Kde je dnes v Evropě outsourcingový ráj, kombinace technických i jazykových znalostí, infrastruktury a levné pracovní síly? Komentátoři na západ od našich hranic nejčastěji hovoří o Rumunsku, ale nyní upozorňují také na Moldavsko. Plyne z toho nějaké poučení i pro ČR?
Na rumunské téma jsme již dříve psali např. viz letošní text Východoevropské příběhy: Mezi IT kriminalitou a bezpečností
Andrada Fiscutean nyní shrnuje výhody Moldavska na ZDNet. Moldavsko je z hlediska EU, a to včetně jeho západních částí, geograficky blízko. Je levnější než Rumunsko nebo Bulharsko. Historicky je spjaté s Rumunskem (poznámka: moldavština je de facto rumunština, takže např. moldavská Wikipedie byla zrušena. Jde tedy o románský jazyk, a to ačkoliv moldavské území nikdy nebylo součástí římské říše), takže pro firmy, které již outsourcovaly v této zemi, se nejedná o takovou změnu.
V Moldavsku mají ministerstvo pro IT a tento sektor roste rychlým tempem. Existuje zde řada daňových výjimek a pobídek pro zahraniční investory, nízká je i základní sazba daně z příjmu pro firmy (12 %, ovšem pravděpodobně to platí jen pro ICT). Junior vývojáři zde mají měsíční platy okolo 350 dolarů, ale ani zkušení vývojáři se obvykle nedostanou přes cca tisícovku, navíc až do ekvivalentu nějakých nějakých 600 dolarů jsou mzdy pro softwarové profesionály osvobozeny od daní z příjmu. Průměrná mzda v roce 2007 byla jen nějakých 100 dolarů. Přitom ale mladí lidé mají dostatečné znalosti IT a dobře dostupný je zde i širokopásmový internet.
Země má asociační dohodu s EU, navíc je stále členem postsovětského Společenství nezávislých států a pokládá se za kompatibilní jak se Západem, tak i s ruským prostorem. Outsourcovat zde lze tedy i z hlediska Ruska; místní lidé umí běžně rusky a kromě angličtiny je rozšířená i znalost francouzštiny (tradiční kulturní vazba, navíc jde též o románský jazyk).
Proruská a prozápadní orientace je na místní politické scéně zastoupena téměř stejně silně. Politickou nestabilitu ještě zvyšuje problém Podněstří, ale jak se zdá, investory to tolik netrápí, protože na podpoře technologií existuje shoda a ICT sektor dnes generuje až 8 % HDP (co to přesně znamená? další číslo: v ICT sektoru je zaměstnáno je 22 000 lidí z celkových 3 milionů obyvatel země). Ač (nebo právě protože?) je Moldavsko nejchudší evropskou zemí, podle studie IDC se z hlediska outsourcingu stává konkurenceschopnou destinací. Brzy zde svá centra otevřou i další velcí globální hráči, zatím jsou zmiňovány firmy Endava a Pentalog; Endava v Kišiněvě dokonce expanzi zahájila, teprve později přišla do Rumunska.
Samozřejmě, že co je výhodné z hlediska investorů, není nutně výhodné pro druhou stranu. Lidé z Moldavska nemusejí odcházet jen do západní Evropy, ale lepší peníze je čekají i v sousedním Rumunsku, ovšem lidí s odbornými znalostmi v zemi i tak přibývá (dnes 6 % všech absolventů VŠ vystuduje informatiku nebo matematiku, dalších 13 % inženýrské obory; to se ale také nezdá být tolik, ne?). Potenciálu místních univerzit si všiml již např. Microsoft, Intel a IBM a začínají zde nabízet své programy. Velký zájem je o školení a samozřejmě prakticky libovolné certifikáty.
Problémem outcourcingu je, že prakticky všechen kapitál směřuje do Kišiněva, dostupnost širokopásmového připojení ale u řady služeb umožňuje alespoň částečný homeworking. Pro ty investory, kteří by se zde rádi vytvářeli i něco jiného než jen centra služeb, je také důležité, jak bude dál probíhat přibližování země k EU. Podle IDC se Moldavsko zatím dobře hodí hlavně pro vývoj webových aplikací, obecně pro návrh, vývoj a testování softwaru.
Poučení pro ČR? Těžko říct. Minulé daňové pobídky u nás jsou politikou, na kterou se názory různí. Nižší firemní daně podle sektoru nebo stejně pojaté osvobození od daně z příjmů, to zase není zrovna systémové opatření a přímo svádí k tomu, aby se pak rohlík vybavil RFID čipem a vše se vedlo jako software. Jiné výhody Moldavska jsou ovšem jednoznačné, především pokud se týkají podnikatelského prostředí jako takového, nikoliv speciálně sektoru ICT. Náklady na založení firmy jsou v Moldavsku o řád nižší než v ČR a založení firmy zde trvá šest dní.
