Návrat lidí z home office většina zaměstnanců rozhodně nepřivítá, a to i když nepůjde o obnovu stavu před pandemií, nebo alespoň ne hned. Že cesta do práce neznamená jen neproduktivně strávený čas (ani ve veřejné dopravě rozhodně nejde plnohodnotně pracovat), ale člověka navíc vyčerpá, je asi každému jasné. Nyní lze tento argument ovšem podpořit i odkazem k odborné studii, která vyšla v Journal of Applied Psychology. Autoři této studie tvrdí, že do práce dojíždějící lidé (bez ohledu na to, zda veřejnou dopravou, autem, na kole…) mají následně sníženou produktivitu, protože do zaměstnání dorazí už unavení – a to i když na vědomé úrovni celý proces cesty mnohdy ani pořádně nevnímají, protože ho mají zautomatizován.
Dalším zdrojem stresu je neustálá možnost zpoždění, lidé pak váhají, zda mají předem někam telefonovat nebo jinak oznamovat, že možná dorazí pozdě. Do toho lidem volá někdo jiný, s nímž se třeba mají sejít, že problémy má naopak druhá strana. Někteří lidé si důvody vlastních zpoždění ovšem očividně vymýšlejí (děje-li se to obden), čímž ještě zvyšují míru stresu na pracovišti a ostatní demoralizují.
Co s tím? Výzkum navrhuje, že přinejmenším by začátek pracovní doby mohl být klouzavý, aby si každý mohl najít aspoň trochu snesitelný způsob cesty, vyhnout se dopravní špičce apod. (Tady je ovšem třeba dodat, že dost záleží na konkrétní lokalitě, větší města v ČR jsou na tom oproti Londýnu nebo východoasijským metropolím celkem dobře vybavená hromadnou dopravou.)
Jak poznamenává Paul Kunert na The Register, z technologických firem mají v tuto chvíli výhodu HPE, Oracle nebo Tesla, které stěhují své ústředí (do Texasu). Přitom je vhodná chvíle přeorganizovat i procesy spojené s pracovní dobou jako celek. Na (britském) The Register uspořádali anketu, z níž vyplynulo, že většina čtenářů by za nejlepší model považovala 2 dny v zaměstnání a 3 dny na home office.