Společenskou hudební revoluci, jak se samo neskromně nazývá Last.fm, asi není potřeba nijak zvlášť představovat. Jedná se i v našich končinách o populární projekt, který umožňuje poslech, hodnocení a doporučování hudby. To se děje na základě web 2.0 principu, proto také slovíčko společenská (sociální) hudební revoluce v sloganu last.fm. O žebříčky skladeb, hitparády nebo playlisty rádií se totiž starají samotní uživatelé tím, co poslouchají. A následně i komentují, diskutují, sdruží se do skupin, nakupují hudbu, navštěvují koncerty atd. Last.fm je fenomén dnešních dnů, který toho nabízí opravdu hodně.
Pár slov k historii
Tak jako většina podobných projektů má i Last.fm krátkou, ale barvitou historii. Ta se začala psát v roce 2002. Last.fm založila parta německých a rakouských studentů (Felix Miller, Martin Stiksel, Michael Breidenbruecker a Thomas Willomitzer) jako netradiční internetové rádio. Projekt měl úspěch a posbírali za něj hned několik ocenění (viz. Europrix nebo ARS Electronica).
Last.fm totiž umělo co jiní ne. Na základě toho co člověk poslouchal, mu doporučilo vhodného interpreta nebo skupinu stejného žánru. To funguje na principu, že se najde uživatel s podobným leckdy dokonce stejným vkusem jako vy a jsou vám doporučeny skladby, které on poslouchal. Last.fm tak dnes díky velkému počtu uživatelů funguje i jako hudební encyklopedie, která je schopná doporučit skutečně relevantní hudbu podle žánru. Což je i v reálném světě někdy dost obtížné. Hranice mezi žánry nejsou zdaleka pevné a jsou interpreti, kteří je nijak nerespektují. Toto doporučování a tvorba uživatelských statistik je umožněno díky druhému projektu, který běží od začátku prakticky souběžně s Last.fm. Jedná se o Audioscrobbler, což je další původně studentský projekt, za kterým stojí Richard Jones. Ten jej naprogramoval jako svou závěrečnou práci na Southamptonské univerzitě na přelomu let 2002/3. Jedná se o prográmek (nebo plugin), který po instalaci do počítače, sleduje přehrávanou hudbu a vytváří z nich online statistiky, toho co uživatelé poslouchají případně i aktivně hodnotí. Jedná se tedy o klíčovou součást celého Last.fm.
K oficiálnímu spojení projektů last.fm Audioscrobbler ale došlo až 9.srpna 2005. Po tomto datu následoval prudký růst počtu uživatelů i oblíbenosti. V říjnu 2005 byl počet uživatelů ještě pouhých 800 tisíc. O rok později (konec roku 2006) se počet návštěvníků pohyboval přes 15 milionů. Dnešní počet registrovaných uživatelů už přesáhl 21 milionů a každý den přibudou tisíce nových.
Tento prudký nárůst počtu uživatelů znamenal i zrychlení vývoje celého systému a nabídku nových služeb. Jako vlastní přehrávače hudby včetně online flash klienta, videoklipy (on-demand) ve vysoké kvalitě, scrobbler s podporou většiny existujících přehrávačů, nástroje pro webmastery (které umožňují na svůj web umístit žebříček právě poslouchaných skladeb nebo vlastní rádio). Ve zkratce těch vylepšení bylo od té doby opravdu hodně. S tím souvisí i komerční zajímavost projektu. Last.fm začal spolupracovat s eshopem Amazon.com na prodeji hudby a postupně i s hudebními vydavatelstvími. Díky čemuž jsou nejen všechny videoklipy licencované, ale i ve vyšší kvalitě než konkurence (pozn. youtube.com).
Tato spolupráce navíc umožňuje last.fm i doporučovat a prodávat lístky na koncerty. To je velice mocná zbraň vzhledem k tomu, že last.fm ví, co posloucháte. Tento reklamní potenciál ale kupodivu zůstal dlouhou dobu bez povšimnutí a celý systém byl provozován společností Last.fm Ltd. Ta byla teprve až letos v květnu (2008) odkoupena mediálním gigantem CBS za 280 milionů dolarů.
