Velká Británie se přidala k zemím, které učinily první kroky k přechodu části státní správy na open source software. Podobné zprávy se v posledních týdnech objevují stále častěji. Výhody open source softwaru se rozhodly využít i státy, jako jsou USA, Kuba, nebo Ruská federace. Motivace přechodu je zřejmá, od možnosti kontrolovat vlastními silami vyvinutý systém až po nemalé finanční úspory, kterých lze použitím open source produktů dosáhnout.
Mezi open source aplikace patří i prohlížeč Google Chrome.
Podle slov Toma Watsona, britského ministra informatiky, představuje open source software vhodnou náhradu za některé placené programy, které běží na operačním systému Windows. Podpora tohoto operačního systému je ostatně jednou z podmínek open source softwaru, který má nyní šanci se prosadit. Přecházet na jiné operační systémy nyní podle Watsona britská vláda nehodlá. „Jsme připraveni z velké části přejít na open source software, ale to až ve chvíli, kdy bude jeho přidaná hodnota převyšovat náklady na implementaci,“ pokračuje Watson.
Výhody open source
Open source programy přitom oproti komerčním produktům disponují četnými výhodami. Předně se jedná o software, který je v naprosté většině distribuovaný zdarma, případně za symbolické ceny. Podle vyjádření zástupců britské vlády by roční úspory i jen při částečném přechody na open source dosahovaly každoročně zhruba 600 milionů liber. Druhým a zcela jistě i důležitějším důvodem je možnost přizpůsobení programu. Zatímco komerční aplikace jsou vždy chráněny autorskými právy a není do nich možné prakticky žádným způsobem zasahovat, u open source programů tento problém nastat nemůže.
V neposlední řadě je také třeba zmínit přínos, který tento krok přinese programátorům. Pokud se vláda státu rozhodne v každodenním provozu používat software dané skupiny programátorů nebo jednotlivce, jedná se prakticky o nejlepší PR, jaké si člověk může přát. Tento krok může k danému produktu přitáhnout další potenciální uživatele, což se ve finále projeví zvýšením zájmu o aplikaci a častější aktualizace, o větším zájmu o open source software ani nemluvě.
Open source trpí samozřejmě také neduhy. Jedná se především o nedostatečnou podporu produktu. Pro příklad, koupím-li si balík kancelářských aplikací od společnosti Microsoft, mohu se na vždy obrátit s problémem nebo žádostí o radu. Svými penězi jsem si v podstatě předplatil budoucí servis. Na koho se ale obrátit v případě, že software je volně šiřitelný a modifikovatelný a jaká bude motivace tohoto člověka, resp. skupiny lidí, vyřešit můj problém? Toto je pravděpodobně nejvážnější problém open source aplikací, které dnes brání jejich masovějšímu nasazení ve firemní nebo státní sféře.
Využití open source ve světě
K podobnému kroku jako Velká Británie se odhodlaly i další státy. Počátkem ledna tohoto roku oznámil čerstvě zvolený americký prezident částečný přechod státních a vzdělávacích institucí na open source software. Slibuje si od toho především snížení nákladů na licence, čímž se zvýší počet volných peněz v podfinancovaném americkém vzdělávacím systému. Stejný úsporný efekt je očekáván také při nasazení ve státní sféře.
Cestou open source se nedávno vydala také socialistická Kuba. Ta oznámila vývoj vlastního, na linuxu založeného operačního systému, který by měl nahradit dnes nejvíce používaná Windows. Těch se kubánský režim chce zbavit ze dvou důvodů, a to jednak vzhledem k náročnému získání originálních licencí (USA na Kubu uvalily obchodní embargo, které platí dodnes), a jednak také kvůli obavám z bezpečnosti. Kubánští představitelé se domnívají, že vláda USA má možnost využít zadních vrátek v operačním systému ke špehování jeho uživatelů. Vývoj vlastního operačního systému oznámila také ruská federace.