Německo se v oblasti informačních a komunikačních technologií potýká s nedostatkem odborníků. Podniky přitom hledají pracovní síly také v zahraničí, ale současně se potýkají se silným omezením v přistěhovaleckém zákoně. Oborový svaz Bitkom odhaduje, že celkem 63 % německých podniků chce zaměstnat nové pracovníky.
„Přistěhovalecký zákon pouze brání přistěhovalectví,“ kritizuje šéf Bitkomu Willi Berchtold legislativu z roku 2005. Odborníci totiž mohou v Německu pracovat jen v případě, že dostanou od svých zaměstnavatelů příslib na minimální roční příjem v hodnotě 2,4 milionů korun. Tato částka je však pro zaměstnavatele vysoká v případě, že usilují o levnější mladé a začínající zaměstnance. Německá vláda však není ochotná tuto částku snížit.
Britkom požaduje, aby se stanovený minimální příjem snížil na polovinu. Situaci by podle Britkomu vyřešil také bodový systém, který by umožnil práci i pro zaměstnance, kteří splní podmínky kvalifikace, věku a jazykových znalostí.
Německo již dříve zkoušelo vyřešit problém udělením zelených karet. V letech 2000 až 2004 je využívala vláda Gerharda Schrödera. Zelené karty, které umožnily práci v Německu přibližně 20 000 počítačovým expertům, nakonec dostalo více než 13 000 lidí, z toho 352 z Česka a 450 ze Slovenska. Celkem 4 000 zelených karet využili Indové. Pobyt však byl omezen na pět let a nižší platy byly zatíženy vysokými daněmi a jinými dávkami.
Německo se od roku 2004 zařadilo mezi země, které neotevřely svůj trh pro pracovníky z nových států Evropské unie. Místní vláda odůvodňuje toto opatření přibližně destiprocentní nezaměstnaností.