Vědci ze společnosti IBM a několik významných amerických univerzit spojí své síly v projektu, jehož cílem je vytvoření počítače schopného kognitivního myšlení. Chtějí tedy v podstatě simulovat činnost mozku, kdy počítač bude schopen na základě shromážděných dat řešit běžné problémy a rozhodovat se bez potřeby předem naprogramovaných algoritmů.
Výzkum, při kterém spojí své síly neurobiologové, psychologové a počítačoví inženýři, získal nedávno od americké agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) grant ve výši 4,9 milionů dolarů. Jeho cílem je vytvoření technologie, která bude využívána k rozsáhlým analýzám rozličných dat, v další fázi by potom mohla pomáhat lidem v důležitých rozhodnutích.
„Pokud budeme moci navrhnout počítače, které budou v reálném prostředí schopné inteligentně reagovat, znamenalo by to významný krok vpřed,“ říká Dharmendra Modha, vědec z IBM, který vede spolupráci na projektu.
Nejdřív chytré počítače, potom simulace mozku
Podle něj je třeba zcela změnit způsob, jakým se k problému přistupuje. Dnešní model je založen na způsobu, jakým počítače pracují, tedy že na existující problém je vytvořen algoritmus, který ho vyřeší. Díky tomu počítače například dokážou porazit člověka v šachové hře. Mozek naproti tomu na základě již existujících algoritmů teprve řeší případné problémy, s kterými přichází do konfrontace.
Počítačový systém založený na tomto předpokladu by mohl v budoucnu rozpoznat dvojsmysly, činit rozhodnutí na základě vnímání momentální situace nebo se učit z vlastních chyb. Předobrazem takovému systému je pochopitelně lidský mozek, jehož případná počítačová simulace je přesto z dnešního pohledu pouze hudbou vzdálené budoucnosti. Vědcům se zatím v loňském roce podařilo s využitím superpočítače BlueGene od IBM simulovat část myšího mozku, nejbližším cílem je pak mozek kočky.
„Opravdovou výzvou je přenést softwarové simulace do skutečných elektronických zařízení,“ říká Dharmendra Modha. Vše by měl umožnit rozvoj nanotechnologií, s jejichž využitím bude možné simulovat synaptická spojení mezi neurony a v podstatě tak vytvořit umělý mozek. Modha však přesto obratem dodává, že k dosažení podobných průlomů ve vědě vede ještě dlouhá a náročná cesta, pro kterou je obtížné připravit jakýkoliv konkrétní časový plán.