Balení v tomto případě neodkazuje na komprimaci dat, nýbrž skutečně na postup, jak zabalit předměty různého tvaru co nejúsporněji z hlediska nevyplněného místa. Algoritmus, který vyvinuli na univerzitě v Mohuči, by mohl pomoci minimalizovat velikost krabic pro různé zboží a zmenšit tak obalové i přepravní náklady.
Nejefektivnější současné uspořádání různě velkých kruhů.
Problémem co nejefektivnějšího poskládání dvoudimenzionálních tvarů různé velikosti tak, aby zabíraly co nejmenší prostor, se zabývají matematici dlouhodobě. Tým Johannese Schneidera dorovnal dosavadní rekordy v dílčím problému poskládání kruhů různé velikosti do nejmenší možné kružnice, a to až do počtu 23 kruhů. V počtech mezi 26 a 50 kruhy všechna dosavadní řešení vysoko překonal. Předchozí soutěž v dosažení nejvyšší efektivity problému s uspořádáním kruhů se konala na přelomu let 2005 a 2006.
Tajemství úspěšnosti nového algoritmu je v tom, že je schopen nejen postupovat v tazích dopředu, ale také je vracet a kruhy odebírat, aby se dostal ke kompaktnějšímu výsledku přes uspořádání, které zpočátku zabírá více místa. (Autoři používají přirovnání k pokusu vylézt na nejvyšší místo na Zemi tak, že budete pořád stoupat: skončíte na vrcholu nějaké hory a už se z ní nemáte jak dostat výš.) Toto přeuspořádávání se používá především na začátku procesu balení, ke konci jsou zpětné tahy už poměrně vzácné.
Zatím nedošlo k ideálnímu vyřešení „balicího“ problému, nové řešení je však to nejlepší existující. Algoritmus je navíc možné převést do 3D a zacházet s ním jako s obecným návodem pro přepravní firmy na balení zboží různé velikosti. Schneider dále plánuje v algoritmu zohlednit pořadí, v jakém musí být zboží vykládáno z kamionu, do nejž bylo poskládáno, jelikož v praxi je nereálné vyskládat půl kamionu kvůli několika krabicím, směřujícím na konkrétní místo určení.
Zdroj: NewScientist