Jaká budoucnost čeká Internet

Autoři studie vyšli při modelování možností budoucí podoby Internetu z pěti předpokladů, jejichž pravděpodobnost naplnění hraničí téměř s jistotou.

Prvním z těchto předpokladů je postupné naplňování trendu nejrychlejšího nárůstu připojených uživatelů v rozvíjejících se ekonomikách. Zatímco ještě před pěti lety bylo 85 % internetové populace z vyspělých zemí, dnes je to již o 15 % méně. Díky hospodářskému růstu, rychlé expanzi střední třídy a rozvoji širokopásmového připojení se sociodemografie současné sítě rychle mění.

Dnes je k Internetu připojeno zhruba 2 miliardy uživatelů a objem celkového internetového trhu se odhaduje na 3 biliony amerických dolarů ročně.

Druhým faktorem je předpoklad, že principy řízení Internetu zůstanou prakticky beze změny, tedy, že Internet nebude podléhat jednotné mezinárodní kontrole, přestože pokusy o její ustanovení se již několik let objevují (ACTA, HADOPI a další).

Třetím východiskem je předpoklad, že internetová generace, tedy lidé narozeni po roce 1990, budou mít k internetu mnohem bližší vztah, než starší generace. Tady bychom si s prognostiky Cisca dovolili trochu polemizovat. Je totiž nabíledni, že jen málokdo může mít k Internetu bližší vztah, než generace, které stály u zrodu kyberkultury, které předjímaly 80 % toho, co dnes na Internetu skutečně prožíváme a které se aktivně podílely na tvorbě Internetu v jeho počátcích. Cisco tvrdí, že se Internet pro tuto generaci stane běžnou součástí jejich života a jakousi univerzální platformou pro realizaci soukromý i profesní život.

Konec éry klávesnic?

Zajímavým tvrzením studie je prohlášení, že klávesnice již nebude sloužit jako primární nástroj pro komunikaci s Internetem. Nahradit by ji měly nástroje pro rozeznávání hlasu, ovládání gesty, bio senzory, dotykové obrazovky a další technologie, které umožní ovládání internetu bez klávesnice. Zde bychom opět rádi upozornili na fiasko, které potkalo podobné snahy v 90. letech, a které by se mohlo velice snadno opakovat (pozn. redakce).

Poslední, pátá změna, která do roku 2025 velmi pravděpodobně nastane, se týká velmi ožehavého problému přetěžování současných okruhů a možností způsobu platby za internetové připojení. Zátěž, která dnes leží na ISP, zejména na mobilních operátorech, které stojí budování datových sítí více, než se jim vrací z datových flatrated tarifů se pravděpodobně v budoucnu přesune zpět na uživatele. Ti budou mít možnost hradit připojení mnohem více způsoby, než je tomu dnes. Na výběr budou různé kompromisy podle požadované kvality, kapacity nebo mobility, půjde kupovat připojení „mimo špičku“, v rámci produktových balíčků nebo naopak podle momentální potřeby. Éra současných datových paušálů vezme v průběhu následujících patnácti let nejspíše za své.

„Budoucnost nelze jednoznačně předpovědět, protože budoucí podoba Internetu bude utvářena množstvím událostí a rozhodnutí, která teprve přijdou. Předpoklady, z nichž vycházíme jsme si ovšem téměř jisti," tvrdí Alexander Winkler, generální ředitel společnosti Cisco Systems ČR.

Faktory nejistoty?

Mezi faktory, které určí budoucí vývoj Internetu patří otazníky nad intenzitou rozvoje sítě, technologickým pokrokem a přístupu uživatelů k využívání nabízených služeb. Budoucnost Internetu tedy závisí na tom, jakým směrem se situace v těchto oblastech bude vyvíjet. Pojďme se již ale raději podívat na jednotlivé scénaře:

1. scénář: Internet bez hranic (Fluid Frontiers)

Bude se jednat o svět, v němž se internet rozšiřuje a decentralizuje. V roce 2025 bude 5,5 miliard internetových uživatelů, což znamená, že více než dvě třetiny světové populace teprve s internetem začne pracovat. Exponenciální růst internetového provozu bude vyvolán nejen explozí cloudových služeb v komerčním sektoru, ale i zvyšující se oblibou videa a širokopásmových aplikací mezi jednotlivci. Dnes se stále většina technologických novinek vyvíjí v tradičních místech, jako je Silicon Valley, ale v roce 2025 budou tato centra například v Bogotě, Káhiře, Mumbai, Perthu či Zhanjiang. Průlomy ve vývoji technologií se budou odehrávat ze dne na den. Internet bude každodenní realitou, ne jen milou věcí ke zpříjemnění života.

2. scénář: Nebezpečná síť (Insecure Growth)

Svět, ve kterém již nelze důvěřovat internetovému prostředí, a bezpečnost na síti se stane velmi nejistou. Kybernetické útoky pravděpodobně překročí běžná očekávání a budou snadno vzdorovat mezinárodním i vládním preventivním opatřením. Internet bude proto mnohem méně využíván pro ekonomické činnosti, a přednost na něm dostanou spíše kulturní, umělecké a společenské aktivity. Bezpečnostní alternativy budou mít uživatelé k dispozici, ale budou velmi drahé. V roce 2025 bude zřejmé, že kybernetické útoky nelze aktuálními prostředky zcela zastavit – a že takové prostředky možná ani v budoucnu nebudou existovat. Kontrolovat a regulovat virtuální svět bude mnohem složitější, než kontrolovat ten skutečný.

3. scénář: Zklamaná očekávání (Short of the Promise)

Nenáročný svět, v němž si dlouhá hospodářská stagnace v mnoha zemích vybrala daň v podobě pomalého šíření internetu. Celkový počet jeho uživatelů se sice rozroste na 4 miliardy, nicméně budou využívat pouze ty nejzákladnější funkce, jako je VoIP, email či jednoduché P2P aplikace. Technologie nenabídnou žádné převratné změny. Lidé, kteří objeví internet v následujících deseti letech, překvapivě nebudou svými aktivitami podporovat internetový ekonomický rozvoj, ale naopak budou internet používat jako jakýsi outlet pro vyhledávání největších slev.

{seealso}

4. scénář: Syndrom tokijského metra (Bursting at the Seams)

Svět, ve kterém se internet stane obětí svého vlastního úspěchu, bude mít 5 miliard uživatelů a bude připomínat natlakovanou lokomotivu, fungující na hranici svých možností. I když počet uživatelů naroste, nepřizpůsobí se k tomu technologie a možnosti používání internetu tak budou velmi omezené. Požadavky na připojení k internetu budou enormní po celém světě, ale bude je limitovat nedostatek IP adres, protože nedošlo k prosazení standardu IPv6. V roce 2020 bude internetový provoz 100 x větší než v roce 2010.