Nemůže být to, co vypadá jako zanedbávání bezpečnosti IT, ve skutečnosti racionální strategií? Pokud se stále opakuje, že firmy působící v tržní ekonomice dělají něco špatně (míněno ve smyslu „ekonomicky si samy škodí“), nabízí se otázka, zda to nemůže být jinak. A to i když jde o věc zdánlivě tak jasnou, jako je bezpečnost.
Studie RAND Corporation, která vyšla v Journal of Cybersecurity, píchla do vosího hnízda. Má ukazovat, že náklady na úniky dat z firem jsou mnohem menší, než by se zdálo – v průměru kolem 200 000 dolarů. Na rozdíl od prakticky všech dalších analýz (samozřejmě včetně těch, které provádějí samotné bezpečnostní firmy, ale i jiných) se Sasha Romanosky z RAND odvážil pro The Register uvést, že pokud organizace zanedbávají účinnější bezpečnostní opatření, možná se ve skutečnosti chovají racionálně/efektivně.
Několik čísel: 12 000 analyzovaných incidentů v průměru znamenalo škodu ve výši 0,4 % ročního obratu společnosti, o dost méně než třeba účetní podvody. Co se týče poškození pověsti, dle Romanoského je prakticky nemožné škodu vyčíslit, neexistují (respektive – zkoumané firmy neměly) metriky, které by dokázaly odhadnout např. dopad incidentu na PR. Navíc události z oblasti kybernetické bezpečnosti v dlouhodobém horizontu prakticky nemají dopad na cenu akcií firmy, má jít tedy spíše o dočasnou nepříjemnost, která odezní málem sama.
Samozřejmě zde stojíme před problémem, že kauzality tohoto typu jsou do značné míry spekulativní. Yahoo na tom není dobře, firma přiznala gigantický bezpečnostní incident, jak jeho dopad dále kvantifikovat? Nicméně tuhle potíž snad lze obejít tím, že do průzkumu zahrneme dostatek firem na to, aby se dopad úniku dat dal nějak „zprůměrovat“.
Situaci by dle příslušné analýzy mohla změnit rostoucí nabídka pojištění v oblasti kybernetické bezpečnosti. Do určitého stupně zabezpečení např. firmu nikdo nepojistí, čili se vyplatí investovat alespoň (nebo právě?) tolik, aby se dosáhlo potřebných parametrů. Budou přibývat i legislativní tlaky a další regulace, které můžeme hodnotit různě.
Pokud si ale uvědomíme, že 100% bezpečnost je iluzí a bezpečnostní rozpočet by šlo nafukovat do nekonečna, potom existence úniků dat prostě ukazuje na určitou rovnováhu mezi náklady a očekávanými škodami.
Jistěže dochází k technickým i manažerským chybám, jejich eliminace by ale asi (celkově a v průměru – nikoliv v rámci jediné konkrétní firmy) byla dražší. Nemusí to tak samozřejmě být, ale přesto mi přijde s podivem, že pohled z RAND Corp. je celkem ojedinělý a nepředstavuje spíše mainstream.