Jon Tetzchner: Opera Software nemáme v plánu prodat

Společnost Opera Software otevřela v Praze svoji novou pobočku. Osobně jsme při této příležitosti vyzpovídali jednoho ze spoluzakladatelů firmy a zároveň současného výkonného ředitele. Jaké jsou jeho zkušenosti, které získal za několik let od založení? Jak dopadne u Evropské komise jejich stížnost na chování konkurence na trhu s internetovými prohlížeči? Nejen na tyto otázky odpovídá v živém rozhovoru Jon S. von Tetzchner.

Před několika lety se hodně spekulovalo o možné akvizici Opery Microsoftem nebo Googlem. Uvažovali jste o tom někdy jako o reálné variantě?

Nebylo to něco, co bychom vyhledávali. Naším cílem je budovat firmu. Kdybychom ji chtěli prodat, mohli jsme to udělat už před deseti lety. Dostali bychom za ni slušný balík peněz, a to ještě v době, kdy jsme tu byli jen já a Geir [Ivarsøy – spoluzakladatel]. Chtěli jsme však firmu rozvíjet a nemáme v plánu na tom něco měnit. Zároveň jsme si však vědomi toho, že je firma obchodována na burze, takže pokud by ji investoři chtěli prodat, neměli bychom na výběr. Ale nestojíme o to. Zaměřujeme se na rozvoj společnosti a vývoj nových produktů.

Bude pražská pobočka Opery jen dalším vývojářským týmem, nebo máte v plánu začít s aktivitami zaměřenými přímo na český trh?

Zpočátku budeme chtít vybudovat technický tým. Doufáme však, že tím přispějeme ke zvýšení povědomí o Opeře. A věřím, že časem přibudou i lidé, kteří by se věnovali českému trhu, ale prvním krokem bude sestavení vývojářského týmu. Podobně to funguje na všech místech, kde zakládáme nové pobočky: začneme buď s marketingovým nebo technickým týmem a později jej rozšiřujeme tak, aby zahrnoval oba směry. A tak to chceme provést i tady. Nepřekvapilo by mě, kdybychom tu do roka měli i nějaké lidi, kteří by se více věnovali marketingu.

Související rozhovor

Šéf společnosti Opera Software Jon Stephenson von Tetzchner mluví o tom, proč nevydají prohlížeč Opera s open source licencí, co Opeře chybí, v čem má navrch a proč už ho ve firmě nechtějí pustit k programování. Pokračování rozhovoru na AbcLinuxu.cz

Tor Odland, ředitel firemní komunikace Opera Software: Česká republika je také centrálně umístěna. Máme už kancelář v Polsku, ale to je zcela vývojářský tým. Možná bude takový i ten v Praze, ale zatím si necháváme otevřené všechny možnosti.

Jon S. Tetzchner: Někdy záleží na tom, jaký druh lidí se objeví. Vždycky budeme chtít chytré lidi a budeme se snažit je získat, kdekoliv to půjde.

Poptávka po vývojářích je v České republice dost velká. Nedávno se v Praze otevřela pobočka eBay. Firmy tedy bojují o vývojáře. Co máte v plánu nabídnout potenciálním zaměstnancům?

Poměrně dost lidí práce na Opeře láká. Jde především o to, že webový prohlížeč je nejpoužívanější program na světě. Když pracujete na produkty z dílny Opery, pracujete na něčem, co budou používat stovky tisíc nebo miliony lidí. Budete mít výraznou zpětnou vazbu od uživatelů a jsem přesvědčen o tom, že pro každého programátora je taková práce zaměstnáním snů – pokud ho to vážně zajímá.

Jestli chcete jen psát kód a dostat za to zaplaceno, to raději jděte jinam. Ale pokud chcete programovat něco, co má opravdu velký dopad, co bude používat hodně lidí, k čemu budete mít spoustu komentářů, tak je to to pravé. Myslím, že se spoustě lidí líbí, co reprezentujeme, že se stavíme za otevřené standardy a dostupnost Internetu pro co nejvíce lidí. Když pracují pro Operu, tak jsou toho součástí.


Jon Stephenson von Tetzchner

Kromě Prahy je ještě Brno na Moravě oblíbenou destinací pro vývojová centra. Proč jste zvolili Prahu?

Vlastně to rozhodli lidé. Ta skupina lidí, která tu pobočku zakládá, přišla z Osla. Tak to u nás většinou bývá. V naší společnosti pracují lidé 44 národností. Čas od času se rozhodneme, že chceme otevřít novou pobočku. Obyčejně tam někoho pošleme, nebo si o to dokonce zaměstnanci sami řeknou. A Praha pro ně asi byla první volbou. Praha je velmi centrálně umístěna, je to také krásné město a navíc je snadné se sem dostat. Z Osla sem létají přímé linky, což je výhoda. Předpokládám, že nebude tak těžké se dostat do Brna, ale Praha je prostě přirozený uzel.

