Podle aktuálních dat z měření Eurostat stoupla nezaměstnanost v eurozóně v květnu na 9,5 procenta z dubnové hodnoty 9,3 procenta. Jedná se o nejvyšší zaznamenanou hodnotu od května 1999. Počet nezaměstnaných citelně vzrostl i v celé evropské sedmadvacítce, tentokrát na nejvyšší hodnotu od června 2005. V květnu míra nezaměstnanosti činila 8,9 procenta proti dubnovým 8,7 procenta.
V celé Evropské unii je nyní bez práce téměř 21,5 milionu lidí, v eurozóně je to zhruba 15 milionů. Předsednictví unie nyní přebralo Švédsko a již na začátku země tří korunek avizovala, že se v rámci svého šestiměsíčního předsednictví hodlá otázkám nezaměstnanosti věnovat.
Růst nezaměstnanosti
V zemích Evropské unie ve srovnání s dubnem přišlo o práci 385 000 lidí a 273 000 v eurozóně. Proti loňskému květnu přibylo 5,1 milionu nezaměstnaných v EU a 3,4 milionu v eurozóně – hodnota míry nezaměstnanosti tehdy představovala 7,4 procenta v eurozóně a 6,8 procenta v EU.
Ve srovnání s loňským rokem všech 27 členských států EU zaznamenalo růst počtu lidí bez zaměstnání. Jedná se o logické vyústění stávající krize. Nejvíce byly zasaženy státy v Pobaltí. Místní státy, které měly nejnižší nezaměstnanost, se v unii kontrastně staly státy s nezaměstnaností nejvyšší. V Estonsku nezaměstnanost meziročně stoupla z 3,9 procenta na 15,6 procenta, v Lotyšsku ze 6,1 procenta na 16,3 procenta a v Litvě ze 4,7 procenta na 14,3 procenta.
V Česku nezaměstnanost stagnuje
V České republice dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí v květnu přibylo v evidenci úřadů práce ve srovnání s dubnem pouze 835 uchazečů, což představuje stagnaci nezaměstnanosti na úrovni 7,9 %. Pokles nezaměstnanosti byl zaznamenán již v 39 okresech. Minulý měsíc to bylo jen v 22 okresech. Do evidence úřadů práce přišlo podstatně méně nových uchazečů – 56,7 tis., zatímco v předchozích 4 měsících to bylo v průměru 75,1 tisíc.
Přitom průzkumy z poslední nejsou příliš optimistické, co se týká možného zlepšení v příštích měsících. Firmy ve většině případů stále silně pociťují dopady krize, což samozřejmě nezní příliš optimisticky ani z hlediska tvorby nových pracovních míst. Nedobrou situaci podniků potvrdil například nedávný průzkum poskytovatele devizových služeb Citco, podle něhož se dvě třetiny malých a středních firem domnívají, že nejhorší dopady hospodářské krize ještě nemají za sebou. Z vybraného vzorku 214 společností z různých oborů, jejichž průměrný počet zaměstnanců činí 20 až 40 lidí, očekává ještě větší dopad krize na své podnikání 140 firem.
