Na serveru Technet.cz byl prezentován zajímavý článek o tom, jaké klimatické podmínky panují na vzdálené extrasolární planetě.
Astronomům se pomocí infračervené kamery Spitzerova vesmírného teleskopu podařilo sestavit první teplotní mapu povrchu planety HD 189733b.
Jedná se o exoplanetu, která patří mezi „horké Jupitery“. Jsou to obří žhnoucí planety obíhající těsně kolem svých mateřských hvězd. Doba oběhu činí 2,2 pozemské dny. Planeta patří do souhvězdí Lištičky (Vulpecula). Její vzdálenost je asi 60 světelných let od planety Země.
Vědci z Harvard-Smithsonianského centra pro astrofyziku použili pro svůj průzkum infračervený Spitzerův vesmírný teleskop (SST), který je pro podobné účely nejvhodnější. Astronomové využili faktu, že HD 189733b je nejbližší tranzitivní planeta. Znamená to planetu, kterou můžeme pozorovat při pohledu ze Země, jak přechází před nebo za hvězdou. Vedoucí týmu astronomů Heather Knutson uvedl: „Máme zmapováno rozložení teplot po celém povrchu planety.“
Vědci během 33 hodin proměřili asi čtvrt milionů bodů. Z nich, uspořádaných do pasů, vznikla výsledná teplotní mapa. Měření ukázalo poměrně rovnoměrné rozložení teplot na planetě HD 189733b. Na odvrácené straně teploty dosahují 650 °C , na straně blíže hvězdě až 930 °C. Vědci došli také k názoru, že při přenosu tepla z osvětlené na odvrácenou stranu planety hrají podstatnou roli atmosférické větry. Jejich rychlost přitom dosahuje až 9 600 km/h, přičemž tryskové proudění na Zemi je asi 320 km/h.
David Charbonne, spoluautor studie, poznamenal: „Na těchto exoplanetách, horkých Jupiterech, je každou vteřinu v pohybu 20tisíckrát více energie než na Jupiteru.“ Nyní se tedy otevírá možnost pozorovat, jakým způsobem planety nakládají s veškerou energií.
Do budoucna se počítá s vývojem nového teleskopu s názvem James Webb Space Telescop (JWST). Ten má v roce 2013 nahradit dosud největší Hubbleův vesmírný teleskop. Astronomové by tedy mohli začít sledovat i exoplanety, které jsou podobné Zemi.