Současnost
Současnost a budoucnost vypadá pro last.fm velmi dobře. S nadsázkou by se dalo dokonce říci, že stejně růžově jako design samotných stránek. To by ale platilo spíš dříve, protože aktuální defaultní design je mnohem střídmější a víc do světle červena. Spojení s CBS nalilo do projektu spoustu kapitálu, který se investuje hlavně do lokalizace služeb. K dnešnímu dni existuje už lokalizace pro 11. nejrozšířenějších světových jazyků. Zajímavostí je, že první oficiální jazyková mutace byla japonská verze. Tím však práce zdaleka nekončí, například ze slovanských jazyků podporuje last.fm pouze polštinu a ruštinu, takže Češi mají prozatím smůlu. Lepší lokalizaci by si zasloužil i samotný last.fm scrobbler. Verze pro windows se totiž nabízí jen ve třech jazycích: angličtině, polštině a švédštině. Naopak k dobru last.fm zase mluví široká podpora přehrávačů. Nejen tedy nejpoužívanější Windows media player, Winamp a iTunes ale třeba i VLC player, Foobar, XMMS (Linux) a desítky dalších i díky neoficiálním pluginům. Dokonce existují i open source přehrávače určené primárně pro last.fm.
Poslední větší novinky last.fm z 18. 7. 2008 jsou také celkem zajímavé. Za prvé se systém po dlouhé době dočkal nového desingu, který je podobně třeba jako u facebooku maximálně jednoduchý a uhlazený. V neposlední řadě se last.fm začal rozrůstat i mimo internet. Přibyla totiž podpora propojení s iPody a iPhony. Můžete si tak scrobblovat (vytvářet statistiky) i z vašeho přenosného přehrávače. Zajímavostí je i ohlášená spolupráce s firmou Logitech a na světě už jsou i první hardwarové přehrávače internetových rádii právě i s podporou last.fm.
Služby Last.fm
Část služby jsem sice umístil zvlášť, ale samozřejmě velmi úzce navazuje na současnost last.fm. Přes všechny novinky totiž stále zůstávají nejdůležitější služby spojené s poslechem, hodnocením a doporučování hudby. Základ tvoří uživatelské statistiky jednoho člověka získaná pomocí scrobbleru. Tyto informace se zobrazují v každém uživatelském profilu ve třech nejdůležitějších kategoriích. Naposledy poslouchaná hudba, žebříček nejposlouchanějších interpretů a žebříček nejposlouchanějších skladeb.
Přičemž na osobní hitparády se můžete dívat z pohledu posledních sedmi dní až alltimes (tedy za celou dobu co používáte last.fm). Tyto vaše osobní preference pak můžete pomocí různých widgetů vystavit prakticky kdekoliv na internetu (nabízí se přímá podpora pro blogger.com, wordpress, facebook a další). Dokonce se můžete kdekoliv pochlubit i automaticky generovaným rádiem, které hraje písničky podle vašeho hudebního stylu. Ono vlastně last.fm generuje vlastní rádio prakticky ke všemu.
Vaše preference a vlastní statistiky jsou důležité k tomu, abyste se mohli plně zapojit do last.fm a využívat jeho služeb. Podle toho se totiž generují vaši sousedé, tedy lidé, kteří poslouchají stejnou hudbu jako vy. A následně cokoliv je vám doporučováno, jako třeba nákup hudby nebo koncerty, se děje jen na základě toho co vy sami posloucháte. Samozřejmě že, všechno není stoprocentně automaticky. Pokud si chcete přidat do svého profilu kamaráda nebo se chcete připojit do nějaké skupiny uživatelů, tak už to musíte udělat sami a vaše preference vám pomohou spíš jen jako vodítko (doporučení). Ostatně to už je na každém uživateli, zda chce svojí hudbu a hudební vkus sdílet s ostatními a diskutovat o ní, a nebo si vystačí jen s tím, že mu last.fm doporučí nějakou novou skupinu.
