Docela komplikovaná otázka: Co máme v mozku zadrátováno natvrdo, co je střet generací? Nakolik tablety ve školách studentům skutečně prospívají?
Studie výzkumníků (Pam A. Muellerová z Princeton University, Daniel M. Oppenheimer z University of California v Los Angeles) publikovaná v Psychological Science vystupuje proti tomu, aby studenti používali během výuky elektronické pomůcky.
Jedna z námitek je celkem jasná, notebook či tablet prostě svádí k tomu, aby člověk místo sledování výkladu klikl na Facebook; za to zařízení jako taková přirozeně nemůžo Druhá rovina kritiky má ovšem zásadnější povahu, při zapisování pomocí klávesnici se prý lidé mnohem méně soustředí (nebo se soustředí jinak?). Článek tvrdí, že je tomu tak proto, že na klávesnici člověk stíhá zapisovat přednášku stylem cca 1:1 a může tak činit víceméně mechanicky. Rukou se naopak píše pomaleji, tudíž je třeba přemýšlet, vybírat to podstatné, zapisovat si pouze body apod. Psaní poznámek rukou nejen přispívá k lepšímu soustředění, ale (druhá hypotéza autorů studie, která se ale nijak nevylučuje s tou první) také se z nich dá zpětně lépe učit.
Studie zkoumala, co si lidé používající obě metody zápisu z přednášky zapamatují. Co se týče samotných faktů, zde prý moc rozdíl nebyl, ale kdo psal rukou, dokázal mnohem lépe odpovědět na „koncepční“ otázky, fakta nějak zobecnit a interpretovat.
Samozřejmě není důvod, proč by si při psaní na notebooku člověk nedělal také poznámky/chytré výpisky, ale prý má tendenci psát si všechno doslova. Dokonce i když se studentům výslovně řeklo (druhý pokus), aby to nedělali a pokoušeli se zaznamenávat jen body a snažit se pochopit podstatné, instinkt prý byl silnější. Dokonce se prý přímo ukázalo, že čím víc si toho lidé zapsali, tím méně si zapamatovali.
Třetí pokus se pak týkal hypotézy, zda jsou rukou psané poznámky lepším externím úložištěm informace. I toto se potvrdilo: po prostudování poznámek psaných vlastní rukou se znalosti studentů zlepšily mnohem více než po přečtení zápisu na počítači. (Možná dokonce by podobně fungovalo i učení z poznámek někoho jiného, tedy dejme tomu tentokrát přepsaných do počítače, aby nebyl problém s čitelností? Nebo má každý vlastní způsob, jak si informace komprimuje? To se v naší studii neřešilo.)
Samozřejmě není nutné se vracet k tužce a papíru, asi by k tomu ani lidi nešlo donutit. Nicméně člověk si může psát prstem či perem i na dotykové obrazovce. Tak to alespoň navrhují autoři studie.
Jak výše uvedené dále komentovat a zkoumat? Problém má řadu rovin, a to včetně zásadní otázky, zda je psaní na klávesnici pro většinu lidí opravdu rychlejší. Mám spíš dojem opaku, nicméně zásadní rozdíl se mi zdá být jinde. Člověk rukou píše podvědomě, při psaní na klávesnici se musí naopak stále trochu dívat na písmenka a displej – tj. musí se soustředit na samotný proces psaní, a možná nemá čas přemýšlet? Záleží samozřejmě na tom, jak rychle člověk ťuká (deseti nebo dvěma?), a také nakolik si navykl psát rukou (to je asi hlavně generační záležitost).
Na tiskových konferencích jsem si 20 let dělal poznámky rukou a lidi, co si zde „ťukali“ (vzpomínám ještě éru Psion), mi byli spíše nepochopitelní – nakonec stejně všichni mají k dispozici tiskovou zprávu, čili zapsat si má smysl jen „poznámky na okraj“.
Myslím, že samotný pohyb tužky po papíru stimuluje jiné oblasti mozku než ťukání do klávesnice, alespoň u člověka, který do určitého věku psal pouze rukou. Takže rukou píšu často i první verzi povídky, alespoň základní poznámky, ale to už je jen zcela subjektivní věc, bylo by samozřejmě vhodné se zeptat nějakého úspěšnějšího spisovatele. Každopádně zajímavé by bylo zkusit při obou typech psaní skenování mozku.
Možná prostě tím, že člověk nějakou věc zapíše rukou, si ji i trochu zapamatuje (ač třeba vzápětí papír vyhodí), zatímco vyťukání na klávesnici podobný efekt nemá? Ale bude to platit i pro lidi, kteří s tabletem už vyrůstali? Není to třeba tak, že samotná úvaha o psaní rukou identifikuje člověka jako beznadějně starého?Jak vidno, problém má řadu rovin, které lze dále zkoumat.