Výraz migrace může znamenat mnohé. Většinou jej chápeme jako přesun živočichů z jednoho teritoria do jiného. Migrací ve světě informačních technologií (IT) však nerozumíme posun v prostoru, ale posun v úrovni – přechod z jedné technologické platformy na platformu novou, dokonalejší. Ačkoli podnikové informační systémy na platformě Power Builder ještě rozhodně nepatří mezi technologicky zastaralé systémy, někteří z jejich tvůrců, producentů podnikového softwaru, se rozhodli přejít na nové vývojové prostředí s novými možnostmi.
Zákazníky těchto systémů tedy nyní postupně čeká přechod, čili migrace z původní verze na verzi novou. Cílem přechodu je výměna staré, neperspektivní platformy za novou, rozvíjející se, široce přijímanou a do budoucna dlouhodobě podporovanou technologii.
Pro uživatele migrace neznamená zásadní změnu způsobu práce ani nevyžaduje razantní úpravu firemních procesů. Nabízí naopak nové možnosti zpříjemnění práce a zvýšení přínosů informačního systému i některá vylepšení v aplikační funkcionalitě.
Proč změna technologií?
Ono nové prostředí, o němž budeme nyní v souvislosti s migracemi mluvit, se nazývá Microsoft .NET (čti „dot net“) a sdružuje technologie vyvinuté v posledních deseti letech do jednoho kompaktního celku, přičemž firma Microsoft je také tahounem jejich rozvoje. To je zárukou, že .NET technologie bude integrována do všech operačních systémů, aplikací.
„Technologie .NET sjednocuje pravidla, zásady a úroveň funkčnosti aplikací. Také odstraňuje závislost kódu na hardware, neboť hardwarově závislé funkce optimalizuje už na úrovni operačního systému,“ vysvětluje Olga Koupilová, manažer implementací Helios Green ze společnosti LCS. „Stírá rozdíly mezi jednotlivými vývojovými jazyky a technologiemi, čímž umožňuje jejich snadnou vzájemnou spolupráci pomocí řiditelného rozhraní,“ dodává.
Nezanedbatelným důvodem pro změnu u systémů, které jsou postaveny na základě technologií Microsoftu (jichž je dnes velké množství), je i současný rychlý vývoj webových aplikací a nutnost integrace aplikací se systémem MS Office 2003 a 2007 i jinými produkty firmy Microsoft. V nové verzi je také podporován rychlý vývoj samostatných WinForm aplikací.
Klasická architektura klient-server je v případě technologie Microsoft .NET rozšířena ještě o další vrstvu – aplikační server, který se vkládá mezi SQL server a klientskou část systému. Ta nese hlavní část zátěže a umožňuje jednak tvořit tenké klienty, jednak škálovat rozložení zátěže na více serverů, neboť aplikačních serverů může být zapojeno několik do jedné webové farmy.
Od .NETu třeba k e-shopu
Výhody informačních systémů, na technologii .NET pak spočívají například ve vícevrstvé architektuře, škálování výkonu serverů, možnosti využití různých klientů dle typu komunikačního zařízení či rozhraní webových služeb.
Takový systém je schopen nejen absorbovat, ale také poskytovat webové služby. Může tak obsahovat různé extranety, internetové obchody nebo automaticky komunikovat s jinými servery. Využití těchto služeb znamená snížení administrativy, zvýšení rychlosti prováděných operací a snížení lidské chybovosti. Technologie .NET přináší nové standardy pro otevřenou komunikaci a výměnu informací, jako například XML, webové služby, messaging a orchestraci. Ruku v ruce s otevřeností přináší i novou úroveň zabezpečení na všech úrovních.
Migrační agent čili „inventura“ v systému
Projekt migrace probíhá zpravidla v několika krocích. Prvním z nich je vytvoření tzv. migrační studie. Jedná se o dokument, který inventarizuje implementaci dané zakázky a používání systému a rekapituluje, jakým způsobem budou jednotlivé procesy migrovány a jak budou řešena místa, která nová verze umožňuje podpořit jinak nebo lépe. Teprve po zpracování migrační studie je definitivně ujasněno, jaké změny budou v rámci migrace provedeny, a upřesněn rozsah a harmonogram prací.
