Doba komerční použitelnosti racetrack paměti, kterou společnost představila před dvěma lety, je zase o kus blíže. Výzkumníci z IBM oznámili, že se jim podařilo odhalit a do budoucna přesně předvídat zákonitosti, které fungují mezi pohybem uložených dat v nanovláknech racetrack paměti a aplikovaným proudem.
Tento objev v důsledku umožňuje mnohem lépe kontrolovat posun dat na požadovanou pozici
při potřebných rychlostech přesunu.
To je pro použitelnost magnetické racetrack paměti klíčová informace. Princip fungování paměti je totiž takový, že informace jsou uloženy v podobě zmagnetizovaných regionů nanovláken a je jimi možné elektricky posouvat. Rychlost pohybu dat činí několik set kilometrů v hodině a je umožněna aplikací vhodného proudu s elektrony přesně určeným střídáním magnetického spinu. Ten v důsledku vede k umístění hlavičky na požadovanou pozici v datech bez nutnosti jakéhokoli fyzického pohybu (na rozdíl od pevných disků a pásek).
V ostatních ohledech již paměť funguje rozhodně konvenčněji. Podobně jako například pevné disky disponuje paměť hlavičkami pro čtení a zápis a využívá i starou osvědčenou metodu magnetizace média. Hlavní rozdíl oproti klasickým magnetickým médiím ovšem tkví v tom, že zde není třeba fyzicky posouvat čtecími hlavami nebo záznamovou matérií. Místo toho se na pozici hlaviček elektricky posouvají samotná data. Díky tomu tento typ ukládání umožňuje až 100x vyšší hustotu dat oproti dnes komerčně využívaným technologiím, druhým vedlejším efektem je několikanásobně nižší energetická náročnost a výrazně vyšší rychlosti přístupu. Odhaduje se, že by IBM mohlo s pamětí na trh vyrukovat do pěti až osmi let. Více informací naleznete například zde.