Hned několik analýz a komentářů ve významných médiích spekulovalo v poslední době o tom, zda současná vlna umělá inteligence (generativní jazykové modely) může způsobit konec webu v podobě, jak ho dnes známe. Podrobně svůj názor vyložil např. James Vicent na The Verge. Podle něj už pozorujeme, jak web ve smyslu „obsahu generovaného médii/uživateli“ umírá. Již dříve způsobily podobně zásadní přerod Internetu sociální sítě – přestaly vydělávat blogy, různá fóra/diskusní skupiny, domovské stránky (nebo se přestěhovaly na sociální sítě a vydělávaly především jejich provozovatelům). Nyní má totéž čekat web ve smyslu novin/médií, ale proměna nemine třeba ani Wikipedii. Pokud pomineme vysloveně investigativní nebo hluboce analytickou práci, lidé se prostě nemohou AI rovnat v efektivitě, schopnosti produkovat obrovská množství obsahu při téměř nulových nákladech.
Přizpůsobovat se musí už i Google, který v experimentálním vyhledávání začal odpovědi generované umělou inteligencí ze zdroje dat umisťovat před odkaz na samotný zdroj. Tím se bude dále snižovat návštěvnost/rentabilita příslušného webu (který ovšem mimochodem už třeba generuje AI), bude klesat motivace tento obsah tvořit. V konečném důsledku to není výhodné ani pro Google, který dominuje jako vyhledávač, nikoliv jako odpovědna. Potřebuje obsah vytvářený lidmi. A navíc bezplatný obsah (zpoplatňování API a tím spíš samotného obsahu hrozí zničit ekosystém, na němž je založena hodnota Googlu).
Co s tím? Jednou z možností je právě zpoplatnit API, respektive strojový přístup k webům. S tím experimentuje např. Reddit (i když firma se zřejmě také prostě snaží zvýšit příjmy před plánovaným vstupem na burzu). Provozovatel Stack Overflow zkusil přímo publikování strojově generovaného obsahu zakázal (s tím, že ověřování je pak příliš pracné, protože chyby generované AI se hůř identifikují).
Nicméně na druhé straně: „konec xy“ se věští neustále a křišťálovou kouli nemá nikdo. Navíc příslušné změny vůbec nemusíme vnímat jako k horšímu (dejme tomu naopak web předtím zničil tištěné encyklopedie – a co?). Lidé samozřejmě mohou těžko soupeřit s umělou inteligencí ve smyslu škálování. Z druhé strany v záplavě textů generovaných AI (řekněme nespolehlivých, neužitečných…) může naopak vzrůst poptávka po těch generovaných lidmi (i když ty jsou samozřejmě také plné chyb či dezinformací) a poptávka po tom, aby vyhledávače odkazovaly přednostně na tento obsah. Příslušné „kyvadlo poptávky“ se může zhoupnout tam a zpět třeba i víckrát. Nakonec jde prostě o ekonomické modely. Dosud vždy platilo, že kde se shromáždí dostatek lidí (nebo robotů, pokud třeba počítáme, že i ty budou činit nákupní rozhodnutí), existuje nějaký způsob, jak tento zájem zpeněžit. Stejně tak je jasné, že tvůrci obsahu, „pasivní“ uživatelé a provozovatelé platforem neměli totožné zájmy nikdy. Což umělá inteligence v podobě současných jazykových modelů asi nezmění.
Zdroj: The Verge a další
Viz také: Část médií odmítá dát umělé inteligenci přístup ke svým textům jako zdroji dat
