12. března 2010: V souvislosti s probíhajícím legislativním procesem týkajícím se novelizace zákona o léčivech (sněmovní tisk č. 1056) Úřad prohlašuje:
1. Sdělovací prostředky v posledních dnech mylně informují veřejnost, že Úřad dal souhlas k pořízení centrálního úložiště (receptů) a že požadavky Úřadu byly v průběhu předchozích legislativních prací do návrhu novely zapracovány.
2. Pravdě neodpovídají ani informace, že uvedenou novelou jsou pouze napravovány nedostatky zjištěné kontrolou Úřadu
Ve skutečnosti:
A) V průběhu připomínkování novely Ministerstvo zdravotnictví nedospělo s Úřadem ke shodě nad rozsahem právní úpravy úložiště a jejími vlastnostmi. Dle Úřadu nejsou dostatečně respektovány principy ochrany osobních údajů, a úložiště se tudíž nejeví jako šetrné k soukromí pacientů, lékařů i lékárníků.
B) Návrh předkládaný zákonodárcům vytváří z původního úložiště elektronických receptů (jejichž používání je založeno na dohodě pacienta a lékaře) centrální úložiště, do něhož budou muset být údaje nejen z elektronických receptů vkládány povinně.
Pozice a poznatky Úřadu:
Úřad nebránil a nebrání shromažďování a dalšímu zpracování údajů z receptů v případech, kdy je třeba předcházet a zamezit zneužívání některých druhů léků. Opakovaně nabízel Ministerstvu zdravotnictví součinnost nezbytnou k rychlému vybudování účelné evidence, která by umožňovala sledovat a vyhodnocovat předepisování zneužitelných léčivých přípravků.
V hromadných sdělovacích prostředcích je vznik centrálního úložiště velmi často odůvodňován pouze potřebou zpřísnění prodeje omezeného množství léků a zamezení užívání drog. Naprosto je však zamlčován fakt, že navrhovaná podoba úložiště tento účel široce překračuje: návrh zákona pouze obecně stanoví skupinu činností, k nimž bude stát oprávněn osobní údaje z receptů využívat, a to bez souhlasu pacientů.
Úřad doporučoval Ministerstvu zdravotnictví oddělit práce nad aktuálně potřebnou evidencí zneužívaných léků od prací nad dalšími funkcemi centrálního úložiště, jejichž stanovení je uspěchané a z hlediska ochrany soukromí nedomyšlené. Své připomínky Úřad opírá také o aktuální stanovisko Evropského inspektora osobních údajů.
Připomínky Úřadu plynou z povinností a kompetencí svěřených mu jakožto nezávislé dozorové autoritě nad zpracováním osobních údajů. Považuje tudíž za nezbytné, aby v případě každého zpracování osobních údajů bylo orgány veřejné moci respektováno ústavní pravidlo nařizující, že tuto moc lze využívat jen v mezích, způsobem a prostředky stanovenými zákonem. Je tedy třeba vždy jasně zákonem vymezit, k jakým konkrétním činnostem mohou být osobní údaje občanů využity a nesetrvat na obecných a mlhavých pravidlech.
Uvedené požadavky týkající se dopadu legislativních opatření do soukromí občanů je třeba transparentně podrobit diskusi i v případě právě schvalované státní databáze a otevřeně o ní informovat občany.