Ze statistik jednotlivců se pak vytváří hromadné statistiky a hitparády. Z těch jsou samozřejmě nejzajímavější celkové žebříčky interpretů a skladeb. Narozdíl od většiny ostatních hitparád, třeba v rádiích, totiž skutečně reprezentují, co lidé v reálu poslouchají. A světe div se, v nejnovějších žebříčcích stabilně dominují skupiny jako The Beatles, Pink Floyd, Nirvana, Oasis, Metallica. Z čehož je jasně vidět, že hodně lidí dává přednost osvědčené klasice před novinkami.
Z hlavních služeb last.fm naťuknu ještě videa. Last.fm nabízí vlastní flash video-přehrávač, který je dokonce schopen videoklip scrobblovat (zaznamenat do statistik poslouchané hudby). Jak už jsem se zmínil, všechna videa jsou licencované a díky tomu i v lepší kvalitě zvuku 128 kb/s, což už je celkem poslouchatelné. A rozhodně je to lepší, než konkurenční videa youtube s polovičním bitrate a nelicencovaným obsahem.
Ti druzí – konkurence a závěr
Kde je úspěch je i konkurence. Už jen z expandování last.fm je jasné, že se jedná o velmi prosperující projekt. Mladších klonů tak najdeme spoustu, jmenujme třeba mystrands.com. Bohužel jim ale chybí to hlavní, čím se může pochlubit last.fm a to několik let vývoje a miliony uživatelů. Největším konkurentem tak zůstává myspace.com od Microsoft a youtube.com od Googlu. I když je tu namístě otázka, zda si v principu tyto služby vůbec konkurují, protože i když se jejich obsah kříží, tak se každá zaměřuje na něco jiného. Last.fm tak můžeme právem považovat za fenomén spojení hudby, posluchačů a internetu.
Pro hudebního fanouška toho nabízí skutečně hodně od vytváření vlastních statistik a žebříčků až po doporučení nových skupin a interpretů, koncertů, party a hudby k zakoupení a samozřejmě možnost stát členem nějakého fanklubu nebo jen diskutovat s lidmi se stejným vkusem.
Samozřejmě nic není tak dokonalé, jak se zdá. Neodpustím si ještě jednu poznámku k hitparádám nejoblíbenějších skupin. Souhrnné žebříčky jsou sice velmi zajímavé, ale samozřejmě v nich nenajdeme reprezentativní vzorek společnosti. Myslím, že u nás by třeba naprosto propadli jinak „velmi“ populární Eva a Vašek. A důvod? Přeci jen uživatelé last.fm jsou v průměru mladší a technicky vzdělanější lidé. To diskriminuje hlavně skupiny, zpěváky a zpěvačky, které mají posluchače převážně v řadách starších lidí, kteří samozřejmě zrovna neholdují poslouchání hudby na počítači nebo v mp3 přehrávači. Navíc existuje i velká skupina lidí, kteří jsou sice uživateli last.fm, ale nemají nainstalovaný scrobbler plugin. Navíc je potřeba si poslechnout minimálně 500 písniček, aby se z toho daly vygenerovat aspoň trochu věrné statistiky.
Není všechno zlato, co se třpytí. I last.fm má ještě co dělat, aby oslovilo větší skupinu lidí a zlepšilo své služby. Prostor tu určitě je. I když to bude zřejmě nesmírně finančně i technicky náročné. Dovedu si představit, že by last.fm v budoucnu mohla podporovat každá hifi-věž, autorádio, mobilní telefon. A nepochybně toho někdo brzy využije,… i když kdo ví, zda to bude zrovna last.fm. Každopádně až se tak stane, pak teprve bude hudba přesně podle stylu každého člověka na dosah. Sílu fenoménu last.fm už dnes krásně vystihuje hláška, kterou jsem objevil na blogu jednoho jeho spokojeného českého uživatele: „Jedna věc mi na obyčejných rozhlasových stanicích vadí: hrají i to, co se mi nelíbí. Last.fm mě poslouchá na slovo.“