Administrativu v podnikání se podařilo zredukovat o 8 procent, znamená to každoroční úsporu více než 6 miliard korun z kapes podnikatelů. • Firemní výkon v oblasti Společenské Odpovědnosti není pro zaměstnance přesvědčivý. Prozradila to studie společnosti Krauthammer. • Třetině českých firem hrozí zánik. Alespoň takový varovný výsledek přinesl průzkum Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické.
Úspora prostředků firem ořezáním nákladů v administrativě
Úsporná opatření šetří peníze podnikatelů
Výrazné snížení administrativní zátěže v podnikání je jeden z hlavních cílů ministra Martina Římana. Kromě redukce byrokracie v resortu průmyslu a obchodu, kterou přinesla změna živnostenské legislativy, ořezání resortních statistických šetření nebo zjednodušení přístupu k technickým normám, se ministr Říman zaměřil i na snižování objemu nadbytečné administrativy, která pramení z předpisů jiných ministerstev. Podle vládního plánu, jehož realizaci MPO koordinuje od roku 2007, má do konce roku 2010 dojít ke snížení administrativní zátěže o pětinu. Do konce roku 2008 se podařilo celkovou zátěž snížit o 8 %.
„Za necelé dva roky se podařilo snížit nadbytečnou administrativu o 8 procent. To znamená každoroční úsporu více než 6 miliard korun z kapes podnikatelů. Jsem přesvědčen, že pokud budou další vlády pracovat se stejnou intenzitou, je redukce byrokracie v podnikání o 20 procent do konce roku 2010 reálná,“ říká ministr Martin Říman.
Podle analýzy, ze které redukční plán vychází, působí celkem 240 právních předpisů zátěž podnikatelského prostředí v celkové hodnotě 76,5 mld. za rok. Většina zátěže ovšem pochází pouze z několika zákonů. MPO dnes proto ostatním resortům navrhlo, aby se prioritně věnovaly 10 normám, které podnikům působí administrativní zátěž přesahující 55 mld. Kč.
„Vláda kývla na můj návrh, aby se další práce na snižování administrativní zátěže prioritně zaměřily na 10 nejdůležitějších norem. Víme, že jejich rychlým zjednodušením je možné podnikatelům ušetřit až 15 miliard korun,“ říká ministr Říman.
Podle analýzy MPO patří mezi normy, které nejvíce zatěžují podnikatelské prostředí, zákon o odpadech, zákon o vodách, zákon o sociálním zabezpečení, zákon o zaměstnanosti nebo zákon o všeobecném zdravotním pojištění.
Společenská Odpovědnost odpovídající pouze u 26 % firem
Studie společnosti Krauthammer potvrdila, že firemní výkon v oblasti Společenské Odpovědnosti (SOF) není pro zaměstnance přesvědčivý. Studie ukazuje, že přibližně 50 % společností dosahuje neuspokojivé úrovně.
Organizace by měly jednat podle zásady, že „ekonomie a ekologie tvoří neoddělitelný celek.“ Zdá se, že to splňuje pouze 26 % zkoumaných společností. Co se týče postupů SOF souvisejících s trojí perspektivou Lidí, Planety a Užitku, přibližně 50 % organizací hodnotí jejich zaměstnanci jako funkční či příkladné. Druhá polovina vykazuje reaktivní nebo neaktivní zásady v oblasti SOF. Jinak řečeno, nedaří se jim informovat zaměstnance o své činnosti. Výzkum, na kterém spolupracovali odborníci z Amsterdamské univerzity a Erasmovy univerzity v Rotterdamu, se zabývá náhledem zaměstnanců na postupy organizací v oblasti SOF – co zaměstnanci očekávají a do jaké míry se jejich očekávání naplní.
„Průzkum je silným apelem na ty, kteří mají moc, schopnosti a prostředky být proaktivní či alespoň vědomě aktivní v oblasti SOF. Vzhledem k turbulencím ekonomického a ekologického klimatu je selhání při výběru a využití snadno dostupných efektivních zdrojů, prostě nepochopitelné,“ poznamenává Ronald Meijers, spolupředsedající člen správní rady společnosti Krauthammer.
