Proč by měly firmy podporovat vývoj open source?

GNU

Existence open source softwaru je výhodná jak pro koncové uživatele,
tak i pro firmy, které na jeho základě nabízejí svá vlastní byznysová řešení. Vyplývají z toho ale pro ně nějaké závazky?

Náš známý Matt Asay, jehož názory zde již byly vícekrát představeny,
se nedávno pokusil tento oříšek rozlousknout

Předpoklady

V první řadě je pochopitelně třeba přesněji definovat, co myslíme
závazkem. Nic takového jako právní závazek v tomto případě přirozeně
neexistuje, ale co dál? V zásadě existují dvě možné interpretace:

Obě premisy mohou přirozeně platit současně.

Kdo a proč podporuje OSS?

Asay tvrdí, že podpora různých open source projektů byla v minulosti
ve skutečnosti záležitostí celé řady subjektů (od Google přes Morgan Stanley až po
Ministerstvo obrany USA), jejichž motivace se logicky lišila. V
současnosti je např. podpora pro různý hardware v Linuxu dodávána
především od společností, které tento hardware vyrábějí. V takovém případě rozhodně nelze hovořit o nějakém altruismu.

Námětem k tomuto zamyšlení byl na začátku zdánlivě velmi rozdílný přístup
velkých uživatelů open source technologií – Googlu a Amazonu. Příspěvky Amazonu k dalšímu rozvoji open source jsou zcela marginální, kdežto Google vrací OSS poměrně hodně. Je některý z přístupů jednoznačně lepší?

Asay dochází k závěru, že nemá smysl argumentovat nějak „normativně“.
Open source software bude vznikat a dobře fungovat i bez toho, aby
kolem toho někdo moralizoval. Google i Amazon se mohou chovat oba ve
svém zájmu, i když každý postupuje jinak, protože situace obou firem
je odlišná.

Podobně jako existují různé motivace pro finanční podporu vývoje,
existují i různé motivace na straně vývojářů. O tom ostatně už dávno
psal i Eric Raymond: “Někoho to prostě baví, někdo jiný tím získává
prestiž, další si zase dokáže svou práci v rámci open source rovnou
nějak nechat zaplatit…“

Jak to vidí Torvalds

Linus Torvalds v nedávném interview odmítl, že by open
source bylo záležitostí nějaké ideologie. Respektive uvádí, že za vývojem open source stojí mnoho ideologií – ve
smyslu motivací. Lidé jsou složitá zvířata, takže i jejich důvody k
jakékoliv činnosti mohou být poměrně složité a různorodé. Podle
Torvaldse není o nic morálnější dělat něco zadarmo s cílem zlepšit
svět než dělat něco jiného pro peníze – svět by byl mnohem horším
místem, kdyby zmizel jakýkoliv z těchto přístupů.

Z tohoto pragmatického postoje pak vyplývá, že mezi chováním Googlu a
Amazonu ve vztahu k open source není podle Asaye žádný principiální
rozdíl. Angažovat se v open source projektech je pro řadu firem
přílišná zátěž, vyžaduje to spoustu úkonů od samotné práce s kódem až
po právní ošetření. Google ve skutečnosti vytváří technologie, které
jsou sice otevřené, ale pouze tak, jak se to (logicky) hodí samotné
firmě. Nemá smysl společnost přechválit, protože než něco „vracela“,
byla dlouho velkým uživatelem open source. Stejně tak Amazon v tuto
chvíli nemá žádný zvláštní zájem se na vývoji open source nějak
podílet, ale klidně se to může změnit. nejsou zde dobří ani zlí.

IBM vs. Oracle

K Asayovu komentáři by se přirozeně daly argumenty z různých pohledů
připisovat téměř donekonečna. Postavil proti sobě Google a Amazon,
jistěže zde však existuje celá řada firem, které se v open source
různě angažovaly. Z těch největších stojí za analýzu např. IBM a
Oracle.

Nakolik byl pro Sun přínosný jeho vztah o OpenOffice.org
(subjektivně: z pohledu koncového uživatele vedle Linuxu zřejmě vůbec
nejprospěšnější z open source projektů) a proč Oracle po koupi Sunu
tyto vazby postupně zpřetrhával? Co se týče míry konkurenčního vztahu
k Microsoftu, pozice Oraclu a Sunu se příliš neliší, stejně tak ani
jedna z firem není orientovaná na prodej desktopového softwaru.

U IBM si pamětník vzpomene, že před cca 10 lety firma např. investovala peníze do reklamy Love, Peace and Linux (jistěže, není to tak docela příspěvek k vývoji open source softwaru) a tehdy se
rozhodla vložit do Linuxu přes 1 miliardu dolarů. Jaký to mělo efekt?
Přitom se toto vše odehrálo v době, kdy IBM a Microsoft spolupracovaly
ve větší míře než dnes, neb ještě nedošlo k oddělení Lenovo a IBM
deklarovala jako preferovanou platformu pro své klientské počítače
Windows.

Nicméně možná by se určitý dílčí závěr z toho vyvodit dal: V minulosti
podpora open source projektů (ať už tyto investice byly efektivní,
nebo ne) nějak souvisela s vymezováním vůči Microsoftu, tento motiv
nyní zdá se ustupuje do pozadí.

Exit mobile version