IT byznys: Až polovina studentů chce po studiích podnikat

Celých 46 % vysokoškolských studentů by chtěla po skončení studia podnikat. Podle nich jim v tom však může zabránit nedostatek finančních prostředků a zkušeností. • Správa dokumentů se stává celopodnikovou záležitostí. S tím souvisí také kontrola nákladů. • Nechceme šrotovné. Takové vyjádření většinově zaznívá od tuzemských podniků v průzkumu mezi téměř devíti sty firmami.


Polovina absolventů sní o podnikání

Zájem o podnikání mezi studenty

Téměř polovina vysokoškolských studentů by chtěla po skončení studia podnikat. Podle vlastních vyjádření jim v tom však může zabránit nedostatek finančních prostředků a zkušeností. To je i důvodem, proč okolo 84 procent z nich raději při studiu pracuje v rámci hlavního nebo vedlejšího úvazku či brigády. Vyplývá to z průzkumu Institutu rozvoje podnikání (IDE), kterého se zúčastnilo 382 studentů.

„Zájem o podnikání je mezi studenty tradičně velký, od myšlenky k činu však přejde jen zlomek z nich. Proto se je snažíme podporovat například vzdělávacími akcemi a semináři zaměřenými na podnikatelské dovednosti, odborným poradenstvím nebo prostřednictvím právě probíhající soutěže podnikatelských záměrů,“ řekl dnes Martin Kešner, projektový manažer Institutu rozvoje podnikání (IDE), který od února do června organizuje soutěž Poštovní spořitelna Milionový nápad.

Podle průzkumu pracuje při studiu 72 procent vysokoškolských studentů, jen 16 procent z nich však podniká. Nejvíce studentů, 36 procent, pracuje v rámci brigád, 29 procent pracuje v rámci vedlejšího úvazku a 12 procent dokonce v rámci hlavního pracovního poměru. Zajímavostí je, že jen 46 procent studentů pracuje v oboru, který studuje. Nejčastěji jde o služby, finance a informační technologie.

Podle studentů je pro ně v práci nejdůležitější její náplň. Uvedlo to 44 procent studentů. Výše platu je nejdůležitější pro 22 procent studentů, 14 procent zajímá hlavně pracovní prostředí a firemní kultura. Možnosti dalšího profesního růstu uvedlo jako nejdůležitější kritérium 11 procent studentů.

Přestože podle průzkumu nyní podniká jen 16 procent pracujících studentů, což představuje přibližně 11 procent všech oslovených studentů, po škole chce podnikat celých 46 procent všech respondentů. Třetina z nich má již dokonce připraven podnikatelský záměr, nejčastěji ve službách, on-line obchodování, informačních technologiích, maloobchodu nebo gastronomii.

Ze studentů, kteří chtějí podnikat, si 41 procent myslí, že je bude v začátcích nejvíce omezovat nedostatek finančních prostředků. Okolo 27 procent si plánuje půjčit od rodiny, 19 procent od banky a 16 procent bude hledat investora. Zkušenosti budou chybět 33 procentům a 7 procent si myslí, že jim budou v podnikání bránit bariéry vstupu do zvoleného odvětví.

Správa dokumentů získává u firem na významu


Zvýšení významu firemní politiky Document Management

Podle materiálu prezentovaného společností Hewlet – Packard se správa dokumentů stává dnes jedním z klíčových faktorů výkonnosti podniku. Organizace věnují zvýšenou pozornost svým základním procesům a bedlivě sledují svůj „P/E“ poměr (Print/Electronic – poměr mezi elektronickými a tištěnými dokumenty).

Současně bude při zavádění systémů pro správu dokumentů v příštích 12 až 18 měsících kladen důraz na úsporu nákladů, což bude základní měřítko jejich účinnosti – soudí Axel Luedemann, Enterprise Solutions Consultant, HP Imaging and Printing Group, EMEA.

