Včera se v Praze uskutečnilo již čtvrté setkání Business & Information Forum. Jedno z probíraných témat bylo také zavedení eGovernmentu v České republice a očekávání firem. Prezentován byl také výzkum, který se tohoto tématu týkal. V něm mimo jiné zaznělo, že samotný pojem znají spíše muži, vysokoškoláci a lidé mezi 25 – 34 lety.
V prvním bloku konference se hovořilo o procesu zavedení eGovernmentu v Česku. Jako první vystoupil Ondřej Felix, poradce náměstka ministerstva vnitra Zdenka Zajíčka, který je za problematiku eGovernmentu zodpovědný. Podle něj jsou v současnosti největším problémem nijak nepropojené záznamy na úřadech, nekontrolované sdílení dat a nekonečně opakované ověřování vlastních dat. V důsledku toho dochází k neaktuálnosti dat, což by právě mělo vyřešit zavedení jedné společné administrativy.
Do budoucna by podle něj měla být zavedena řízená komunikační infrastruktura. Mezi novinkami budou doručovací schránky, které umožní elektronické podání i doručení písemností. Měla by existovat jednoduchý způsob doručení a jedno místo pro komunikaci s veřejnou správou. Felix řekl, že stát není v současné době schopen efektivně doručovat zásilky nebo obecné informace. Jako příklad uvedl, že některá oznámení pro občany bývají uváděna například pouze na úředních deskách příslušných úřadů.
Další prvek, který by měl být zlepšen, je konverze písemností, pro kterou by mělo vzniknout jednotné elektronické rozhraní. Přílohy písemností by také měly být elektronické a výpisy budou autorizovaným dokumentem. Každý člověk by měl mít své osobní číslo, což by byl první krok k bezvýznamnému identifikátoru.
Czechpoint by měl zajistit asistovaný i neasistovaný přístup k veřejné správě. V budoucnu by se měla administrativa prováděná na Czechpointu provádět z domova. Jedna z otázek směřovala na to, co se stane s lidmi, kteří nebudou chtít vůbec elektronicky komunikovat se státem. Podle Felixe neexistuje metoda, jak uhnout komunikaci se státem. „Pokud jste občanem státu, musíte být také v jeho databázi,“ dodal poradce náměstka ministra vnitra.
Nejdůležitější je změna myšlení lidí
Druhý příspěvek prezentoval generální ředitel společnosti Asseco Jan Přerovský. Snažil se popsat cestu, po jaké jdeme k eGovernmentu. Jako příklady úspěšného zavedení systému uvedl Kanadu, kde se eGovernment podařilo rozběhnout proto, že je země rozlehlá a lidé se jednoduše proto na úřady nedostavili. V Austrálii lidé také změnili myšlení, jsou tam také často velké vzdálenosti a například děti se kvůli tomu místo chození do školy učí pomocí vysílačky. Ve Finsku zase funguje eKomunikace se státem tak, že vám stát vyplní vaše daňové přiznání. Lidé ho potom pouze podepíší a odešlou. To je u nás zatím nepředstavitelné.
„eGovernment je o všem jiném než o technologiích. Technologie jsou sice důležité, ale nejdůležitější je změnit naše myšlení,“ konstatoval Přerovský. Podle něj bychom měli překonat sedm hlavních bariér, mezi které patří selhání vedení, finanční inhibitory, preference kanálů, slabá koordinace, strnulost prostředí a nedostatek důvěry. Nedostatkem důvěry myslel Přerovský problém toho, kdo je vlastníkem a kdo zákazníkem změny. eGovernment by totiž měl být pro všechny. Ředitel Asseco také upozornil na nutnost medializace problematiky. Za strnulost prostředí Přerovský označil například to, že chybí důležité možnosti jako ePapír nebo fakturace. Současný systém, kdy je nutné faktury zdlouhavě archivovat, je neefektivní.
