Nezávislí jednotlivci prý nebudou mít peníze na to, aby si příslušná řešení AI opatřili. K technologii se dostanou pouze podniky a jejich zaměstnanci.
Kate Bezrukova a její kolegové ze School of Management na University of Buffalo se přidali k prognostikům, kteří věští, co udělá umělá inteligence s pracovním trhem. Jejich studie má řadu závěrů, obecně se zde souhlasí s tím, že nebude docházet k úbytku pracovních míst. Jedno z tvrzení je ovšem zajímavé, protože tento aspekt se většinou nezmiňuje.
Dnes se obvykle předpokládá, že klasické zaměstnávání má na kahánku, je zde Uber, lidé pracují různě z domova, projektově, na zkrácené úvazky při studiu či péči o rodinu, fakticky pro více zaměstnavatelů apod. Nová studie naopak tvrdí, že umělá inteligence způsobí spíše zánik nezávislých specialistů/živnostníků a jejich návrat ke klasickému zaměstnání. To se zdaleka nemá týkat jen lidí nějak pracujících kolem IT, ale i třeba řidičů. Proč? K optimálnímu fungování a provádění řady pracovních úloh má být totiž potřeba umělá inteligence, nicméně samotní jednotlivci nebudou mít peníze na to, aby si příslušná řešení opatřili. K technologii se dostanou pouze podniky a jejich zaměstnanci.
Osobně mi tyto závěry přesvědčivé ale zrovna nepřijdou. Živnostník spolupracující s firmou XY nepotřebuje systém umělé inteligence jako takový, ale pouze front-end, v podobě nějakého webového rozhraní a základní přístupová práva – velmi omezený výsek funkcionality pro právě svou práci. Proč by podniky měly váhat technologii takto zpřístupňovat svým spolupracovníkům, i když nejsou zaměstnanci? Vždyť to neznamená ani práci navíc – řidič-klasický zaměstnanec stejně jako smluvní partner už dostane rozhraní v obdobné podobě, požadavky uživatelů na podobě zaměstnání nijak nezávisejí… Je zde tudíž podstatný rozdíl proti situaci, kdy by k práci dejme tomu každý potřeboval velmi drahý počítač a jednotlivci si ho na rozdíl od firem spíše nemohli dovolit.
Zdroj: Phys.org