Peníze od internetových společností, které budou muset platit za využívání mediálního obsahu, by v Česku mohl rozdělovat kolektivní správce.
Zvažuje to jako jednu z možností novela zákona, která do českého práva převádí evropskou směrnici k autorskému právu. Jakým způsobem budou internetové společnosti nositele autorských práv odměňovat, bude záležet až na vyjednávání, řekla ČTK náměstkyně ministra kultury Petra Smolíková. Tomu ale musí předcházet přijetí novely autorského zákona.
Ministerstvo kultury návrh novely poslalo do připomínkového řízení, které skončí v pondělí. Vláda by podle odhadů MK mohla směrnici projednat v lednu, termín pro implementaci do českého právního řádu je 7. červen 2021. Smolíková uvedla, že zatím není zřejmé, o jak velký objem peněz, které by internetové firmy měly médiím platit, může v Česku jít.
Cílem směrnice je reagovat na technologický vývoj a nové obchodní modely. Chce přinutit internetové společnosti, aby médiím platily za využívání jejich obsahu. Firmy jako Google nebo Facebook podle novely musí získat od vydavatelů licence k využívání jejich článků. Směrnici digitální platformy kritizovaly s tím, že povede k omezení výsledků vyhledávání.
Připravovaná novela podle náměstkyně ani nepočítá se stanovením sankcí za to, pokud by internetové společnosti médiím za užití jejich autorského obsahu neplatily, a tedy tak porušovaly autorský zákon. „Nestanovuje se to jako správní delikt,“ uvedla. „Pokud by ale někdo užíval produkty vydavatele a neplatil, platí na to obecně soukromoprávní úprava, žaloba a případná náhrada škody. Takový postup by mohl být uplatňován po přijetí novely – to je její podstata. Dnes toto právo uplatnit nelze,“ doplnila.
Novela zákona, který je v připomínkovém řízení, obsahuje možnost kolektivní správy práv vydavatelů periodik. „Pokud by se tato možnost využila, bude se aplikovat takzvaná rozšířená kolektivní správa. To je takový režim, v němž každý, kdo nechce být zastupován kolektivním správcem, deklaruje, že nechce být zastupován. Do novely tedy doplňujeme, že pod tento režim bude podřazen i výkon práva vydavatelů periodik,“ vysvětlila náměstkyně.
Některé subjekty podle ní při přípravě novely měly zájem o to být v režimu povinné kolektivní správy. To podle MK ale není možné z hlediska unijní úpravy a ani žádný ze států, s nimiž přípravu novely MK konzultovalo, povinnou kolektivní správu nezavádí. MK podle Smolíkové nemá signály, že by kolektivní správu v případě mediálního obsahu chtěl některý ze stávajících kolektivních správců vykonávat; může vzniknout nový, který by musel ve správním řízení na MK získat licenci. V zákoně tedy bude možnost vykonávat kolektivní správu, ale vykonávat se nemusí.
Podle ministerstva nelze dnes předjímat, kam se situace vyvine během vyjednávání – je si ale vědomo toho, že nositelé práv jsou v tomto případě ve vyjednávání tím slabším článkem.
