Permisivní licence porážejí GPL

Permisivní licence definují open source software, který jeho uživatel může následně různými způsoby uzavřít, třeba po modifikaci už dále prodávat bez zdrojového kódu, kombinovat s uzavřeným softwarem apod. Dodatečná omezení těchto licencí, k nimž patří např. BSD, MIT, Apache a IBM Public Licence se liší případ od případu a bývají relativně nevelká: uzavřený software musí např. obsahovat zmínku o původních autorech, někdy je třeba dále sdílet revize původně otevřeného kódu apod.

Na rozdíl od copyleftových licencí, jako je GPL, jsou permisivní licence pro vývojáře jednoznačně výhodnější (jsou pro ně „svobodnější“ v tom smyslu, že jim umožňují „omezovat svobodu“ dalších uživatelů ve vztahu ke kódu), dají se na nich budovat mnohem různorodější obchodní modely. A i když nejznámějším open source produktem je Linux (ovšem z hlediska množství zařízení je nejrozšířenějším open source softwarem Android) šířený pod GPL, vývojáři dnes ve stále větší míře přecházejí na permisivní licence. (Poznámka: Otázkou je, zda přechod mezi oběma kategoriemi není spíše plynulý; někdy se v této situaci jako kategorie také zmiňuje „slabý copyleft“, kam spadá např. licence LGPL, umožňující linkovat open source knihovny s uzavřeným kódem, na který se v důsledku toho nevztahuje virální efekt, jinak ovšem díla odvozená od LGPL musejí být zase LGPL; jindy se LGPL řadí prostě mezi copyleftové licence. Totéž jako pro LGPL platí pro Mozilla Public License, pod níž je mj. šířen i Libre Office).

Společnost WhiteSource nyní provedla svůj pravidelný průzkum světa open source. Analýza zahrnula 4 miliony balíčků open source a 130 milionů samostatných souborů (mimochodem prý naprogramovaných ve více než 200 jazycích). Výsledek: permisivní licence jsou stále na vzestupu, popularita copyleftových licencí a speciálně GPL mezi vývojáři naopak soustavně klesá. V roce 2019 využívalo permisivní licence 67 % open source softwaru, o 3 % více než před rokem. V roce 2012 byl tento poměr naopak 59 : 41 ve prospěch copyleftových licencí. Tato data odpovídají i statistikám z GitHubu, kde byl silný příklon k permisivním licencím zaznamenán v roce 2015. David Habusha ze společnosti WhiteSource výsledek považuje za ústup od ideologického vidění Free Software Foundtation („hodná“ komunita vs. zlé koprorace apod.). Open source software je dnes základním, nebo kamenem moderních aplikací a současně největší open source projekty spravují velké firmy, Facebook, Google a Microsoft. Velké množství zejména start-upů dnes využívá open source software a současně chce, aby si v jeho rámci mohly vytvořit dále nesdílenou konkurenční výhodu, k tomu se opět hodí právě permisivní licence.

Dalším trendem v oblasti open source jsou podle analýzy WhiteSource snahy řady firem vytvářejících populární open source software nějak omezit jeho používání poskytovateli cloudových služeb. Společnosti stojící za nástroji typu ElasticSearch, Redis či Docker si stěžují, že na nich poskytovatelé cloudu pouze vydělávají. Z tohoto důvodu se objevila snaha měnit licence open source softwaru, tyto pokusy ale vesměs nebyly dobře přijaty a příslušná omezení nejsou obvykle v souladu s definicí otevřeného softwaru od Open Source Initiative.

Paul Berg, specialista na licence open source, který dříve pracoval pro Microsoft a Amazon, uvedl, že v rámci boje s poskytovateli cloudu některé projekty mají nyní naopak zájem o co nejrestriktivnější licence, které jdou za rámec GPL, např. AGPL. Ty omezují možnost vzít otevřený software, upravit si ho pro vlastní potřebu, používat a dále nedělat nic („nevracet nic komunitě“). AGPL pokládá za „uživatele softwaru“ i toho, kdo přistupuje k aplikaci přes webový prohlížeč. Poskytovatel cloudu (webové služby) pak musí svůj zdrojové kódy svého softwaru (vznikl-li pod touto licencí) dávat k dispozici i ostatním uživatelům. Reálně nicméně AGPL nepoužívá zatím skoro nikdo.

Zdroj: The Register, a další