší, co mohlo českou digitalizaci potkat (jsou za námi roky stagnace a soudních průtahů), ještě není úplně vyhráno. Na schválení ze strany komerčních subjektů ještě čeká tzv. Technický plán přechodu z analogového na pozemní digitální vysílání, zkráceně Technický plán přechodu (TPP), který vydal koncem minulého roku Český telekomunikační úřad. Jedná se v podstatě o jízdní řád české digitalizace. Pokud na něj současné televize přistoupí, zavazují se, že opustí své dosavadní analogové kmitočty, které budou sloužit jako frekvence pro budoucí digitální sítě.
Nové televize už mohly přes půl roku vysílat
Pokud by probíhalo vše bez problémů, již na květen loňského roku plánovaly svůj start v pozemním digitálu nové televize, konkrétně šlo o Óčko, TV Barrandov, Febio TV, RTA, TV Pohoda a Z1. Ty získaly licenci již 4. dubna 2006. Ovšem osud tomu chtěl jinak a proti úspěšným žadatelům se odvolal ten, kterému se to nepodařilo. Šlo o televizi Nova, o týden později pak uspěla se stížností u Městského soudu i Galaxie sport, shodou okolností médium přidružené také ke společnosti Central European Media Enterprises (CME). Vše se ale nakonec podařilo napravit v loňském roce, kdy byla schválená již jmenovaná diginovela vysílacího zákona a vydán nový TPP k připomínkovému řízení.
Úspěšný model z Finska
Za příklad úspěšné digitalizace bychom mohli jmenovat některou z evropských severských zemí, např. Finsko. Zde se začalo v DVB-T vysílat 21. srpna 2001, tedy o rok později než u nás, ale k úspěšnému switch off, tedy vypnutí posledního analogového vysílače, došlo o šest let později, 1. září 2007. Již před vypnutím analogového vysílání měli Finové k dispozici tři digitální sítě multiplex A, B a C. Pokud se vše podaří i u nás, podobné sítě, ovšem s označením 1, 2 a 3, se u nás začnou budovat v letošním roce. Se sítí 1 však můžeme počítat určitě, protože tak se bude označovat veřejnoprávní multiplex. Stejně jako u nás i ve Finsku je první síť učena pro veřejnoprávního vysílatele, tedy televizi YLE a stanice Yleisradio.
Multiplex B je sdílený dvěma komerčními provozovately: MTV3 a Nelonen. Sítě B a C jsou zvláštní tím, že v nich vysílají stanice nejen volně, tedy free-to-air (FTA), ale i kódovaně. Takový model nemá pravděpodobně u nás naději na úspěch. Za prvé proto, jelikož lidé v Česku nakoupili set-top boxy s podporou kodeku MPEG-2 a ve Finsku se vzhledem k velkému počtu kanálů vysílá v kompresi MPEG-4, která dokáže lépe využít kmitočtové spektrum. Druhý důvod, který hovoří v neprospěch kryptovaného signálu, je právě ono kódování. Minulé týdny toho byly jasným důkazem. V pražském experimentálním multiplexu B totiž vysílal na dobu jednoho měsíce kanál Galaxie sport, který vysílá běžně na satelitu kódovaně. Z internetových diskuzí jasně vyplynulo, že český divák nemá o kódované vysílání v DVB-T zájem a jediná možnost, kde ho akceptuje, je satelit.
Ve Finsku pak vysílá ještě multiplex E, který byl spuštěn s koncem analogového vysílání a je celý vyplněn placenými kanály, jejichž kódovaní zajišťují společnosti PlusTV a Canal Digital. V oblasti Ostrobothnia je pak k dispozici ještě speciální pátý multiplex se švédskými kanály. Bude-li česká digitalizace probíhat nakonec po několika letech bez problémů, budeme moci hodnotit letošní rok jako úspěšný. Kromě veřejnoprávního multiplexu, jehož provozovatelem budou s největší pravděpodobností Radiokomunikace, dojde ke spuštění ještě dalších tří sítí. Záleží na výsledku výběrového řízení, které vyhlásila Česká televize. Ve druhé síti budou pravděpodobně televize Nova a Prima se svými stávajícími programy a jedním novým (díky přijetí TPP). O třetí a čtvrtou síť se podělí noví provozovatelé. Česko by se svého switch-offu mělo dočkat podle předpokladů v říjnu 2010. Finsko při zavádění pozemní digitální televize postupovalo podle staré mediální legislativy a upravovalo ji až podle toho, co vyplynulo z praxe. V Česku byla na vysílací zákon „naroubována“ tzv. diginovela, která začala platit od 1. ledna letošního roku. Jak bude úspěšná, ukáže čas.
Jak jsou na tom okolní státy
Pro úspěšný model digitálního vysílání ale nemusíme chodit až na sever. Stačí zaskočit do sousedního Německa. Zde se na rozdíl od Finska vysílá pouze v kompresi MPEG-2, tedy shodné s tou naší. Digitální vysílání běží na většině území. Vyskytují se však stále oblasti, které nejsou dokryty, viz mapa. Německo by chtělo být plně digitální již letos, ale obecně se předpokládá, že v roce 2008 dosáhne devadesátiprocentního pokrytí. Úspěšné je i Rakousko, které má za sebou switch off v loňském roce, alespoň co se týká velkých vysílačů, k definitivnímu vypnutí by mělo dojít dle stránek DVB-T.at 25. února.
Z toho, co si čtenář doposud přečetl, by měla mít Česká republika trauma, ale jsou tu i ostatní státy, které ještě stejný proces čeká, a opět nemusíme chodit daleko. Vezměme si např. Polsko nebo Slovensko. První jmenovaný stát vysílá digitálně zatím pouze v sedmi lokalitách. Jsou to velká města jako je Varšava a Poznaň, v plánu jsou Kielce a Łódź. Opět jde zatím o experimentální vysílání a na vypnutí analogu se ještě čeká. Téměř shodně s námi je na tom Slovensko. Zde se vysílá digitálně pouze ve čtyřech lokalitách a s vypnutím analogu se počítá až na rok 2011. Stejně jako u nás tz vydal místní regulační orgán (Telekomunikačný úrad SR) návrh plánu přechodu na digitální vysílání a předložil ho k připomínkovému řízení.