V dnešním posledním díle seriálu o virtualizačních nástrojích vám představíme produkt VirtualBox 1.6 a krátce zbilancujeme celý tematický seriál článků. V předchozích dílech jsme se důkladně podívali na virtualizační produkty Parallels, VMWare Workstation a jeho odlehčenou verzi VMWare Player. Dočetli jste se také o Microsoft Virtual Serveru, respektive Virtual PC. Nastal čas tuto sérii článků uzavřít a věnovat se jinému tématu.
Virtual Box
VirtualBox se na poli virtualizačních nástrojů moc dlouho nevyskytuje, resp. jeho první distribuce byla uvolněna až počátkem roku 2007. Absenci historie ale VirtualBox kompenzuje poměrně čilým vývojem, práce na nových vylepšeních probíhají velice aktivně, a tak je každou chvíli k dispozici nová verze. Ta současná podporuje běh virtuálních strojů FreeBSD, Linux, OpenBSD, OS/2 Warp a také Windows.
U VirtualBoxu, jak tomu tak už bývá, existují dvě verze programu – ta uvolněná zdarma a ta placená. Rozdíl mezi nimi samozřejmě najdeme, placená verze obsahuje zajímavé funkce, jako je virtuální USB rozhraní, sdílené složky, které slouží k jednoduché výměně souborů mezi hostovaným a hostitelským systémem nebo také vzdálený běh virtuálního stroje, na druhou stranu verze poskytovaná zdarma obsahuje vše potřebné pro „normální“ virtualizaci. Kromě toho pro nekomerční použití je možné nasadit i binární verzi plného programu bez jakýchkoliv funkčních omezení.
Prostředí programu je velice jednoduché na orientaci. Prakticky vše si je možné naklikat přímo v prostředí aplikace, přičemž hlavní funkce jsou navíc doplněny názornými ikonami, čímž se částečně podobá již testovanému VMWare. Při prvním spuštění budete, jako téměř u každého programu, vyzváni k vytvoření nového virtuálního stroje. S jeho nastavením vypomůže přehledný průvodce, kterému je třeba specifikovat, jaký systém se bude virtualizovat, kolik paměti mu má být přiděleno, jaké disky bude využívat, apod.
Spuštění virtuálního systému
Virtual Box Windows Vista
Po dokončení nastavení je virtuální stroj zařazen do seznamu a pod položkou „Details“ je možné prohlédnout všechny informace o daném stroji – ty je samozřejmě možné upravovat i později. Stisknutím výmluvné zelené šipky pak virtuální systém spustíte a pokud jste všechno nastavili dobře, přivítá vás operační systém otevřený v novém okně.
Za běhu je možné stroj bez problémů ukončovat, restartovat, případně také pořizovat „snapshoty,“ tedy jakási možnost vytvořit aktuální obraz systému, ke kterému se je možné kdykoliv později jediným kliknutím vrátit. To je opět dost podobná věc, jako se vyskytuje u již recenzovaného VMWare.
Výkon VirtualBoxu je rozhodně velice uspokojivý, vše běží naprosto hladce a během testování jsem nenarazil na žádný závažnější problém nebo chybu, která by mi na VirtualBoxu vadila. Jedná se o více než dobrou alternativu k placené VMWare Workstation.
Krátká bilance na závěr
V několika minulých článcích jsme se společně podívali na několik hlavních virtualizačních programů, které jsou dnes na trhu – nejdříve to byl MS Virtual Server, později doplněný VMWare Workstation. V obou případech se jedná o komerčně nejvyužívanější produkty od renomovaných firem, které lze nalézt na mnoha firemních serverech.
V dnešním článku jsme představili další alternativu k těmto již zavedeným produktům. VirtualBox je v komerční sféře zatím poměrně mál rozšířen, na druhou stranu se jedná o velice dobře postavený program, který v sobě skrývá velký potenciál. Na trhu je samozřejmě k dispozici velké množství lepších či horších a komerčních i nekomerčních řešení, za zmínku ještě stojí Qemu, Bochs, XEN, Adeos a další.
Virtualizace jako taková má velký potenciál jak ve firemním prostředí, tak i u jednotlivců, kteří potřebují testovat v několika odlišných prostředích. Mezi hlavní důvody pro její nasazení tedy patří:
–> úspora nákladů, lepší využití již zakoupeného hardwaru i softwaru
–> potřeba testovat na několika odlišných platformách (např. webdesign, tvorba aplikací atd.) bez nutnosti pokaždé restartovat systém a bootovat do jiného OS
–> možnost provozovat starší software, který není s novým hardwarem kompatibilní
–> možnost vytvořit izolované testovací prostředí, například při vývoji či testování antivirových programů
Techniky virtualizace a virtualizační nástroje jdou stále kupředu. Čas od času se objeví nový nebo dojde k vylepšení těch stávajících, ale dělení na firemní a domácí, resp. ne masové použití (např. již zmiňovaný webdesign) stále přetrvává. ITBIZ pro vás situaci na poli virtualizace stále sleduje a o všech změnách vás budeme informovat.
Přečtěte si také
Alternativní virtualizační nástroje
Virtualizační nástroje VMWare-1.díl
Virtualizační nástroje VMWare – 2. díl
Test: Microsoft Virtual Server 2005
Začínáme s virtualizací ve firmě
VMware významně rozšiřuje program výhod pro své obchodní partnery v oblasti virtualizace
VMware přináší nové funkce pro virtuální infrastrukturu