Chytrá může být i mikrovlnná trouba

I zařízení, která se nezměnila už řadu let, lze inovovat. A chytré spotřebiče přitom mohou znamenat mnohem víc, než zapínání a vypínání přes mobil či internet.
Mark Rober, bývalý výzkumník NASA, který se zde podílel na projektu marsovského vozítka Curiosity, by rád mikrovlnnou troubu doplnil o termokameru, která by sama zjistila, že jídlo je hotovo, a vypnula se automaticky. Rober se v této souvislosti diví – od svého vynálezu (respektive uvedení prvního modelu na trh) v roce 1947 se totiž mikrovlnná trouba prakticky nezměnila. Termokamera umístěná na vršku trouby by podle něj mohla snímat teplotu jídla plošně, takže by dokázala zjistit, zda se v pokrmu vyskytují ještě nějaká neprohřátá místa. Výsledky, tedy různobarevná tepelná mapa, by se promítaly na displej ve dvířkách jako zvláštní „tekoucí“ surealistický obraz. Tento displej by samozřejmě mohl fungovat i jako webový prohlížeč, u něhož by si člověk zkrátil čekání, zatímco se mu jídlo ohřeje, aby v kuchyni náhodou netrpěl internetovým absťákem. Jinou verzí samozřejmě je, že by trouba o průběhu přípravy a dokončení ohřevu informovala přes Wi-Fi nebo Bluetooth, pak by strávník před ní vůbec postávat nemusel.

Termokamera by prý cenu mikrovlnky neměla nijak zvlášť zvýšit.
Rober studoval, zda podobné technologie už nejsou patentovány, ale nic neobjevil. Udělal si vlastní průzkum trhu, z něhož mu vyšlo, že o podobný produkt by byl zájem – za 48 hodin po zveřejnění konceptu prý přes 20 000 lidí on-line potvrdilo, že to pokládají za dobrý nápad. Následovat bude tedy pravděpodobně fáze shánění investorů a konstrukce prototypu tohoto zařízení.

Britský web The Register upozorňuje, že Rober po odchodu z NASA už přišel s nejedním kuriózním projektem. Předloni například představil halloweenovou masku, která působí dojmem, že člověk má v těle díru. Zepředu je totiž maskovaný iPad s obrazovkou znázorňující onen otvor, za který se kamerou umístěnou vzadu těla promítá příslušná scéna – výsledný dojem „průhlednosti“ byl prý docela realistický. Vlastně jde o jednoduchou variantu technologií neviditelnosti, která nevyžaduje sofistikované hi-tech fígle typu metamateriálů. The Register v souvislosti s touto maskou i s termokamerou na mikrovlnné troubě poznamenává, že na Marka Robera jistě hodně zapůsobil film Predátor.

Když už jsme v chytré kuchyni, jak by se z hlediska poskytovaných mohl změnit kávovar, lednička či myčka nádobí – pomiňme tedy tu neustále dokola omílanou síťovou konektivitu a vzdálené ovládání. Nějaké nápady?

Mimochodem, v této souvislosti snad stojí za úvahu, jaká zařízení a nástroje používáme v prakticky nezměněné podobě už řadu století či dokonce tisíciletí. Kosa vznikla v době železné, zavírací špendlík už v době bronzové.

Neustálé vylepšování počítačů, elektroniky či automobilů je možná netypické. Typicky vývoj nepostupuje vylepšováním stávajícího zařízení, respektive to bývá optimalizováno celkem rychle. Proto se používá v prakticky nezměněné podobě, dokud po něm nezmizí poptávka či je nahrazeno něčím úplně jiným. Ba dokonce některé názory dávají vzestup západní civilizace do souvislosti právě s tímto přístupem. Naopak např. Japonsko převzalo pistoli a postupně ji odladilo tak, že evropský vzor výrazně převyšovala, na Západě se ale mezitím objevil revolver.

Třeba tedy za 50 let nebudou žádné trouby, sporáky ani ledničky, ale jen nanosyntetizéry. Nebo budeme jíst několik lžic pečlivě napočítaných výživových dávek a přitom pomocí technologií virtuální reality zažijeme lukulské hody odehrávající se nikoliv v žaludku, ale výlučně v naší hlavě? Ovšem do té doby je nejspíš ještě dost času, aby se i prodejem mírně vylepšených mikrovlnek dalo slušně vydělat…

Exit mobile version