Zkuste si promluvit s někým, kdo v IT pracuje po desetiletí. Pravděpodobně budete zahrnuti historkami o „starých dobrých časech“, kdy bylo pracoviště živé a všechno prostupovala pozitivní energie a kreativita. Mezi současnými IT odborníky bychom někoho s podobnými příběhy hledali asi velmi obtížně. Trendy jako outsourcing, offshoring a snaha o snižování nákladů za každou cenu, ruku v ruce s celkovou proměnou IT, prostě k nějakému tvůrčímu, nadšenému přístupu moc prostoru nedávají. Z IT pracovišť se stává prostředí, kde je požadována tvrdá práce a morálka je přitom nízká.
IT už prostě není „sranda“. A i když může nedostatek zábavy na pracovišti stěží vypadat jako důvod, proč přestat pracovat, dalekosáhlé dopady mohou vypadat nějak takhle: studenti se odvracejí od počítačové vědy. Přichází obrovský nedostatek talentů ve všech sférách. Špičky v oboru se nechávají slyšet, že kdyby mohly jít zpět, tak si pravděpodobně vyberou jinou kariéru.
„Když jsem se poprvé angažoval v IT, byla to vážně zábava. Prostě skvělá práce. Člověk je hrdina, protože pomáhá lidem dělat nejrůznější věci,“ řekl Bruce Skaistis, zakladatel konzultační firmy eGlobal CIO, „Nyní, když chodím do různých organizací, je to něco úplně jiného. IT technici tam vypadají znaveně a znuděně. I jejich pracovní prostředí je o mnoho horší než dřív bývalo zvykem. Pokud chcete zaměstnat lepší lidi, potřebujete, aby bylo IT zase zábavné. Musíme si uvědomit, že ten problém tu opravdu je.“
„Mohu potvrdit, že míra nadšení byla v minulosti mnohokrát větší. Nemohli jste prostě mít úžasnější zkušenosti než já v IBM v roce 1960. Řešil jsem úžasné problémy za pomoci úžasných lidí. Člověk měl neustále pocit, že je třeba udělat ještě něco. Něco, na co už prostě nezbýval čas,“ nechal se slyšet Frances Allen z IBM. „Je smutné, že v současnosti takové nadšení není, protože teprve teď v oblasti IT doopravdy začínáme.“
Chcete udělat IT pracoviště více zábavné? Jděte na místo, kde si své budoucí technologické špičky teprve vychováváte a začněte tam, říkají IT profesionálové. Pokud totiž čerství absolventi projevují na pracovišti jen minimum zájmu a nadšení, nebyli pravděpodobně příliš nadšeni ani na škole. Již na škole by se měli studenti zaměřit také na používání technologií a ne jenom na hromadu kódu, který za nimi stojí. Spousta studentů totiž vychází ze školy specializována pouze na jedno konkrétní téma a v mnoha případech je právě to jejich téma celkem nudné a nezáživné.
Nick Carr ve svém eseji z roku 2003 „Does IT Matter?“ zašel dokonce tak daleko, že vyjádřil obavy, aby se z IT nestala pouze služba srovnávaná s elektřinou či vodou.
„K IT se společnosti chovají jako k určitému druhu zboží. Spousta věcí na pozadí, jako je účetnictví či právě IT, je již pouze využívána a outsourcována. Když tohle společnosti začaly dělat, ztratily kontakt s lidskými zdroji. Jejich kreativita a představivost již není využívána tak, jako byla na začátku,“ řekl Skaitis.
Konec IT hasičů
IT profesionálové, kteří v oboru pracují dlouhou dobu, často mluví o změně v jejich práci, kdy rázem přešli od vystřelování nejrůznějších nápadů k pouhé práci na co nejlepších technologiích a hašení požárů po celý den.
Je zde menší důraz na kreativitu a větší na údržbu. Vyšperkuj tohle, pracuj na tomhle… Věci, které se musí dělat právě teď, hašení jednoho požáru za druhým. Cesta za zpříjemněním IT je opravdu dlouhá. Kromě toho, že hašení požárů dělá práci nepřitažlivou současným pracovníkům, tak taky slouží jako varování potenciálním rekrutům: tahle práce se ti líbit nebude.
IT se potřebuje dostat zpět na pozici, kde lidem ukazovalo, jak se dají pomocí technologii věci dělat lépe a jak se dá lépe dělat samotná technologie, říkají IT profesionálové. „IT je na jedné straně zdi a business je na straně druhé. A vyměnit informace přes zeď je skoro nemožné. Přestali jsme se ptát, co pro nás mohou počítače udělat,“ dodal Skaitis.
Jak to vypadá u nás?
V Austrálii činila v roce 2003 průměrná nezaměstnanost 5,7 %, ale průměrná nezaměstnanost v IT byla celých 10 %. V červnu 2005 stoupla o dalších 10 % až na děsivých 20 % nezaměstnaných v oblasti IT. Protiklad k těmto číslům tvoří například Čína nebo Indie. Ale také ČR. Během posledních tří let se ukazuje, že podmínky v ČR jsou dokonce pro mnoho zahraničních firem výhodné, a tak u nás vznikají vývojová a řídící centra takových firem jako jsou IBM nebo Sun Microsystems.
Řekneme si: toho by země mohla využít ve svůj prospěch. Ale máme na druhou stranu dost odborníků, kteří jsou při současných požadavcích opravdu využitelní? Musíme také vzít v potaz již zmíněnou Austrálii, která ještě kolem roku 2000 trpěla akutním nedostatkem IT specialistů a nyní je jimi doslova přesycená. České školy se musí zaměřit na to, aby vyučovaly co možná nejaktuálnější učivo. Zaměřit se, aby jejich absolventi byli konkurenceschopní a aby se v u nás vznikajícím davu IT odborníků neztratili.
V České republice v současnosti pracuje asi 180 000 informatiků. Za posledních 10 let se celkový počet informatiků zvýšil o více než 300 %. Z těchto čísel je jasně vidět, že ČR je země, ve které počet specialistů opravdu roste velkou rychlostí.
Navzdory tomu, že počet potenciálních zaměstnanců v IT sféře stále roste, rostou i platy. V roce 2006 se mzda zvedla v průměru o 10 %. To je ovšem pořád o 5 – 20 % méně, než mohou těm samým lidem nabídnout firmy zahraniční. Nejméně rostou platy široce zaměřeným hardwarovým specialistům, trh je jich v současné době relativně plný. Největší poptávka je naopak po zkušených vývojářích ve specifické oblasti, například v jazyce Java.
Plat zaměstnance v informatice se nyní v závislosti na jeho specializaci a kvalifikaci pohybuje mezi 30 – 80 tisíci korun. Nejnižší platovou hranici většinou okupují juniorští specialisté, nejvyšší hranici obsadili vysoce kvalifikovaní odborníci. Rozdíl mezi platy juniorských a seniorských pozic bývá i 30 %. Loajalitu si ovšem velké firmy udržují i jinými způsoby. Pro IT specialisty je samozřejmostí, že k platu dostanou některé nadstandardní benefity, jako jsou služební auto, notebook, mobil či týden dovolené navíc.