Opět se vracíme k tématu využívání internetu k řízení státu. Nejlepšími ukazateli stavu českého e-governmentu bývají vždy dvě pravidelné události, které proběhly v uplynulém měsíci: každoroční podávání přiznání k dani z příjmu a pravidelná konference Internet ve státní správě a samosprávě. Přestože v této oblasti patříme k nejpokrokovějším zemím na světě, není vše tak růžové, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Lubor Kopecký
Pro žádného podnikatele ani společnost nemělo být tento rok podání daňového přiznání elektronickou cestou problémem. Opak byl ale pravdou. Původní velkolepé vize vycházející z možností elektronického podpisu a datových schránek nebraly v potaz množství nedořešených problémů, chyb a překážek.
Profil
Lubor Kopecký je šéfredaktorem elektronického měsíčníku Svět hostingu společnosti IGNUM. Ve svých článcích a přednáškách se věnuje tématům internetových služeb, technologií, domén a médií, poukazuje na jejich přednosti a upozorňuje na možné budoucí hrozby. Ve volném čase se zabývá virtuální tvorbou a zajímá ho vše z historie, sociologie a myrmekologie.
Datové schránky
Přestože počet poslaných datových zpráv má v těchto dnech překročit hranici 10 milionů, letošní podávání daňových přiznání prostřednictvím datových schránek se opět neobešlo bez problémů. Ti, kdo se odvážili použít svou datovou schránku k podání přiznání finančnímu úřadu, naráželi na několik hlavních překážek.
V některých případech vyžadovaly finanční úřady použití elektronického podpisu či dalšího speciálního fomuláře. Dalším nejčastějším nedorozuměním pak byl rozpor mezi podáním a doručením. Kdo odeslal své přiznání v posledních březnových dnech, považoval své podání za včasné. Faktické doručení se ale uskutečnilo až přihlášením pracovníka úřadu do datové schránky.
Kvůli nevyužívání datových schránek už utrpěl značný počet společností a je smutným výsledkem, že nejvíce se využívání datových schránek chopili čeští exekutoři, kterým elektronická komunikace se soudy a společnostmi výrazně zefektivnila a zrychlila zvládnutí agendy.
Z letošního ročníku konference ISSS vyplynulo, že jednou z hlavních plánovaných inovací datových schránek by mělo být zavedení institucionálního archivu uchovávajícího otisk zprávy či konvertovaného dokumentu pro budoucí potvrzení jejich pravosti. Byla ale ohlášena i dlouho očekávaná možnost volit úroveň zabezpečení vlastního přihlašování k datové schránce, a také rozšíření údajů u doručenky, o datum a čas dodání a způsob doručení, tedy řádně, nebo fikcí.
Elektronický podpis
Ani používání elektronického podpisu nemá na českých úřadech na růžích ustláno. Od nového roku mají čeští úředníci navíc ještě novou povinnost přijímat podpisy založené na kvalifikovaných certifikátech autorit z celé Evropské unie. Připomeňme jen, že dosud českým úřadům stačilo uznávat certifikáty tří českých certifikačních autorit. Uznávané evropské autority lze ověřit prostřednictvím aplikace CertIQ, vytvořené na zákazku pro Ministerstvo vnitra ČR. Jak asi tušíte, úřady na to zatím moc připravené nejsou a čeká je ještě dlouhá cesta, než budou moci elektronicky podepsané dokumenty brázdit napříč Evropou.
V případě elektronického podepisování dokumentů se také stále častěji projevuje další nedostatek v podobě chybějícího opatřování dokumentů tzv. časovým razítkem. Zákonodárci v tomto případě nedomysleli, jaké důsledky to bude mít na platnost elektronických dokumentů, a výsledkem je, že bez časového razítka nelze spolehlivě určit okamžik vzniku podpisu. Ministerstvo vnitra už tuto chybu přiznalo a připustilo potřebu budoucího zavedení povinnosti používat v některých případech časové razítko.
E-government po česku
Dalším velkým milníkem českého e-governmentu má být sloučení všech úředních databází do čtyř základních registrů (více v článku Správa základních registrů). Na zprovoznění těchto registrů vyčlenilo Ministerstvo vnitra 2,5 miliardy korun a do ostrého provozu by měly být uvedeny v roce 2012.
Všechny tyto internetové projekty z oblasti státní správy si však vybírají svou daň v podobě značných státních investic do informačních technologií. Ministerstvo vnitra nyní chystá nákup serverů za 400 milionů korun, kopírek za 237 milionů a 2 500 stolních tiskáren k počítačům za 678 milionů korun.
Podobné plýtvání ale doprovází už tradičně téměř všechny státní IT projekty. Jen za dobu trvání úřednické vlády utratilo Ministerstvo zdravotnictví 600 milionů za informační systémy, Ministerstvo zemědělství přes 700 milionů za hardwarové a softwarové vybavení a Ministerstvo práce a sociálních věcí investovalo do IT téměř 500 milionů korun.
{seealso}
Rozhodně si vážím vládních snah elektronizovat a zefektivnit správu našeho společného státu. Současné projekty z oblasti e-governmentu ale poskytly v prvé řadě více pravomocí a méně zodpovědnosti úřadům, zatímco občanům a podnikatelům přidaly nové povinnosti, přičemž téměř vůbec neusnadnily jejich administrativu vůči státu.