Jak koordinujete své mezinárodní vývojářské týmy? Jaké komunikační nástroje v rámci firmy používáte?

Patrně používáme podobné nástroje jako většina ostatních. Souvisí to s komplexností, kterou představuje vývoj stovek různých produktů ročně. Využíváme jakékoliv nástroje, které s tím pomohou, včetně osobních setkání. Kromě toho samozřejmě e-maily, CVS, Skype, chaty – jde o kombinaci mnoha různých komunikačních nástrojů. Informace sdílíme také prostřednictvím systémů pro sledování chyb. Je to tedy mnoho různých systémů, které nám umožňují na dálku spolupracovat.

Strategie pro byznys

Máte nějakou strategii pro lokální trhy? Vyvinuli jste odlišné přístupy pro různé části světa? Kdybych například vstoupil do vaší pobočky v Indii a v San Diegu, poznal bych rozdíl?

Existují rozdíly, ale některé věci se snažíme udržovat stejné. Pravděpodobně tyto dvě pobočky nevypadají stejně – většina kanceláří má svou vlastní atmosféru. Ale chceme mít všude příjemné pracovní prostředí. To zahrnuje organizaci kanceláří, dostatek světla pro pohodlnou práci, možnost týmové spolupráce a podobně. A všude myslím najdete odhodlání. Lidé jsou nadšeni, že mohou pracovat pro Operu, mají rádi produkty, na kterých se podílejí, což je podle mě důležité.

Navíc v zemích, jako je Indie, kde bychom mohli práci řešit outsourcováním, považujeme za důležité mít svou vlastní pobočku, kde lidi přímo zaměstnáváme. Má to praktické dopady, ale každý je pak součástí rodiny. Takže dalším důležitým bodem naší strategie je to, že nespoléháme na outsourcing.

S ohledem na komplexnost kódu, který spravujeme, potřebujeme velmi nadané lidi. To znamená, že nám nejde o množství – podstatné je získat kvalitní lidi, ne co nejvíce. Pokud máte lidi, kterým programování tolik nejde, pak je rozdíl mezi výborným a dobrým programem obrovský.

Kdy očekáváte rozhodnutí v případu vaší prosincové stížnosti k Evropské komisi na chování Microsoftu v souvislosti s jejich prohlížečem Internet Explorer?

To je dobrá otázka. Nevíme. Samozřejmě věříme, že případ s Windows Media Playerem znamená, že je na čem stavět, ale zároveň jsem si vědom toho, že Komise bude pracovat tempem, které jí vyhovuje. Takže doufáme, že z toho brzy vzejde něco pozitivního – ostatně, to už se myslím stalo, protože se otázka důležitosti standardů zviditelnila. Nevím, jestli to má souvislost, ale pár dní po té Microsoft oznámil, že bude podporovat test Acid2 – později to bohužel vzali zpět s tím, že ta podpora nebude kompletní, ale to už je jiná věc.

Svým způsobem to už nějaký pozitivní dopad má. My se budeme snažit dál prosazovat webové standardy, protože jsme přesvědčení, že jde o základní stavební kámen webu. A také o to, aby měl každý možnost zvolit prohlížeč, jaký mu vyhovuje. Ať už je to Opera, Firefox, Konqueror nebo Safari – každý by měl mít možnost používat prohlížeč podle vlastního výběru, který podporuje standardy. A to je to hlavní, co děláme – dáváme lidem možnost volby. A v tomto směru to funguje.

Jak rychle se však Komise dostane na první úroveň, což je v podstatě „ok, souhlasíme“, nebo na druhou, kdy se přistoupí ke zjednávání nápravy, to teprve uvidíme.

Zmínil jste, že v otázce svázání prohlížeče Internet Explorer s operačním systémem Windows existuje precedent ve formě zářijového soudního rozhodnutí o Windows Media Playeru, což naznačuje, že tato část stížnosti má šanci na úspěch. Nakolik reálně však vidíte šance druhé části, tedy té o dodržování standardů?

Kdybychom nebyli přesvědčeni, že existují dobré šance na úspěch, tak bychom to do stížnosti nezahrnovali. Věděli jsme, že riskujeme, ale považujeme tento problém za natolik závažný, že je to prostě něco, o co stojí za to bojovat. Je to sice risk, ale pereme se za web jako celek, za celou webovou komunitu a to stojí za pokus. Upřímně řečeno bych byl překvapen, kdyby z toho také nevzešlo něco pozitivního.

Pohled na zdroje příjmů

Který ze ziskových modelů Opery je výnosnější a důležitější? Desktop nebo embedded platformy?

