V roce 1995 vydalo takřka neznámé vývojářské studio počítačovou hru Command & Conquer. Hra si brzy získala své příznivce a celkem se prodalo úctyhodných 25 milionů kopií. Základ hry se od doby Dune II z roku 1992 takřka nezměnil, avšak C&C nabídlo natolik pestrou, avšak vyváženou směsici přitažlivosti a hratelnosti, že tím položilo základy k jedné z nejznámějších sérií, které jsme kdy měli tu čest spatřit. Letos přichází na trh další díl s názvem Command & Conquer: Tiberium Wars.
Nyní se píše rok 2007 a už na konci března, tudíž za několik málo dnů, se skutečností stane další díl nekonečné série, kterou už nevyvíjí Westwood studios, nýbrž Electronic Arts Los Angeles, nazvaný Command & Conquer: Tiberium Wars.
Po posledním dílu, který řešil víceméně současnou ituaci, se vrátíme zpět k idee, která vznikla v roce 1999 s příchodem C&C: Tiberian Sun. Ta počítá s tím, že do Země narazil obrovský meteorit, obsahující vysoce toxické Tiberium.
Na Zemi vznikly tři velké zóny s odlišnými podmínkami. První, a největší, je zóna červená, kde je zamoření Tiberiem natolik velké, že zde není možný jakýkoliv život. Druhá oblast, mírně zamořená, je žlutá a obývá ji Brotherhood of NOD s fanatickým Kanem v čele. A do třetice všeho dobrého, v poslední, modré a zcela nezamořené zóně žijí příslušníci seskupení Global Defense Initiative (známé hlavně pod zkratkou GDI). A tak zatímco GDI vymyslelo způsob, jak dekontaminovat červenou zónu, Kane z náboženskoteroristického NODu vymýšlí plány, jak ovládnout celou planetu.
Samozřejmě by toho nebylo dost, pokud by se do toho ještě nepřipletli všudypřítomní mimozemšťané (za které bude mimochodem možné hrát až po dohrání obou kampaní za staré známé frakce).
Kdo už někdy hrál nějaký díl ze série, pravděpodobně se neztratí, neboť jednoduché ovládání celé hry bylo vždy velkou výhodou, takže ani noví hráči by neměli mít s ovládáním žádné závažnější potíže. Klasického menu na pravé straně se asi jen tak nezbavíme, oproti předchozím dílům by však mělo dostát několika nových vymožeností, mezi které patři kontextové nabídky týkající se konkrétních jednotek i budov.
Nové herní vlastnosti
Pokud by snad EA chtěli vydávat stále stejnou hru v jiném balení, početná komunita fanoušků by je asi brzo ukamenovala. To tvůrcům nedává možnost usnout na vavřínech, a proto nám i do nového dílu slibují nové vymoženosti. Jako v každé strategii, i zde jsou základem vlastní budovy a jednotky.
Nový je systém jeřábů v hlavní budově, který udává, kolik struktur se maximálně může stavět zároveň, odpadá tedy nepříjemné pečování o bagry/otroky z C&C: Generals. Svou zašlou slávu opět opráší například populární tank Mammoth, který dostává svému jménu a je skutečně perlou mezi jednotkami. Následován je dalším starými známými, jako je tank Stealth nebo Orca gun. Novinkou jsou všemožní roboti, jejich využití je opravdu široké a jsou vydatnou posilou ve vašich řadách, nebo nové typy stíhaček a bombardérů.
Vývojáři slibují vylepšení i v otázce umělé inteligence, která byla ve všech dílech na velmi slušné úrovni. Protivník by nyní měl být daleko chytřejší a především více přizpůsobivý všem faktorům ovlivňujícím vaše strategické klání. Nepřítel tedy prý bude chodit k útoku pokaždé trošku jinou cestou (často i do mnohdy nechráněných zadních částí základny), ale často i bude vyčkávat na váš další krok.
Posledním velmi zásadním přídavkem do herního systému budou speciální schopnosti jednotlivých jednotek. Tak kupříkladu ostřelovači dostanou do vínku schopnost označit cíl pro artilerii, vozítko Guardian může kromě transportu pokládat i miny a Oca gun umí vystřelovat kamery na nepřátelská vozidla, díky kterým pak máte přehled o tom, kde se nacházejí.
Grafické orgie pro vaše oči
Na grafické kvalitě dnes bohužel díky pravidlům davu stojí a padá většina her, takže i Command & Conquer chce nabídnout hráčům nebývalý vizuální zážitek. K tomu mu dopomáhej bůh, nebo v tomto případě spíše SAGE engine, který jsme mohli vidět například v Lord of the Rings: Battle for Middle Earth II. Ten by nám měl nabídnout propracovanou mimiku postav (u strategie poměrně nebývalou), partikulární efekty (zvedající se písek za jedoucím tankem) nebo výborně fyzikálně zpracované výbuchy a hroucení budov. Voda by měla vypadat také skvěle (loďstvo bude hrát ve hře relativně podstatnou roli). O hudbu, zvuky a především výborné hrané filmy (tentokráte s celkovou stopáží přes hodinu čistého času) se bát nemusíme.
První dojmy z demoverze
Před pár týdny se na internetu objevila nebývale objemná (více než 1GB) hratelná demoverze Tiberium Wars. Ta nabízí jednu tutorialovou misi, jednu úroveň z vlastní kampaně GDI a ještě k tomu jednu mapu hratelnou v módu skrimish (pokud nevíte, o co jde, věřte, že skrimish je rychlou bitvou vymodelovanou na základě vámi určených pravidel hry). A jak že se nový Command & Conquer hraje? Po poměrně rychlém načtení hry jsem byl příjemně překvapen. Ano, atmosféra hry je stále na výborné úrovni a nová verze staré známé strategie se hraje stále stejně příjemně.
První mise je, jak už jsem řekl, spíše takovým uvedením do herního systému. V té druhé, která se odehrává ve známém městě Alexandrii, už se dostanete k téměř kompletní výzbroji GDI, a i když mise není příliš dlouhá, tak si určitě ničení základny NODu za pomocí Mammothů užijete. Skrimish nabízí již tradiční porci zábavy na městské mapě pro dva hráče, navíc s kompletním technologickým stromem, včetně upgradů nebo například velmi lahůdkových obranných systémů základny.
Demo vypadá po vizuální stránce velmi hezky, i když určitý odstup od takzvaného „next-gen“, neboli her a hardwaru další generace, je zde znát. To se ovšem promítá na velmi příjemných hardwarových nárocích, protože hra již na slabších strojích jede svižně a přitom neztrácí nic ze své grafické působivosti.
Klokan přiletí v březnu
No, s tím klokanem jsem to možná trochu přepískl, to ale nic nemění na tom, že se na finální verzi nového Command & Conqueru těším. Vždyť která současná strategie vám nabídne tak vyvážený mix hratelnosti, krásné grafiky a špičkové hratelnosti? A to navíc vše v příjemném kabátku a s patřičnou dávkou profesionality. A když k tomu přidáme slibovaný propracovaný multiplayerový systém, tak je dost možné, že již příští týden se na pultech objeví strategie roku.
Jak totiž všichni víme, opravdové boje neprobíhají na stolech generálů, ale tam dole, v tibériových polích…