Philippe Bernard: pro Skype hledáme nadšené vývojáře

Společnost Skype otevřela místní pobočku v Praze a hledá vývojáře. S výkonným ředitelem jsme si povídali nejen o tom, jaké jsou požadavky firmy na nově hledané zaměstnance a zda klade důraz na vzdělání svých programátorů. Zajímali jsme se také, jak probíhá vývoj nových funkcí. Také jsme zjišťovali, jestli mohou české firmy prodávat své služby či produkty přímo firmě Skype.

V červnu minulého roku jste otevřeli v Praze pobočku Skype. Můžete nám prozradit, co se od té doby změnilo?

Na konci června jsme měli den otevřených dveří. Od té doby pracuje v kanceláři Skype čtrnáct lidí, tým je složen ze senior vývojářů v PHP, kteří pro nás vyvíjejí web-backend, a pak máme lidi v C++, kteří se podílejí na vývoji centrálních služeb Skype, což je Skype-in, Skype-out, Call forwarding a další.

Jak by měla postupovat česká firma, pokud by chtěla s vámi začít spolupracovat a například vám dodávat své služby nebo produkty?

Tato otázka je spíše procesní. Patříme do skupiny eBay, používáme osvědčené dodavatele z jiných zemí a spolupracujeme s nimi. Třeba IT si řešíme sami, protože máme určité bezpečnostní požadavky na úplně všechno. Máme například náhradní počítače, kdyby došlo k nějakému selhání a všechno máme řešeno globálně, nicméně využíváme lokální pobočky globálních dodavatelů.

Konkurenci zaměstnance nepřetahujeme

Sídlíte ve stejné budově jako český portál Seznam.cz, který také hledá programátory v C++. Nepřetahujete si navzájem zaměstnance?

Nepřetahujeme zaměstnance. Jsme tvrdohlaví, protože jsme zvolili strategii, že prozatím hledáme jen velmi zkušené lidi, kteří mají řekněme více než pět let zkušeností s profesionálním vývojem. Jsem toho názoru, že to bude jednou zapotřebí vyvážit. Zatím takový stav nemáme. Ve Skype působí lidé na úrovni velmi vysoké, co se týče technického řešení. Chceme, aby náš produkt byl hodně kvalitní, takže investujeme více do samotných vývojářů. Upřednostňujeme hodně kvalifikované vývojáře.

Když jsme dělali rozhovor s výkonným ředitelem a zakladatelem Opera Software, tak nám prozradil, že říkají doslova vývojářům a zájemců o práci: „Jestli chcete jen psát kód a dostat za to zaplaceno, to raději jděte jinam.“ Jak to berete ve Skype?

Já bych řekl, že první je to nadšení. Vezměte to z pozice vývojáře, my to tak bereme všude ve firmě. Všichni lidé, kteří pracují pro Skype, tak pracují s vášní. Respektujeme jejich práci, protože je kreativní. To je prostě vývojář s velkým „V“, tam prostě existuje určitá osobnostní stránka vývojáře a ti naši vývojáři jsou de facto nejcennějšími lidmi. My jsme technology driven company, a já si myslím, že to vychází spíše z charakteru společnosti. Když se podíváte na engineering centrum v Talinu v Estonsku, tak je složeno z 300 lidí z oblasti inženýringu. Pro nás jsou vývojáři nejcennějšími zdroji, které máme, takže o ně pečujeme.

Když pominu požadavky na kvalifikaci, jaký by podle vás měl být ideální zájemce o práci pro Skype?

Nemáme nikoho v týmu, kdo pracuje jenom proto, aby vydělal. Hodně kandidátů se k nám hlásí, vybíráme si. To znamená, aby dotyčný, který u nás chce pracovat, měl zapálení pro práci. Když to zapálení není a ten člověk prostě jen chodí, aby vydělával peníze, tak to není pro nás zajímavé. Jsme taková parta lidí, kteří sdílejí část svého života. Probudíte se ráno s tím, že přijdete do práce s nadšením, že se tam těšíte. Samozřejmě řešíme problémy, ale řešíme je konstruktivně.