Pro zlepšení situace v problematice eGovernmentu je podle něj nutné mít nějakého centrálního vůdce, který by byl schopen rozdělovat peníze. Měly by vzniknout společné mezirezortní projekty. O elektronizaci státní správy si také myslí, že je to projekt, a tudíž by neměl být řízen politickými zájmy. Vize by podle Přerovského měla být komplexní, což v praxi znamená vytyčit si cíl a postupnými krůčky ho plnit.
Spojte podnikání a technologie
V dalším příspěvku se věnoval Aleš Bartůněk, generální ředitel českého zastoupení IBM, především globálnímu průzkumu provedeném IBM v roce 2006. Studie se zaměřila na to, jakým způsobem jsou prováděny inovace. Na vzorku 750 ředitelů světových firem a 106 vrcholných představitelů státní správy bylo zjištěno, že je třeba zlepšit stávající organizační možnosti a obchodní modely, aby bylo možné zvládnout všechny změny. Podle výsledků průzkumu je také třeba integrovat podnikání a technologie, i když se jedná o náročný a problematický proces. Podle Bartůňka je nutné, aby se zlepšila komunikace nevládních organizací se státními a s komerční sférou dohromady. Představitel IBM také poukázal na nedostatek schopných projektových manažerů v Česku, kteří by takové významné projekty, jako je spuštění eGovernmetu, dokázali dotáhnout do konce.
Miroslav Řihák, generální ředitel společnosti Anect, vidí problém zavádění centralizované státní správy v tom, že se zvyšujícím se počtem kontaktních míst Czechpoint se také zvyšuje riziko vzniku chyb. Jako důvod uvedl, že koncovým článkem je v tuto chvíli úředník, což je jenom člověk, který se může jednoduše zmýlit a udělat chybu. Další potíž spatřuje v tom, že ověřený výpis je úředníkem ověřená kopie. Vznikne tak nový dokument, jakési potvrzení o informaci. Ztratí se tak možnost ověření pravosti dokumentu. Jedinou možností ověření je pak zase podání další žádosti. Třetí riziko vidí Řihák v možnosti padělání dokumentů. Zlepšení vidí v nějakém způsobu elektronického orazítkování a vytisknutí, pak by byl podle něj dokument věrohodný.
eJustice aneb elektronické podání
Další část byla věnována elektronickému soudnictví a praxi elektronických podání. Případovou studii zpracovala advokátní kancelář Chase Pullman. Podle zástupce kanceláře Jana Slavíčka by ePodatelny měly snížit dokumentační zátěž. Skutečný stav v tuto chvíli je takový, že nejde podat žádnou dokumentaci nelistinně. Služba Inko soudu, která by měla sloužit k lepší orientaci při plánování a vedení sporu, zatím také nebyla zprovozněna. U soudů nejsou jednotným způsobem přijímány přílohy. Každý soud totiž požaduje přílohu v jiném formátu. Nejednotné je i přijímání certifikačních autorit u soudů a nefunkční jsou zatím i datové schránky občanů. Podle Jana Slavíčka je nutné sjednocení všech postupů jednotlivých soudů a jednotné používání hardwaru a softwaru.
Na konferenci byl také představen průzkum společnosti Ipsos Tambor. Průzkum prozradil několik důležitých informací o tom, co čeští uživatelé Internetu čekají od zavádění eGovernmentu. K hlavním závěrům průzkumu patří to, že pojem eGovernment zná 26 % všech českých uživatelů Internetu. Více než polovina uživatelů webu ovšem netuší, co tento pojem znamená. Přínos zavedení systému v Česku je podle uživatelů Internetu ve zjednodušení kontaktu s orgány veřejné správy. Nejméně nadějí je podle průzkumu naopak vkládáno do zmenšení korupčního chování úředníků.
Související
Farmáři uspěli v boji proti byrokracii
Langer na ISSS představil projekt eGovernment