Pro malé obce často nemá smysl zavádět chytrá řešení, když nemají v pořádku ani základní infrastrukturu…
Dvěma třetinám měst a obcí v Česku chybí tzv. chytrá strategie, pomocí níž by využívaly moderní technologie ke zlepšení svého fungování a zvýšení kvality života. Jde třeba o informační systémy pro občany, veřejnou wi-fi, chytré osvětlení nebo elektronizaci výkonu veřejné správy. Vyplývá to z průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK), jehož výsledky dnes zveřejnila na tiskové konferenci. Průzkum se uskutečnil na přelomu srpna a září ve 120 městech a obcích.
Podle průzkumu je velký rozdíl mezi malými obcemi do 1000 obyvatel a většími městy. Zatímco u malých obcí zavedly nějaké chytré řešení jen dvě z deseti, u větších měst jsou to tři čtvrtiny. Pro dvě třetiny malých obcí je navíc toto téma zcela nové a zabývají se jím méně než rok. Větší města se chytrými řešeními zabývají déle, nejčastěji jeden až tři roky. Desetina z nich už více než pět let.
„U malých obcí je to často složité. Nemá pro ně smysl zavádět chytrá řešení, když nemají v pořádku ani základní infrastrukturu, například chodníky nebo kanalizaci. Třeba elektronické placení obědů se také vyplatí jen větším školám, ne těm, které navštěvuje 30 dětí. Ale v budoucnu tady tendence k zavádění chytrých řešení určitě bude. Menší obce se ovšem budou muset sdružit,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek. Zároveň doplnil, že v Česku je většina obcí do 500 obyvatel.
Zástupci měst a obcí v průzkumu uvedli, že zaváděním chytrých řešení chtějí především zvýšit kvalitu života občanů, snížit náklady a zapojit obyvatele do místního plánování a rozhodování. „Spektrum možností spojených s digitálními řešeními je ale mnohem širší. Pro malé obce se nabízejí řešení ve veřejné správě, zásobování potravinami nebo zdravotnictví. V aglomeracích mohou vyřešit dopravní a bezpečnostní problémy,“ dodal člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer.
Bez ohledu na velikost již města a obce nejčastěji zavedly informační systémy pro občany. Následují elektronizace výkonu veřejné správy, chytré osvětlení, informační a komunikační technologie a zásobování energií. Naopak například o sdílení automobilů zatím zhruba 90 procent měst a obcí zatím vůbec neuvažuje.
Největšími překážkami pro zavádění chytrých technologií jsou pro města a obce nedostatek peněz, vysoká míra byrokracie, nedostatečné odborné a personální kapacity, neochota občanů nebo chybějící celkový koncept.
Jako nejdůležitější partnery pro zavádění chytrých řešení respondenti uvedli podniky, jiná města, ministerstva a občanské iniciativy a platformy.
