Rozdíl mezi konkurenceschopností ČR a průměrem EU-15 se kontinuálně snižuje.
V letošním roce Světové ekonomické fórum (WEF) porovnávalo data ze 137 ekonomik světa. Česká republika se stejně jako v loňském a předloňském roce umístila na 31. místě, uvádí tisková zpráva Vysoké školy ekonomické v Praze.
Makroekonomická konkurenceschopnost ČR v globálním srovnání podle metodiky WEF vykazuje již 2. rok v řadě stagnaci, jakkoli se jedná o udržení nejlepšího výsledků z let 09-10, 15-16 a 16-17, které ČR dosáhla od doby, kdy WEF citelně upravil metodiku výpočtu hlavního indexu.
Zároveň došlo k mírnému zlepšení absolutní hodnoty indexu konkurenceschopnosti ze 4,72 na 4,8 (maximální hodnota je 7, vedoucí Švýcarsko vykazuje hodnotu 5,86). ČR je tímto podle metodiky WEF stále 13. nejkonkurenceschopnější ekonomikou EU, nachází se mimo jiné před zeměmi PIGS, ostatními státy skupiny V4, Maltou nebo Kyprem. Z nových členských států EU je konkurenceschopnější pouze Estonsko (29. místo).
Největší vliv na zlepšení konkurenceschopnosti ČR v dlouhém období měl pilíř technologická připravenost, následovaný makroekonomickým prostředím a infrastrukturou. Technologická připravenost zkoumá např. dostupnost moderních technologií, technologický transfer skrz přímé zahraniční investice nebo kvalitu a dostupnost internetu. Infrastruktura zahrnuje kromě dopravní infrastruktury také vybavenost mobilními telefony a kvalitu dodávek elektřiny.
Makroekonomické prostředí obsahuje tvrdá data, jako je inflace, hrubé národní úspory nebo vládní zadlužení. V dlouhém období Česká republika nejvíce ztrácí v efektivitě trhu práce, vyspělosti podnikatelského prostředí a inovacích. Poslední dva pilíře však mají pro ČR, jakožto zemi zařazenou do kategorie nejvyspělejších ekonomik nejvyšší váhu, pro celkovou konkurenceschopnost české ekonomiky jsou proto důležitější než ostatní pilíře.
U pilíře inovace je obtížně srovnatelná hodnota sub-pilíře množství patentových přihlášek, jelikož se v letech 2008-09 používal jiný indikátor pro podané patenty (zahrnoval jen patenty podané v USA). U celkového množství patentových přihlášek se však ČR dlouhodobě zlepšuje. Dominantní vliv na zhoršení v rámci 12. pilíře vykazuje dostupnost vědců a inženýrů, následovaná vládními nákupy hi-tech produktů a spoluprací průmyslu a univerzit na výzkumu a vývoji. Nedostatek vědců a inženýrů identifikuje jako zásadní slabinu české ekonomiky již loňská a předloňská zpráva o globální konkurenceschopnosti.