Pro koho vaši vývojáři v Praze pracují a vyvíjejí?

Nevyvíjíme specificky pro český trh, protože jsme globální společnost. Vůbec neuvažujeme regionálně, takže se podílejí na klíčových funkcí Skype. Když jsem nastoupil do Skype, tak jsme byli na nějakých 191 milionech uživatelů. Myslím, že to je pro vývojáře motivace, když uvidí svoji feature, kterou bude používat 276 milionů lidí na celém světě pro usnadnění hovorů nebo komunikaci.

Jaký je váš postoj ke vzdělání vašich budoucích zaměstnanců? Například Google klade velký důraz na vysoké školy nebo univerzity.

Máme třeba středoškoláka, který má osmiletou zkušenost ve vývoji a je velice dobrý. Nevyžadujeme lidi, kteří mají milion diplomů. Myslím si, že je pro nás důležitá praxe, co ten člověk umí, jaký má přístup k produktům nebo jaká je jeho motivace. Když sympatie a kompetence jsou, není důvod, proč si zavírat dveře před lidmi, kteří nemají dvě vysoké školy. Pokud ale nabíráte juniora, tak tam vysoká škola bude hrát roli.

Nástroje pro uživatele nepoužíváme

Kolik času průměrně tráví vaši vývojáři v práci?

Neurčujeme, kdy má přijít vývojář do práce. Jsou momenty, když je zapotřebí a například dokončujeme release, tak se stane, že tady někdo bude trošku déle a druhý den přijde jinak nebo později.

V programu Skype jsou různé doplňkové nástroje, jako například společná „tabule“ na kreslení. Používáte je ve firmě při vývoji?

To je pro uživatele. Na úrovni vývoje je nepoužíváme. Samozřejmě jsme to zkoušeli, hráli jsme si s tím, je to hezké. Je tam toho tolik, že tyto nástroje nemůžeme na úrovni back-end používat.

Můžete nám přiblížit, co přesně má vaše pobočka na starosti?

Děláme web-backend v PHP na straně serverů. Statická část webu Skype.com to ale není. Já ale mluvím o online webstore, kde se kupují kredity, nastavují služby a celá byznys logika za tím. To znamená, že když spustíme nebo aktualizuje nový produkt, tak vývoj běží v Praze, na to přispíváme.

Kdo rozhoduje o tom, co který tým bude dělat?

Když začnu úplně od začátku, tak produktový management máme v Londýně. Jsou nějaké návrhy, inženýring řekne, co je prioritní, co můžeme udělat dle strategie a co je dobré udělat. Produktový management, kde existuje taková rada, se dohodne a vypíše se koncept. Na základě toho konceptu generální projektový manažer a technický projektový manažer sestavuje specifikace a komunikují s vývojáři na všech úrovních.

Vývoj aneb zwiki ve Skype

Na jaké úrovni máte napsané tyto koncepty? Je to nějaká wiki?

Je to wiki. Máme vlastní systém. Z mého pohledu je to nástroj, který používáme. Je to nejflexibilnější, každý tam může přidat svůj příspěvek.

Jak sdílet informace ve firmě
Sdílení informací pomocí wiki používalo podle výzkumu Economist Intelligence Unit celkem 33 % firem. Téměř stejný počet společností tyto nástroje plánuje zavést během následujících dvou let.
Více zde

Koncept je tedy zapsán ve wiki. Jak probíhá další postup?

Jeden produkt může obsahovat více částí. Má dopad třeba na kódování, architekturu, web-backend, takže se týmy musejí nějakým způsobem synchronizovat a spolupracovat. K tomu je technický projektový manažer, který je koordinuje z Talinu nebo z Londýna. Často sem tedy jezdí nebo my jezdíme tam. Máme často offsite, kickoff meetingy, takže se celá kancelář přesunuje do Talinu. My jsme takoví „airport warriors“.

