Celounijní certifikace by se měla týkat miliardy zařízení kritické infrastruktury.
Navýšení počtu pracovníků unijní agentury pro kybernetickou bezpečnost a rozšíření jejích pravomocí je součástí dnes oznámeného plánu Evropské komise na posílení počítačové bezpečnosti. Komise navrhuje i vznik celoevropského rámce pro certifikaci, který by uživatelům umožnil snadno určit, jaké produkty a služby jsou po kybernetické stránce bezpečné.
Podle komisaře pro bezpečnostní unii Juliana Kinga není téma jen hospodářskou otázkou. „Je to také politická věc. Kyberútoky mohou mít politické cíle, mohou mířit na naše demokratické instituce,“ řekl novinářům. Počítačová kriminalita může být kombinována s propagandou a šířením nepravdivých informací do takzvaných hybridních útoků, připomněl. Je proto podle něj potřeba spolupráce nejen přes hranice, ale také mezi civilním a vojenským sektorem a mezi soukromou a veřejnou sférou.
Evropská komise dnes uvedla, že hospodářský dopad počítačové trestné činnosti se v letech 2013 až 2017 zpětinásobil a do roku 2019 by mohl ještě čtyřnásobně vzrůst. Stávající unijní strategie, která tuto problematiku řeší, pochází právě z roku 2013.
Agentura EU pro kybernetickou bezpečnost má vzniknout ze stávající Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a pomáhat by měla členským zemím útokům předcházet a reagovat na ně. Komisařka pro digitální ekonomiku Marija Gabrielová dnes uvedla, že bude o 50 procent navýšen její personál.
Agentura má úzce spolupracovat s příslušnými středisky v členských zemí, ale také s tajnými službami a podobně. Organizovat také bude celoevropská cvičení, která se digitální bezpečnosti budou věnovat.
Jedním z úkolů agentury má také být pomoc při zavádění rámce pro certifikaci, na jehož základě bude zjevné, jaké produkty a služby jsou po kybernetické stránce bezpečné. Podle představy komise by se mělo jednat o podobný systém, který nyní zajišťuje v EU důvěryhodnost potravin. Celounijní certifikace by se měla týkat miliardy zařízení kritické infrastruktury, třeba v rámci energetických či dopravních sítí, ale také výrobků pro spotřebitele.
Komise též navrhuje vznik plánu na rychlou a jednotnou reakci zemí EU v případě rozsáhlého kybernetického útoku. Zmiňuje například vznik fondu, který by mohl poskytnout podporu zemím zasaženým kybernetickým útokem, podobně jako v případě lesních požárů či přírodních katastrof.
Mezi dnes oznámenými plány je i přitvrzení postupu vůči těm, kdo se podobných útoků dopouští, navržena jsou například nová opatření pro boj proti podvodům a padělání bezhotovostních platebních prostředků. Trestné činy týkající se informačních systémů by se měly týkat všech platebních transakcí, včetně takzvaných virtuálních měn.
