Hledáte vysvětlení vzniku a dlouhou dobu skrytého působení viru Stuxnet, případně dalších virových infekcí? Jak se virus mohl dostat do relativně dobře zabezpečených počítačů uživatelů
internetbankingu? Jedním z vysvětlení je způsob nakládání se zdrojovými kódy počítačových programů ve spojení s mnoho let neopravenými chybami v operačních systémech a prohlížečích.
Slabiny, díry nebo zadní vrátka se v operačních systémech, prohlížečích a dalších programech objevují stále. Vedle závažnosti slabiny je ale také důležité, jak dlouho byla nalezená slabina v
systému a kdo ji mohl objevit dřív než byla zveřejněna.
Pokud se v operačním systému nebo v nadstavbové aplikaci objeví kritická slabina, která se
vyskytuje pouze v poslední verzi konkrétního programu, tak je to nepříjemné, ale kdo z vás by
dokázal takovou slabinu ve zdrojovém kódu najít, otestovat a následně vytvořit s využitím takové
slabiny i škodlivý program? Kolik času byste potřebovali? 3 měsíce, 6 měsíců nebo celý rok?
Musíte být rychlí, velmi rychlí jinak se může stát, že dříve než celý úkol dokončíte může být
konkrétní slabina odhalena někým jiným a následně opravena. V případě slabin, které jsou v
programu víc jak 3500 dnů mají počítačoví podvodníci mnohem více „času na práci“.
Zdrojové kódy programů
S rychlostí jakou může být slabina odhalena úzce souvisí i přístupnost zdrojových kódů
konkrétního operačního systému nebo aplikace. V případě veřejně přístupného zdrojového kódu
jsou možnosti všech vyrovnané. Ke zdrojákům mají přístup všichni zájemci. Přesněji všichni, kteří
se zapojí do vývojového týmu což ale není překážka. Všichni zájemci mají možnost zkoumat
zdrojové kódy. Takže tuto možnost mají ti kdo hledají slabiny z důvodů vylepšení konkrétního
programu a současně i ti kdo by chtěli takovou slabinu zneužít.
Druhým přístupem je striktní utajování zdrojového kódu. V takovém případě jsou možnosti
všech zájemců mimo firmu, která program vytvořila opět vyrovnané. Pominu fakt, že počítačoví
podvodníci mají vždy větší zájem hledat a následně zneužívat slabiny a zadní vrátka v programech.
To ale platí pro všechny způsoby nakládání se zdrojovými kódy.
Velmi zvláštní situace existuje v případě kdy ke zdrojovým kódům mají přístup pouze
vybrané týmy. To znamená, že takové programátorské týmy mají přístup k jinak nepřístupným
zdrojovým kódům. To je například případ společnost Microsoft a jejího Government Security
Programu. Na základě této nebo podobných dohod mají již minimálně od roku 2003 vybrané
partnerské země a vysoké školy přístup k vybraným zdrojovým kódům Windows, MS Office,
Internet Exploreru, atd. Mezi státy, které měly nebo mají přístup ke zdrojovým kódů patří například
Norsko, Austrálie, Velká Británie a také Ruská federace a Čína.
Rozdílný přístup ke zdrojovým kódům
V analýze slabin, kterou jsme zveřejnili počátkem ledna 2012 jsou jasně vidět dva přístupy
ke zdrojovým kódům počítačových programů. Bohužel těmto dvěma přístupům přesně odpovídají i
výsledky analýzy slabin.
V operačním systému Windows 7 bylo v průběhu let 2010 a 2011 zveřejněno a opraveno
176 slabin. Přičemž 137 slabin bylo společných s verzí Windows Vista a XP. Dalších 31 dokonce s
Windows 2000. Stejná situace platí i v případě prohlížeče Microsoft Internet Explorer. V obou
případech byly zveřejněné slabiny v programech více jak deset let, více jak 3600 dnů.
V prohlížečích Mozilla Firefox nebo Google Chrome jsou také slabiny dokonce jich tam je
na první pohled více než v programech společnosti Microsoft. Jenže doba existence jednotlivých
slabin byla několik týdnů (Google Chrome) a v nejhorším případě u prohlížeče Firefox 8.0 se
jednalo o 500 dnů.
Při tvorbě analýzy slabin zveřejněných v roce 2011 jsme zjistili „dlouhověkost“ slabin v
operačním systému Windows a prohlížeči Microsoft Internet Explorer. Nerevidovaný zdrojový
kód, který se používá v mnoha po sobě jdoucích verzích stejného programu (Windows 7, Vista, XP
a 2000) ve spojení s tím, že k těmto zdrojovým kódům má přístup pouze vybraná skupina státních
úředníků, případně studentů je prostorem pro vytváření sofistikovaných škodlivých programů.
Specializované škodlivé programy mohou být vytvořeny a vyvíjet svoji činnost právě proto,
že v programech jsou dlouhodobě neopravené slabiny a současně pouze vybraná skupina odborníků
má možnost analyzovat zdrojové kódy a mohou v nich hledat nová zadní vrátka.
Co to znamená?
Jedním z důvodů pro vytvoření naší analýzy slabin v operačních systémech a prohlížečích
byly případy kdy uživatelům někdo zneužil jejich elektronický podpis, vykradl účet přes internet
banking a v neposlední radě i působení viru Stuxnet, který mimochodem zneužíval několik (5) do
té doby neznámých slabin v operačním systému Windows.
Z výsledků analýzy je patrné, že slabiny zveřejněné v roce 2011, které se týkají Windows 7
se současně týkají i Windows Vista a XP. Běžný programátor nebo analytik nemá možnost
prozkoumat zdrojové kódy Windows nebo Internet Exploreru a musí jako jakýkoliv jiný uživatel
spoléhat na prohlášení tvůrce Windows a MSIE, že nový operační systém, prohlížeč nebo další
program jsou lepší a bezpečnější než předchozí verze.
Využívání počítačů nabývá stále více a více na významu. Jsou tlaky na řešení bezpečnosti
jednotlivých uživatelských počítačů, firemních sítí i počítačů, které řídí výrobní technologie. To
vše se děje v prostředí kdy autoři operačního systému používají bez revizí části nebo celé
počítačové moduly více jak deset let. Současně jinak chráněné zdrojové kódy dávají k dispozici
zástupcům zemí, které jsou podezřelé z organizování počítačových útoků. Za takových podmínek je
řešení bezpečnosti v podmínkách internetbankingu a dalších obchodních aplikací složitý úkol.
Možná je to náhoda, ale Ruská federace i Čína již před časem oznámily, že prosazují jako hlavní operační
systém ve státní správě obou zemí vlastní distribuce Linuxu. Že by to byla pouze náhoda??