Každý vývojář si může vybrat, v čem bude vyvíjet. Jelikož máme obrovskou výhodu, že když vývojář vyvíjí na straně serveru, tak je vlastně jedno jaké IDE použije. Jestli to je open source nebo jestli to je v notepadu, či takový nástroj, který vyžaduje licenci, tak to není rozhodující. My mu to koupíme.

To je zajímavý přístup. Já bych si přál třeba dva monitory. Jak probíhá to samotné řízení projektů? Využíváte pro tyto účely nějaký konkrétní software?

Máme project management office, který stanovuje tyto metodiky. Nemáme ovšem ucelenou linii, kterou všichni musejí použít. Když se projektovému manažerovi dělá lépe v Microsoft Project, tak tento software může použít. Když se mu dělá lépe v Primavera, tak použije tento software. Nemáme enterprise hotové řešení, jsme v tom poměrně flexibilní a nejen z hlediska kreativity. Dáváme tu možnost být kreativní také z hlediska takových procesních věcí.

Nejsme telekomunikační operátor

Představte si ale situaci, že tento člověk onemocní, odejde a ten projekt po něm přebírá někdo jiný. Když nemáte jeden nástroj, mohou vzniknout problémy se zastupitelností pracovníků.

Ještě jsem ale nezažil ve Skype, že by někdo odstoupil z projektu a někdo jiný nastoupil do prázdna. Ve firmě je totiž generální projektový manažer a technický projektový manažer. Nestalo se, že by oba dva skončili. Navíc existuje centrální reporting a evidence projektů na základě wiki. Používáme takové nástroje, které umožní našim lidem rychle sdílet informace a know-how. Upřednostňujeme investici v lidech před těžkopádnými procesy.

Určitě ve firmě používáte pro komunikaci váš vlastní produkt. Máte ale nachystané řešení v případě, když selže?

Máme záložní řešení mimo nás. Nicméně bych rád zdůraznil, že nejsme telekomunikační společnost, netváříme se tak, nechceme jí být a ani nejsme konkurenti. My se snažíme, aby telekomunikační společnosti a veřejnost pochopila, že jsme jejich doplňkem. Můžeme si představit, že za deset, dvacet let vymizí pevné linky. My tam ale nesměřujeme. Snažíme se o partnerství.

Nedávno jsme například dohodli partnerskou spolupráci s mobilní operátorem Hutchinson 3. Ten už v rámci prodávaných paušálů má integrovaný Skype, takže když si koupíte paušál, můžete volat zdarma v rámci paušálu. To je zajímavé jak pro toho zákazníka, tak pro toho operátora, protože to má zaplacené předem.

Probíhají podobná jednání s českými operátory?

Víme, že v České republice lidé využívají Skype, mají k tomu náklonnost a za to jsme rádi. Nicméně my jsme globální společnost a není v našich silách uspokojit všechny země během mžiku. Musíme na tom pracovat, Česká republika je samozřejmě na seznamu, nicméně to vyžaduje určitá jednání s regulačními úřady, oddělení jednotlivých operátorů a je to dlouhodobé.

V tom případě by se mohlo využít kontaktů a jednat přímo se zahraničními vlastníky operátorů, kteří jsou na českém trhu.

Je to spíše o rozložení energie, kterou vůbec máme. Protože kdyby nás bylo více, tak je tam kapacita a možnost jít dál. Jenže my jsme hodně rychle rostoucí firma, je to obrovský nárůst a s tím počtem lidí, které máme, nezvládáme všechno, co bychom chtěli. Je to myslím otázka času. Nedokážu říci, jak dlouho si mají čeští uživatelé počkat a jestli je to hodně nebo málo.

Přečtěte si také:
Šéf českého Skype: vývojáři jsou na prvním místě
Uživatelé Skype provolali 100 miliard minut
Jon Tetzchner: Opera Software nemáme v plánu prodat
V Praze začíná být těsno, firmy bojují o vývojáře