Internetoví podvodníci, kteří se specializují na podvody s kreditními kartami a bankovními účty, si podle výzkumu bezpečnostní firmy Symantec ročně přijdou na 5 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 100 miliard korun). Na internetu prakticky nekontrolovatelně kvete obchod s čísly kreditních karet a dalšími finančními údaji, vinu přitom většinou nesou uživatelé, kteří nedodržují základní bezpečnostní opatření.
Z výzkumu, který monitoroval míru výskytu online podvodů za poslední rok, vyplývá, že nejpopulárnějším zbožím nabízeným v internetovém podsvětí jsou informace o platebních kartách, a to až ve třetině případů. Průměrná částka, kterou se podvodníkům podaří z kradené karty získat, činí čtyři tisíce dolarů. Ceny těchto karet přitom na černém trhu začínají již na 10 centech.
Popularitu mezi podvodníky si kreditní karty získaly především díky snadné krádeži a prakticky okamžité možnosti zneužití. Přestože většina z těch, které jsou nabízeny k prodeji, jsou již díky včasného zásahu majitele nepoužitelné, Symantec přesto ve své zprávě varuje: „Čísla jasně ukazují potenciál černé ekonomiky a její možný dopad na trh.“
Většina nejčastěji využívaných technik, jako je phishing či útoky na databáze s údaji, je navržena ke krádežím karet. V četnosti výskytu za platebními kartami pak následují informace o bankovních účtech, které představují asi pětinu celkové způsobené škody. Zneužití například přihlašovacích údajů k internetovému bankovnictví je také otázka okamžiku, během několika minut mohou být finanční prostředky z účtu přesunuty na prakticky nevysledovatelné místo.
Problém krádeží finančních údajů není možné v žádném případě přehlížet. Neustále vznikající organizované gangy z Ruska či jiných oblastí východní Evropy mají k dispozici prakticky neomezené a sofistikované prostředky k provádění doslova masového lovu těchto údajů a poptávka po nich také neustále roste.
Je tedy potřeba zvýšit důslednost v dodržování bezpečnostních zásad a hlavně jednat obezřetně. Ne nadarmo i na našem serveru pravidelně upozorňujeme na skutečnost, že nejslabším článkem bezpečnostního řetězce je člověk. Platí to nejen ve firemním prostředí, ale i v případě ochrany před internetovými podvody.