Řekl bych, že jsou rovnocenné. V současné době pochází mírně přes 20 procent našich zisků z desktopu a zbytek z embedded. Je to však provázané, protože desktop je výkladní skříní naší technologie. A mimochodem, desktop za poslední rok zaznamenal vyšší růst. Takže obě tyto oblasti jsou pro nás důležité a bereme je jako celek. Každou chvíli se nás na to někdo ptá: „proč se nezbavíte desktopu a nesoustředíte se na mobily?“ a tak podobně. Ale my to vidíme tak, že je jen jeden Internet, jeden web. Snažíme se nabídnout co nejlepší možnosti pro prohlížení webu bez ohledu na zařízení, které k tomu používáte. Chcete PC, fajn, chcete mobil, televizi, přehrávač atd.? Snažíme se umožnit vám přístup online k vašim oblíbeným službám a obsahu. To je náš cíl. Máme výhodu v tom, že to vše zvládneme s jedním kódem.

Takže my ty dva modely nevidíme jako konkurenci, ale tak, že si vzájemně pomáhají. Když získáme uživatele na desktopu, pomůže to i v oblasti mobilů a naopak.

Ačkoliv vy osobně vlastníte nějaké akcie Opery, nedržíte ani zdaleka většinu. Podělil byste se s námi o trochu investičního moudra? Do jakých společností investujete? Jste konzervativní nebo jiný druh investora?

Všechny mé investice jsou v Opeře. Byl jsem jeden ze dvou zakladatelů, takže když jsme začínali, měl jsem 50 procent. Po nějaké době přišli investoři, dali jsme akcie a opce zaměstnancům a můj podíl se zmenšoval. Ale ne proto, že bych prodával, ale protože přišli jiní lidé. Možná to není nejchytřejší investiční strategie, když sázím vše na jednu kartu, ale je to tak. A nehodlám na tom nic měnit.

Chybná a dobrá rozhodnutí

Jste jeden ze spoluzakladatelů Opery, takže jste s firmou od úplného počátku. Co byste udělal jinak, kdybyste tehdy věděl to, co víte dnes?

Vždycky se najde něco, co je možné udělat lépe. Když jsme začínali, tak jsme šli přímo z Telenor Research – byli jsme počítačoví inženýři, ne podnikatelé. Takže určitě se staly věci, které šlo provést lépe, ale to v tu chvíli nešlo vědět. Naopak jsem rád, že se některé věci nestaly. Jsem rád, že jsme společnost neprodali. Jsem rád, že jsme do ní nepřivedli investory příliš rychle – a to jsme k tomu měli docela blízko. Některé z těch věcí byly čisté štěstí, ale zpětně jsem rád, že k tomu nedošlo. Musím však říci, že se více orientuji na budoucnost než na minulost. Snažím se z minulosti poučit, ale nelpím na ní.

Co naopak považujete za opravdu dobré strategické rozhodnutí?

Jsem rád, že jsme se rozhodli podporovat mnoho platforem. Během let jsme udělali mnohá rozhodnutí, od kterých nás lidé (včetně investorů) odrazovali. Investoři například chtěli, abychom se zaměřili na WAP. Říkali jsme, že na WAP nevěříme, že web je všude stejný. Takže jsme sice do Opery přidali podporu WAP standardů, ale nedělali jsme samostatný WAP browser.

Nějaký čas se věnovalo hodně pozornosti „push“ technologiím – místo prohlížení byste web sledovali jako televizi. Nevěřili jsme tomu a neimplementovali to. Je sice možné to s prohlížečem dělat, ale nemysleli jsme si, že by uživatelé chtěli pasivně sledovat web. A zatím to vypadá, že jsme se trefili.

Některá naše rozhodnutí ohledně platforem však nevyšla. Například jsme se rozhodli podporovat BeOS, což byla skvělá technologická platforma. Nevyšlo to, ale nemrzí nás, že jsme se jí věnovali. Už od počátků podporujeme Symbian. Před založením Symbianu to byl Psion. Lidé nám říkali, že jsme blázni, když se do toho pouštíme, ale teď jsme rádi, že jsme se tak rozhodli.

Za ty roky jsme tedy udělali mnoho rozhodnutí. Třeba o podpoře Linuxu a Macu. Měli jsme toho dělat ještě více, ale nebyly na to zdroje. Vždycky je to těžké, když není dost peněz na utrácení. Někdy jsme tím pádem ani neměli na výběr. Teď máme prostředků dost, takže přibíráme nové lidi, což mě těší.

Související

Opera Software přináší nový způsob zobrazení www stánek
Nová verze prohlížeče Opera mini
V Praze začíná být těsno, firmy bojují o vývojáře
Komiks: ovládáte svůj počítač hlasem?

Autor rozhovoru je šéfredaktorem AbcLinuxu.cz

Exit mobile version