Komentátor Scott Gilbertson na webu The Register hodnotí, jaký byl rok 2015 z pohledu Linuxu – a jako celek mu vychází úspěšný, nebo alespoň zajímavý. Gilbertson se zabývá desktopy, jednotlivými distribucemi i souvisejícím open source softwarem (KDE, GIMP, Inkscape a LibreOffice…), přitom však zdůrazňuje téma Linuxu na mobilních zařízeních.
Je to poněkud vtip, když se rok co rok nějakých posledních 17 let předvídá masivní nasazení Linuxu na desktopu. V roce 2015 měl Linux vzít útokem mobilní zařízení. Potíž je v tom, že k tomu opět nedošlo, a protože jde o několikátou předpověď tohoto druhu, stává se z toho už pomalu také vtip. Existují sice například telefony s Ubuntu Mobile, ale působí spíše jako věčná beta verze a každopádně o ně nikdo moc nestojí. (Jinak zakladatel Ubuntu Mark Shuttleworth v roce 2011 prohlásil za cíl získat 200 milionů uživatelů do 4 let, přičemž loňský odhad je 40 milionů; což ale také není zanedbatelné číslo.)
Gilbertson ovšem dodává, že na jádře Linuxu je založený Android, takže většina uživatelů chytrých telefonů jsou de facto uživateli Linuxu. Totéž platí pro uživatele bankomatů a samozřejmě webových služeb, které pohání Linux někde v datových centrech.
Takže Linux uspěl, ovšem bez toho, že by uživatelům na tom jakkoliv záleželo, že by se pro tento systém sami rozhodli kvůli licenci nebo je zajímaly ideje open source. Linux prostě dle Shuttleworthova „tvoří vrstvu, která napájí digitální svět, ale je pohřbena kdesi dole“. Tam, kde uživatelé možnosti měnit prostředí vůbec nevyužívají, ba ani nevědí, že tam nějaký systém mají. Bankomat s Linuxem (či Windows XP) umožňuje mnohem menší kutilství a rozebírání než desktop s Windows.
Neznamená to žádný neúspěch Linuxu ani nic jinak negativního (bankomaty prostě nejsou na hraní a zkoušení nových věcí, alespoň pokud pomineme lupiče). Jde spíše o konstatování, že úspěch se ubírá často nečekanými cestami, což je paradoxní a nakonec vlastně i úsměvné.