Zavádění systémů pro správu dokumentů na podnikové úrovni bylo až dosud motivováno celou řadou faktorů, jako jsou provozní efektivita, zajištění shody s celopodnikovými zásadami a procesy, zajištění bezpečnosti či dopad na životní prostředí.

„Tyto problémy zůstávají nadále aktuální, nicméně v ohnisku zájmu všech organizací je dnes úspora nákladů a ochrana příjmových toků. Současné technologie pro správu dokumentů řeší oba tyto problémy přímočaře,“ vysvětluje Luedemann.

Podle studie AIM 2008 obchodní asociace dodavatelů řešení pro správu dokumentů zaměřené na aktuální stav odvětví uvedlo 32 % dotázaných firem jako hlavní důvod zavedení systému pro správu dokumentů „zvyšování efektivity“. Druhým nejvýznamnějším faktorem (28 %) bylo „urychlení procesů a zvýšení pohotovosti“. Faktory jako „lepší služby zákazníkům“, „shoda s legislativou“ či „úspora nákladů“ uvedlo méně než 7 % dotázaných firem.

V roce 2009 bychom tedy mohli být svědky významné změny, protože hlavním důvodem pro zavedení či rozšíření systému pro správu dokumentů se může stát úspora nákladů.

Firmy: nechceme šrotovné

Negativní postoj vůči tzv. šrotovnému. To je názor, který zaznívá od tuzemských podniků v průzkumu mezi téměř devíti sty firmami. Většinovou přízeň tomuto odmítavému názoru potvrzuje i analýza, kterou na svých internetových stránkách prezentovala Hospodářská komora České republiky.

Součástí analýzy byl i průzkum stanoviska tuzemských podniků. Ten ukázal, že velká většina těchto firem se k tomuto kroku staví odmítavě. Průzkum byl proveden na vzorku téměř 877 podniků v celé ČR.

„Z analýzy, kterou máme k dispozici a jednotlivých názorů českých podnikatelů, vyplývá, že zavedení šrotovného by v současné době české ekonomice neprospělo,“ uvedl k výsledkům výzkumu i samotné analýzy prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Proti zavádění tohoto typu podpory se staví 63 tuzemských podniků, které zaměstnávají do 250 zaměstnanců.

Analýza také ukázala, že automobilový průmysl dostatečně profituje ze zavedení šrotovného v zemích, kam směřuje český export. Proto je zavedení podobného opatření v tuzemsku v současné době zbytečné. Automobilkám by naopak v dlouhodobějším horizontu mohlo šrotovné zapříčinit silnější problémy, než kterých jsme doposud svědky.

„Česká republika je exportně zaměřená země. Země jako Francie, Německo a Itálie nám svým zavedením šrotovného pomáhají daleko více, než bychom si takovým opatřením byli schopni pomoci sami,“ vyplývá z hodnocení tolik diskutovaného opatření pro pomoc ekonomikám jednotlivých států.

Přečtěte si také

IT byznys: Dopad krize pro firmy? Až 40 % firem propouští
IT byznys: Snížením administrativy ušetří podnikatelé přes 6 miliard
IT byznys: Na české podnikatele čeká dalších šest miliard korun
IT byznys: nedostatečná kontrola zadluženosti zákazníků
IT byznys: významně se mění způsob připojení k Internetu u firem
IT byznys: podnikatelé poslali žádosti o dotace EU ve výši 66,6 miliardy
IT byznys: MF žádá o vstřícnost k podnikům v potížích
IT byznys: podpora EU pro malé a střední firmy
IT byznys: krize se už dotkla 90 % evropských firem
IT byznys: na začátku února dosahovala nevyžádaná pošta až 79,5 %
IT byznys: Datové schránky ušetří státu více než 200 mil. ročně
IT byznys: třetina mladistvých na Internetu obětí on-line obtěžování
IT byznys: Softwarem proti finanční kriminalitě
IT byznys: Objem celosvětově uzavíraných transakcí dosáhne minima

Exit mobile version