Do migrační studie patří například inventura zakázky a používaných tříd, funkcí, zakázkových úprav apod. Dále revize používaných procesů a jejich podpory v nové verzi, případně návrh úpravy vybraných procesů, které jsou v nové verzi řešeny jinak nebo umožňují např. náhradu zakázkového řešení standardním. A konečně upřesnění hardwarových požadavků na novou verzi.
V rámci migrační studie je nutné se podrobně seznámit s konkrétním řešením, které se bude migrovat. Je nutné vědět, jaká speciální nastavení a další zvláštnosti či odchylky se u zákazníka vyskytují oproti běžnému standardu. To je potřeba zjistit jednoduchým způsobem, aniž by bylo nutné se vyptávat a dohledávat v dokumentaci. Tvůrci systémů pro to samozřejmě musí mít řešení.
„V naší společnosti máme speciální program, zvaný „Migrační agent“, jehož úkolem je z databází systému Helios Green získat potřebné informace,“ objasňuje Olga Koupilová. Ještě dodala, že tento program je poslán správci systému, který jej spustí a pošle do firmy zpět výstupy.
Nebojme se o data
Pochopitelně nás v té souvislosti napadne otázka, nemusí-li se zákazník o svá data v systému, kde je nasazen takový špion, bát. Odpověď zní: naprosto ne. Jednak zákazník spouští migračního agenta sám a jako první tedy vidí výstupy z jeho činnosti. Důležité však je, že cílem zjišťování agenta nejsou data zákazníka, ale tzv. „technické repozitory“, tedy v databázi uložené informace o tom, jak systém funguje.
„Navíc vše, co program vypisuje, je definováno v čitelných konfiguračních souborech, takže správce systému u zákazníka může vše před předáním snadno zkontrolovat,“ dodává Koupilová.
Nástroj, jehož příkladem může být již zmíněný Migrační agent, zároveň vypíše potenciálně problematická místa, kterým je potřeba věnovat při migraci větší pozornost, což snižuje na minimum problémy při migraci i při rozběhu nové verze systému.
Lidé v procesu migrace
Dalším krokem procesu je příprava prostředí. Ta zahrnuje instalaci aplikačního serveru a klientů a vytvoření testovacího prostředí a testovací databáze pro verzi 42.
Po přípravě prostředí následují úpravy související s migrací. Nejprve převod zakázkových úprav, které nejdou nahradit standardem, poté převod UDF na formát xml, úprava datových rozhraní, dále kontrola zakázkových šablon a nastavení procesů, které budou upraveny.
Součástí procesu migrace je také školení klíčových uživatelů, jehož úkolem je připravit je na změny v ovládání a správce na správu systému v novém prostředí. Pak už zákazníky i dodavatele čeká jen otestování klíčových procesů s klíčovým uživatelem a otestování aplikace uživateli. A samozřejmě finále: Upgrade ostré databáze na novou verzi a zahájení ostrého provozu v novém prostředí.
I přes to, že migrace v praxi znamená přechod na vyšší, lepší úroveň systému, někteří uživatelé z tohoto procesu projevují určité obavy. Není k nim však důvod. Migrace neznamená novou implementaci. Vše zůstane tak, jak je uživatel zvyklý z minulé verze – nastavení, šablony, procesy, pomůcky. Principy ovládání jsou zůstávají stejné, některé věci jsou však v .NET inovovány. Uživatele může čekat například vylepšené ovládání, rychlý výběr pořadače, filtrování řádkovým filtrem nad položkami dokladových tříd, vestavěný editor formulářů, rozšířené možnosti generátoru šablon, grafy a obrázky v přehledech a další a další možnosti. Pouze něco se urychlí či zjednoduší.
Takže určitě je na co se těšit a bát se není proč. Přechod na novou moderní platformu může být prvním krokem ke změnám firemních procesů. Otevřená platforma je základem pro další rozvoj jednotného informačního systému a především rozvoj nových agend pro komunikaci s partnery a zákazníky.
