Jak bude vypadat propojená společnost do roku 2020 a později? Ericsson (burza NASDAQ: ERIC) se touto otázkou aktivně zabývá a vývojem konceptu sítí 5G nabízí možnou odpověď.
Do roku 2020 bude objem mobilních datových přenosů tisíckrát vyšší než dnes a jejich rychlost se zvýší až stonásobně. Současně počet zařízení připojených k internetu vzroste desetkrát až stokrát.
V důsledku toho budou sítě muset zvládat ohromný počet připojených zařízení a mnohem větší datový provoz než dnes.
Aby si s těmito výzvami pro propojenou společnost poradil, Ericsson se snaží nacházet nové technologie, které by doplnily vývoj těch současných a zajistily tak ještě efektivnější, rozšiřitelnější a univerzálněji použitelné sítě.
K příkladům tohoto trendu patří mimořádně husté pokrytí instalované ve veřejných budovách, např. knihovnách nebo univerzitách, kde bude nezbytné zajistit cloudové služby a uspokojit tak komunikační potřeby. To vše je nutné realizovat trvale udržitelným způsobem.
Ericsson věří, že sítě páté generace uživatelům nabídnou možnost maximálně využít výhod připojení. Sítě páté generace netvoří jedna nebo několik málo zbrusu nových radiových přístupových technologií. Namísto technologického přístupu byl upřednostněn přístup založený na uživatelské zkušenosti, který prostřednictvím integrace více různých radiových přístupových technologií uspokojujících různé potřeby nabízí nejvyšší uživatelský komfort.
Projekt Connected Megacity
Dalším problémem je rostoucí urbanizace. Do roku 2050 bude 70 % světové populace žít ve městech, ve srovnání s dnešními 50 %. Řada lidí bude žít v největších městských aglomeracích – megapolích. Tento prudký nárůst městské populace dramaticky zvýší potřebu efektivněji a s vyšší trvalou udržitelností zvládat sociální, ekonomické a ekologické problémy. Ericsson spatřuje v informačních a komunikačních technologiích a mobilních sítích klíč k řešení zmíněných problémů a neodmyslitelnou součást budoucí infrastruktury a městského plánování.
V předvedeném projektu Connected Megacity uvádíme do života propojené město a vyzdvihujeme výhody přístupu založeného na spolupráci a aktivitě. Zkoumáme tři základní scénáře, přičemž důraz je kladen na roli technologií. První scénář, bezpečné město, ukazuje, jak informační a komunikační technologie dokážou pomoci dopravním zácpám poté, kdy dopravní nehoda narušila silniční provoz.
Druhý scénář představuje tvořivé město – ukazuje, jak informační a komunikační technologie mohou zajistit kvalitní uživatelskou zkušenost s využitím mobilních sítí i během silné návštěvnosti kulturních nebo společenských akcí, například koncertů.
Třetí scénář, ekologičtější město, předvádí vlnu horka a způsob, jak město dokáže takovou situaci zvládnout za použití chytrých rozvodných sítí.
Zmíněné tři modelové projekty ukázaly, jak lze spojením datových vstupů z analýzy a znalosti situace vyplývající z těchto scénářů odhalit konkrétní vzorce chování.
Odborníci mohou poté s výsledky analýzy pracovat a předkládat relevantní doporučení zohledňující všechny souvislosti pro různé scénáře.
Projekt Window of Opportunity
Ericsson dále umožnil nahlédnout do výzkumného projektu nazvaného Window of Opportunity, ve kterém testoval, co se stane, když k mobilní síti připojí obyčejná skleněná okna, plnící funkci síťových přípojek.
Ericsson předvedl, jak lze použitím průhledné antény snadno učinit z obyčejného okna součást mobilní vysokorychlostní sítě a výrazně tak zvýšit pokrytí v interiérech a zajistit vysoce kvalitní uživatelskou zkušenost uvnitř budov nebo během cesty do práce veřejnou hromadnou dopravou. Připojením oken, např. autobusu, se z tohoto dopravního prostředku stane součást kanceláře nebo naopak místo, kde se můžete plně oddat zábavě. Okna lze použít jako tabuli, která zaznamená, co jste na ni napsali, dokáže poslat poznámky e-mailem a plnit řadu dalších funkcí.
Připojená okna nabízí širokou škálu nových, vzrušujících možností, například automatické spouštění žaluzií a cloudovou kontrolu větrání a světel, popř. další funkce, ze kterých mohou mít lidé, firmy i společnost užitek. Připojená okna dále nabízejí příležitosti ke snížení energetické spotřeby budov. Přidáním průhledných solárních článků k výrobě elektřiny mohou takto využitá okna napájet sama sebe a přebytečnou energii odvádět do chytré rozvodné sítě.