Výzkum ukázal také fakt, že existují značné rozdíly mezí tím, co zaměstnanci očekávají, a jejich reálnou zkušeností. Zaměstnanci nejsou pouhými pasivními diváky, ale aktivně jednají podle zásad Osobní Společenské Odpovědnosti (OSO). „Ukazuje se také, že zejména tito lidé jsou kritičtější k výkonu svých zaměstnavatelů,“ říká Steffi Gande z výzkumného oddělení společnosti Krauthammer.
Třetině českých firem hrozí zánik
Průzkum realizovaný řešiteli výzkumného záměru Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické ukázal, že asi třetina až pětina českých podniků se nachází v situaci, kdy jim hrozí zastavení činnosti se všemi likvidačními důsledky. Na druhou stranu přibližně pětina, nebo dokonce čtvrtina českých firem zvládá krizi až překvapivě dobře. Následující pětina tuzemských podniků není v dobrém stavu, ale nedostává se do existenčního tlaku.
Průzkum se uskutečnil v březnu letošního roku. Otázky směřovaly k aktuálnímu stavu nebo k očekáváním v blízké budoucnosti v horizontu několika měsíců. Výzkumu byl proveden na vzorku 80 podniků, které regionálně, segmentem podnikání i svou velikostí co do obratu a počtu zaměstnanců prezentovaly statistický vzorek odpovídající situaci Česka.
Vnímání krize pohledem českých podniků je podle průzkumu neobyčejně odlišné. Různorodost vlivu ekonomických problémů na konkrétní firmy je údajně viditelně vyšší, než se obecně předpokládalo. To výrazně ukazují respondenti u otázky, jak se v současnosti a v blízké budoucnosti budou vyvíjet prodeje dotazovaných společností. Pokles o více než deset procent oznámilo 28 procent dotázaných, pokles do desetiny dřívějšího stavu 17 procent, ovšem téměř pětina společností naopak eviduje růst svých prodejů o desetinu a větší.
„Ukazuje se ještě výrazněji než dříve, že tato krize má dva významné znaky. Prvním je její strukturální charakter, tedy, že některé obory postihuje dramaticky více než jiné. Nyní je však mimořádné, s jak výrazným rozdílem postihla recese, a především její klíčová část, krize finančního sektoru spojená s drastickým zhoršením úvěrových podmínek, jednotlivé firmy v závislosti na jejich připravenosti na potíže a na dřívějším hodnocení rizik,“ komentovala pro tuzemská média výsledky zkoumání vedoucí katedry podnikové ekonomiky VŠE Eva Kislingerová.
Při analýze výsledků průzkumu a dostupných statistických dat Českého statistického úřadu je podle Kislingerové patrné, že se zhruba pětina firem musela v podstatě naprosto zastavit a jejich aktuální aktivity lze přirovnat ke stavu klinické smrti.
Přečtěte si také
IT byznys: Na české podnikatele čeká dalších šest miliard korun
IT byznys: nedostatečná kontrola zadluženosti zákazníků
IT byznys: významně se mění způsob připojení k Internetu u firem
IT byznys: podnikatelé poslali žádosti o dotace EU ve výši 66,6 miliardy
IT byznys: MF žádá o vstřícnost k podnikům v potížích
IT byznys: podpora EU pro malé a střední firmy
IT byznys: krize se už dotkla 90 % evropských firem
IT byznys: na začátku února dosahovala nevyžádaná pošta až 79,5 %
IT byznys: Datové schránky ušetří státu více než 200 mil. ročně
IT byznys: třetina mladistvých na Internetu obětí on-line obtěžování
IT byznys: Softwarem proti finanční kriminalitě
IT byznys: Objem celosvětově uzavíraných transakcí dosáhne minima